Památky Londýna - III. den

Ráno jsme chtěli vstát tak, abychom v klidu stačili vidět velký tyjátr před Buckingham Palace, ale samozřejmě jsme vyrazili pozdě a cestou jsme ještě trochu fotili... Cestou jsme šli kolem Wellington Arch, což je vlastně první zajímavější památka, co jsem z Londýna viděla... Trochu nostalgie. :)

Wellington je památník vítěze bitvy u Waterloo. Samotný památník je jezdecká socha. Nicméně, zajímavější je Wellington Arch. Wellington Arch - vítězný oblouk, který na svém vrcholu nese bronzovou sochu, která je největší v Evropě a znázorňuje anděla míru... Bitva u Waterloo proběhla v červnu 1815 nedaleko Bruselu - byl poražen Napoleon Bonaparte spojenými vojsky Pruska, Belgie, Holandska a Velké Británie. Spojenecká vojska byla vedena vévodou z Wellingtonu a generálem Blücherem.

Obě památky se nachází v malém zeleném plácku obkrouženém ze všech stran silnicemi s hustým provozem. A když říkám hustý provoz, myslím hustý provoz... :) Ale zase na druhou stranu, mají tu i přejezdy pro koně (nebo přechody pro koně??). :))

Wellington Arch (foto: Jirka)

... za plot jsme se dostali! :) Naštěstí jsme byli na té správné straně spolu s asi milion šesti dalšími lidmi, kteří se různě věšeli po lampách, plotech, bránách a odpadkových koších! Jenom aby viděli, co se to děje... :) Musela jsem se docela smát, jak jsme my lidé tupí a civíme na něco, protože někdo předtím napsal, že to asi bude velká londýnská atrakce... Když on ten pravý Londýn je přece jenom trochu jinde! ;)

Výměna stráží před Buckinghamským palácem (foto: Jirka)

... co všechno lidé neudělají pro malý výhled... :) (foto: Lenka)

Ne ne a ne, prostě ten Buckinghamský palác není ničím až tam moc zajímavý! O tom mne nikdo nepřesvědčí! :) To už mám radši mnohem a mnohem víc koberce kvetoucích rostlin, které jsou vysázeny v trávníku. :) Asi nejlepší jsou narcisy... i když to bude možná tím, že jsem jiné květiny moc kvést neviděla, přece jenom jsem odjela z Londýna moc brzy...

Buckingham Palace, ještě jednou (foto: Jirka)

Žlutý koberec (foto: Jirka)

Protože nás ten šrumec před Buckinghamským palácem přece jenom ani moc nezajímal, chtěli jsme jít dál, ale do cesty nám přišla jízdní formace, která jela od Horse Guard Parade. :) Inu, to bylo docela štěstí, že to davy lidí nečekaly a my na ně měli dobrý výhled. :) Místo koníků šli zase v protisměru stráže od Buckinghamu... teda opravdu mi není jasné, kdo tyhle uniformy se škrtidlem na bradu vymyslel, chudáci chlapi! :)

Vojáci na koních jedoucích k Buckinghamskému paláci... (foto: Lenka)

... a stráže jdoucí k Horse Guard (foto: Lenka)

... No a když bylo po všem, přijel zametací vůz a hezky všechny koblížky smetl a uklidil, aby si sličné turistky nezašpinily podpatky. :)

Jasně, po koních je třeba hned uklidit!! :)) (foto: Lenka)

Kvetoucí St. James´s Park lákal k procházce, tak proč toho nevyužít. :) Ale už jsme tu jednou šli, tak jsme se tu zase tak moc nezdržovali, protože jsme chtěli dojít ještě jinam. :)

Strom v St. James´s Park (foto: Jirka)

St. James´s Park (foto: Jirka)

Holub (foto: Lenka)

Došli jsme k Horse Guard Parade, což je původní kolbiště patřící k Whitehall Palace, kde se za Jindřicha VIII. pořádala rytířské turnaje. Dodnes se tu pořádá každoroční velká přehlídka na oslavu královniných narozenin... Teda jako by monarchie i bez toho nestála dost peněz. :)) Přehlídkové prostranství je lemováno množstvím památníků a trofejí, včetně soch polních maršálů Kitchenera, Robertse a Wolseleyho,tureckého děla vyrobeného v roce 1542, které bylo ukořistěno v roce 1801 v Egyptě a Kádizského památníku.

