13. den - York a Bradgate Park

Ráno, raníčko proběhlo skoro jako každé jiné. Snídaně toho dne byla docela bohatá, bylo na výběr z cereálií, obložených toastů, sladké pečivo, džusy atd. A dokonce žádné párky ani vajíčka v dohledu, takže jsme si to užili. ;) Po snídani nám opět nezbylo nic jiného, než si sbalit svých pár věcí a dát je do auta, no a potom jsme už vyrazili do centra Yorku za památkami. :)

York je hlavním městem tradičního hrabství Yorkshire, rozkládá se při soutoku řek Ouse a Foss a žije tu kolem 140 tisíc obyvatel. Město bylo založeno už v roce 71 a ve své době bylo centrem římské provincie i vikingského království Jórvik. York byl hlavním městem Anglie ještě před Londýnem, ale jeho význam poklesl po průmyslové revoluci, která ale paradoxně ušetřila mnoho historických staveb, které v jiných městech byly zbourány ve jménu pokroku.

Naší prohlídku Yorku jsme pro jistotu začali tam, kde jsme to znali už z předchozího dne a zase jsme se rozdělili na dvě skupinky, abychom se vzájemně neomezovali. :) Došli jsme ke starým hradbám, kde stávaly i hradby římské, které jsou nyní pod zemí. Ale my jsem ještě zůstali v prostoru za hradbami. Před yorskou galerií stojí socha Williama Ettyho, před kterou je kašna. William Etty (1787 - 1849) se narodil v Yorku a byl to britský malíř, který je známý především kvůli malování aktů. :) Vedle galerie je dům King´s Manor, který pochází z 12. století a sloužil jako dům opatů ze sousedního opatství, v 15. století byl přestavěn a od roku 1963 tu sídlí University of York. 

Fontána se sochou Williama Ettyho za denního světla (foto: Lenka)

O kousek dál je Museum Garden, jedná se o zahradu s několika historickými památkami... Ale na první pohled mne tedy uchvátily (opět, zas a znovu) kvetoucí narcisy. :)

Zas ty narcisy... :) (foto: Lenka)

Jedna z významných historických památek je zřícenina opatství - St. Mary´s Abbey. Je zde zachováno několik zdí a okenních výklenků, ale z větší části toto opatství zachováno. Nicméně i tak lze dobře vystopovat půdorys stavby, protože v trávníku jsou často zachovány patky sloupů nebo spodní části zdí, spolu s popisky si tak lze utvořit alespoň rámcovou představu, jak stavba byla veliká. Původní klášter byl založen v roce 1055, byl zasvěcen sv. Olafu a klášterní život tu vedli benediktini. Přestavba proběhla v letech 1271 až 1294 a  opatství bylo zasvěceno sv. Marii. Po rozpuštění klášterů v 16. století došlo k postupnému zničení staveb až do současného stavu. No, z historie si toho asi moc pamatovat nebudu, ale oproti tomu si ale moc dobře pamatuji, že tu zrovna sekali trávu a všude to kolem krásně vonělo. :))

Ruiny St. Mary´s Abbey v Museum Gardens  (foto: Jirka)

Hned vedle zbytků opatství stojí malý hřbitov a anglikánský kostel Church of St. Olave, který je zasvěcen sv. Olafu, což je patron Norska. Stavba byla stavěna kolem roku 1050, značně rozšířen a opraven byl kostel v 15. století, další úpravy následovaly ve 20. letech 18. století a i později. Části stavby dříve patřili dokonce i k opatství a ke kostelu byly připojeny po jeho zrušení.

Hřbitůvek u Church of St. Olave (foto: Jirka)

Od kostela k nábřeží řeky to byl už jenom kousek.Tam ale nic moc zajímavého nebylo, takže jsme po nábřeží zamířili zase o kus dál - směrem k Lendal Bridge. :) Most je z roku 1863 a je zajímavé, že před jeho stavbou se lidé mezi oběma břehy přepravovali přívozem. Na této straně řeky u mostu stojí stejnojmenná věž - Lendal Tower, která je datována do 13. století. Ve věži bývalo uchováváno kování, které se umísťovalo každou noc mezi Lendal a protilehlou Barker Tower, tak se mělo chránit město. Později věž sloužila k vodárenským účelům a k čerpání vody, ale dnes je už soukromým majetkem.