Pomník před Horse Guard Parade (foto: Jirka)

Toto prostranství sousedí s budovami, v jedné z nich sídlí The Household Cavalery Museum. V muzeu se dá dozvědět mnoho informací o tom, jak probíhají slavnostní přehlídky a oficiální akce kavalerie. Ano, toto muzeum je další z míst, která jsem v Londýně nenavštívila. :)

Z druhé strany této budovy jsou dva jezdci s koňmi na stráži. Konící se nestydí dělat koblížky i na čestné stráži, tak jich pod jejich kopyty vždycky několik je. :) Hoši v uniformách mají opět kamenné obličeje a helmu nasazenou proklatě hluboko do čela. Nicméně jsou jedni z nejfotografovanějších v Londýně, protože se smí stoupnout přímo vedle nich :) Ale takovou fotku jsme si rádi odpustili. ;)

Horse Guard :)) (foto: Lenka)

Cestou od koníků jsme procházeli zase jednou z půvabných zahrad, tentokrát to byly Whitehall Gardens. Tyto zahrady leží mezi komplexem budov Whitehall a nábřežím Temže. Kousek odsud jsme narazili na pomník letcům z druhé světové války, mezi kterými byly uvedeni i ti z Československa.

Never in the field of the human conflict

was so much owed by so many to so few. 

Winston Churchill

Ještě jednou jsme prošli kolem Houses of Parliament a dále jsme šli po nábřeží směrem k London Eye.

Houses of Parliament & Big Ben (foto: Jirka)

Pod London Eye nás chytl docela silný déšť, takže jsme na kolo nešli, i když bychom si asi dali říct, kdyby bylo pěkné počasí a nehrozilo, že výhled z kola bude celý zamlžený a uplakaný... To by byla přece jenom škoda peněz. Radši jsme přešli most a šli jsme se schovat do National Gallery. :) Chtěla jsem se ještě podívat na známé obrazy, které jsem v galerii nestačila vidět... jako že jich byla většina. :)

National Gallery byla založena v roce 1824. Jádrem kolekce se brzy staly obrazy italských mistrů z 15. a 16. století. Galerie vystavuje asi 2000 děl z let 1250 až 1900 (až v roce 1966 bylo rozhodnuto o hraničním roku a tak se část sbírky přesunula do Tate Gallery). Stavba budovy galerie byla zahájena v roce 1837 Wiliamem Wilkinsem. Prostor byl stále malý, aby se do něj vešly všechna díla, ale dalšímu rozvoji bránila budova chudobince. Po jejím zboření bylo mezi lety 1872 až 1876 dostavěno rozsáhlé východní křídlo. Nejnověji bylo dostavěno tzv. Sainsburyho křídlo (z r. 1991). Autorem této dostavby je postmoderní architekt Robert Venturi. V tomto křídle jsou vystaveni renesanční mistři.


Viděli jsme slavná díla, jejichž autory byly např. Rembrandt, Peter Paul Rubens, Edgar Degas, Paul Cézanne, Cloude Monet, Vincent van Gogh a dalších. Největší tlačenice byla v sále, kde byly vystaveni impresionisté a především Slunečnice od Vincenta van Gogha. :) Je to docela fajn pocit koukat z půl metru na tak slavné obrazy! :)

Pohled od Národní galerie k Big Benu :) (foto: Lenka)

Když jsme opustili galerii, už nepršelo a obloha se dokonce protrhala a vypadalo to prostě mnohem lépe. :) Jenom pro pořádek sem dáváme ještě fotku galerie za bílého dne. :) Toho dne se na Trafalgaru odehrávala velikonoční hra s ukřižováním Ježíše... Na to jsme se teda opravdu koukat nemuseli a raději jsme prchli o kus dál... :)

National Gallery (foto: Jirka)

Kousek za Trafalgar Square je londýnská čínská čtvrť. Zdejší čínská čtvrť (tzv. China Town) je největší akumulací čínských obyvatel mimo samotnou Čínu. Historie čínské čtvrti v Londýně sahá do počátku 20. století, kdy na tomto území byla soustředěna čínská komunita. V této době tu asi nebylo úplně radno se pohybovat, protože oblast byla známá svými opioými doupaty... V roce 1934 prošla čtvrť rozsáhlou rekonstrukcí, kdy byla řada domů i zbourána, ale většina původních obyvatel tu zůstala a jejich rodiny tu žijí dodnes. V dnešní době je tato čínská čtvrť známá svými obchody a restauracemi, ale legálně tu žije jenom málo stálých obyvatel. Vchody do čínské čtvrti se dají snadno rozpoznat podle vstupních bran, kterých je tu hned několik.