Nábřeží řeky Ouse (foto: Jirka)

Veselé veslařky :) (foto: Lenka)

Na protější straně tedy stojí Baker Tower, která je o něco nižší než její sousedka a také má kuželovitou stříšku, kdežto Lendal Tower je zakončena cimbuřím. Původně byla postavena jako hodinová věž ve 14. století, od té doby sloužila mnoha účelům... třeba i jako umrlčí domeček. ;) Za mostem byly schůdky, které vedly na yorské hradby, tak jsme samozřejmě neodolali a po hradbách jsme se museli projít. :) Byl odsud krásný pohled na katedrálu, no ale taky na okolní dopravní šrumec, protože kolem vedou silnice a je tu i železniční nádraží. :) Hradby jsou dlouhé 2 míle (tedy 3,4 km) a projít se dají tak za hoďku až dvě. Je zde několik bran a věží a historie hradeb sahá na dva tisíce let do minulosti.

Hradby a yorská katedrála (foto: Jirka)

Nevýhoda teda je, že z hradeb nevede moc únikových cest, takže jsme si prošli docela velký kus. :)) Po Skeldergate Bridge jsme zase šupajdili na druhou stranu řeky Ouse. :) Ale to už jsme se vyloupli u Clifford Tower, což je vlastně menší hrádek na kuželovitém kopečku. V centru velkého města taková zvláštní stavba vypadala docela nepatřičně. :) Akorát je škoda, že jsme sem neměli už čas jít. Věž byla součástí hradu, který tu nechal zbudovat Vilém Dobyvatel, samotná věž známá jako "Velká věž" byla vybudovaná mezi lety 1245 a 1262 za Jindřicha III. Věž byla obehnána vodním příkopem, který byl napájen vodou z řeky Foss. Na začátku 19. století hrad sloužil jako vězení a po roce 1935 byl hrad zbourán až zbylo jenom centrální "oko". :)

Clifford Tower (foto: Jirka)

Málem už bych si myslela, že zabloudíme, ale v Yorku na turisty rozhodně myslí a dokonce jim i zlatým písmem cesty značí. :))

Aby turisté nebloudili... :) (foto: Lenka)

Ale je pravda, že jsme trochu bloudili... a nebo spíš jsme rychle hledali nějaká zajímavá místa, protože už se zase blížil čas, kdy bychom měli York opustit. Cestou jsme procházeli kolem Jorviku, což je jakési vikingské muzeum. Akorát tu teda stálo frontu hrozně moc lidí a vlastně nás to pak už vůbec nelákalo... a navíc jsme ani neměli ten čas... No, prostě jsme s klidem pokračovali dál. :)


Cestou jsme minuli mimo jiné i St. Martin´s Church, který údajně patří k jednomu z nejhezčích kostelů v Yorku. Nejstarší části kostela pochází z normanské doby, z konce 11. století. Ale většina stavby byla rekonstruována v 15. století. Za II. světové války (v r. 1942) byl kostel velmi poničen bombami. V roce 1961 byl kostel znovu opraven a v roce 1968 došlo k jeho opětovnému vysvěcení. Na kostele jsou oboustranné hodiny, které byly instalovány poprvé v roce 1668, na jejich boku je pozlacená hlava (ale ta není původní, jedná se o repliku - originál byl zničen při náletech).  V 18. století doplněny o sošku stojícího admirála. :)

St. Martin´s Church (foto: Jirka)

... a hodiny na kostele (foto: Lenka)

Cestou zpátky k autům jsme s Jirkou neminuli Newgate Market, který se nám pustoprázdný v noci dost líbil. Ve dne to ovšem bylo o dost horší. Sice se tu prodávaly květiny, ovoce a nějaké tradičnější anglické potraviny. Ale také tu měli oblečení a dokonce i posilovací stroje! :)) To jsem na tržišti teda nikde jinde neviděla. :)) Pak už jsme ale opravdu skoro spěchali k autu. :) Nicméně, podruhé jsem se cítila velmi překvapena, když jsme narazili na hospodu s českým pivem. Měli tu nepasterovaného Bernarda! :))

Tržiště v Yorku (foto: Lenka)