China Town (foto: Jirka)

Jinak je tu mnoho čínských restaurací, však jsme viděli mnoho podivuhodně vyhlížejících zřejmě živočichů vystavených ve výlohách. :) Byli jsme srabi a nic jsme si nedali, naše škoda, co? :) ... Koukala jsem ale jak blázen na to, jak funguje místní zásobování. ;) Pán se zřejmě s tou krabičkou nechtěl dřít... Ale kdybyste slyšeli ten děsný randál, co vydával ten vozík drncající přes dlažbu... :)))

Pán se v práci hrozně nadře! (foto: Lenka)

Jirka sem moc chtěl a nedbal mých upozornění, že je to tu hrozné. :) Kdo chce kam, pomozme mu na Picadilly Circus. ;) Jelikož jsem už věděla, do čeho jdu, nemusela jsem se cítit překvapena... Ale Jirka si možná mohl říkat, jestli je to skutečně ono... :) Ano! Bohužel Picadilly Circus je jedním z dopravních uzlů Londýna, podle toho to tu taky vypadá. Děsný hluk. Náměstí je zřejmě slavné pro své neonové reklamy na severní straně náměstí... Nebo Shaftesbury Memorial Fountain se sochou Anděla křesťanské charity (známé spíš pod názvem Eros)? Ale jo, tak splněno Jirka měl a mohli jsme jít rychle dál. :))

Romantické Picadilly Circus :D (foto: Jirka)

Cestou jsme se zastavili pro něco malého k jídlu. No jasně, že pro klasické sandwiche, ty se dají dobře jíst i za chůze. :) Vedla jsem totiž Jirku k hezkému malému parčíku - Berkeley Square Gardens. Tady jsme už v lednu s Monikou neodolaly a slunily jsme se na lavičce. :) Mimochodem, lavičky jsou ve zdejším parku (vlastně i v dalších parcích) někomu věnovány... Dost často asi tak - věnováno tomu a tomu/té a té z lásky, protože tady na té lavičce tak a tak dlouho tak rád sedával/a ... A nebo protože tady jsme se zasnoubili... Nebo tak. Romantika, co? :) Jak je možné, že lavičky v Praze jsou hlavně pokálené od holubů?? :)

Berkeley Square Gardens (foto: Jirka)

Pak jsme se trochu ztratili,  přece jenom jsem v této části Londýna neznala každou uličku, ale šťastně jsme se našli a vyloupli jsme se u Grosvenor Chapel. Základní stavební kámen kaple byl položen už 7. dubna 1730 a o rok později byla stavba zpřístupněna veřejnosti. Mimochodem - natáčely se tu svatební scény z filmu Láska Nebeská. :)

Grosvenor Chapel (foto: Jirka)

Pak už jsme se ocitli v Hyde Parku, kde tradičně kvetly narcis a mnoho lidí joggovalo. :) A tady jsme už nic moc zajímavého neviděli, spíš jsem se procházeli směrem domů... až do chvíle...

Podvečer v Hyde Parku :) (foto: Lenka)

... než jsme potkali mlsné veverky a rozhodli jsme se, že se s nimi podělíme o kousek naší svačinky. :) To je vždycky velká atrakce pro kolemjdoucí lidi. :) Ty mršky drzé jsou ochotné si přijít až ke mně a vzít si z ruky kousek müsli tyčinky. :))

Mlsná veveřice s naší müsli tyčinkou (foto: Lenka)

Kachna v Hyde Parku (foto: Lenka)

Cestou jsme se ještě zastavili na Imperial College, aby se Jirka podíval, kam jsme chodily s Monikou do školy... ale protože se blížily Velikonoce, byla zavřená knihovna, která jinak má otevřeno non stop... A vlastně v celém kampusu bylo tak nějak mrtvo. :)

Aby toho nebylo dneska málo, vzala jsem Jirku ještě do jednoho muzea - byl zrovna pátek a to měli ve Victoria & Albert Museum (The National Museum of Art and Design) prodlouženou otevírací dobu, takže by byla škoda toho nevyužít. :) Přece jenom takováhle muzea v ČR úplně nejsou, takže to chce nasávat atmosféru i informace, jak se dá. ;)

Muzeum bylo založeno v roce 1852 po úspěšné velké výstavě v roce 1851. Původně zde byly vystaveny exponáty jak uměleckého, tak vědeckého charakteru. V roce 1913 došlo v odtržení obou částí a vznikl tak základ Science Museum. Je neuvěřitelné, že se muzeum nachází na 45 000 m2 a že je zde 145 výstavních sálů a 4 milióny exponátů.

Victoria  & Albert Museum (foto: Jirka)

... No, neodvažuji se říct, kolik jsme viděli exponátů z těch čtyřech milionů, ale tak nějak tuším, že to byl opravdu jenom titěrný zlomeček. :) 

Expozice soch ve V & A (foto: Jirka)

Buddha (foto: Lenka)

Prošli jsme jenom oddělení soch a pak jsme na moment zabrousili do asijského sochařského umění, kde bylo vystaveno mnoho Buddhů. :) A pak jsem už šli radši domů, protože jsme za celý den byli uchození. :) V sobotu nás totiž čekalo velké stěhování - všechny věci za tři měsíce jsem musela definitivně dostat do mrňavého hotelového pokoje. :) A na to bylo potřeba se dobře vyspat! :)