Pivní - hospoda s českým Bernardem (foto: Lenka)

Poslední památkou, kterou jsme v Yorku viděli, byla katedrála... Teda známá pod označením York Minster. Tu jsem si ale prohlédli jenom zvenku, protože už opravdu nebyl čas. No, drobeček to tedy není! :) Je to největší katedrála svého druhu v severní části Evropy. Na stejném místě už v 7. století stával dřevěný kostel, který byl později nahrazen kamenným. Stavba katedrály započala v roce 1220 v raně gotickém slohu. O třicet let později byla hotova hlavní loď a věž. Zajímavé je, že na počátku 15. století se zřítila hlavní věž, posléze jí byly zesíleny pilíře a byla postavena znovu. Roku 1472 byla stavba dokončena a také vysvěcena.

Katedrála v Yorku (foto: Jirka)

Původně jsme chtěli v Yorku navštívit ještě nějaký atomový kryt nebo co že to bylo, ale tam měli nějak prapodivně otevřeno, že jsme se zrovna netrefili do těch správných dní a hodin. :) Takže jsme měli smolíka a museli jsme nasednou do aut a popojet zase dost na jih. Nicméně, cestu nám alespoň zpříjemňovaly podobné kuriozity jako je karavan se Smartem na přívěsu (hmm, lehce převozuschopné vozítko, ideální na dovolenou:)). Na jednom z odpočívadel jsme si zase s Monikou užily květinovou výzdobu na záchodech. :) To mě prostě bere! :)) Ale tentokrát nás nejvíc dostaly okvětní lístky růží, které byly v misce u odpadkového koše. Přírodní osvěžovač vzduchu, super, ne? :)

Přibližovadlo na rodinnou dovolenou :D (foto: Lenka)

Dekorace z čerstvých květin na záchodcích !! (foto: Lenka)

Toho dne jsme byli ubytovaní ve Fieldhead Hotel v Markfieldu.Když jsem viděla ten luxusní pokoj, byla jsem za něj opravdu ráda. :) Tohle bylo zase jedno z ubytování, která bych nominovala na přední příčky. :) Hotel se nachází v původním farmářském domě, který je z roku 1672. Pokoje jsou moderně zařízeny, koupelny jsou nové a čisté. Co víc si přát?! :)

Pohodlná postel ve Fieldhead Hotel (foto: Lenka)

No a protože bylo ještě brzy odpoledne, vypravili jsme se auty o kousek dál a navštívili jsme krásný kousek krajiny. Zaparkovali jsme na parkovišti a vydali jsme se po cestě do kopečka, prošli jsme branou a ocitli jsme se v Bradgate Country Park. Park zabírá rozlohu asi jen 3 km² a rozprostírá se částečně v lese ´Charnwood forest´. První zmínka o tomto území je už z roku 1241, kdy byl stanoven jako lovecký park. Území často střídalo majitele, ale po pět století až do roku 1928, území drželi Greyové.

Bradgate Country Park (foto: Jirka)

Od středověku tu jsou stáda vysoké zvěře - hlavně jelena lesního (Cervus elaphus) a daňka evropského (Dama dama). Teda my jsme viděli jenom stáda daňků, ale zato byla docela početná. Docela mě překvapilo, jak byli ochotní si nás pustit docela blízko k sobě... Ale je pravda, že si vzdálenost hlídali a když jsme jí překročili, tak zas poodešli do bezpečí. :) Nicméně i tak to byl velký zážitek! :)

Krotcí deeři :) (foto: Lenka)

Docela zajímavé je také geologie této oblasti. :) V kopcovité části parku vystupuje docela dost skalek a většina z nich reprezentuje jedny z nejstarších hornin ve Velké Británii - jde o horniny prekambrického stáří. Zastoupeny jsou tu i kambrické a terciérní horniny a ledovcové sedimenty z poslední doby ledové. Nejstarší horniny jsou staré 560 milionů let a jedná se hlavně o popel z nedaleké sopky, na kterém jsou patrné podmořské sesuvy. Nejjižněji jsou přítomny nejmladší prekambrické horniny, jde o vulkanické diority, které vznikly výlevem magmatu ve velké hloubce a jeho pomalým tuhnutím. Mladší, kambrické horniny, jsou zastoupeny na malém území. To většího rozsahu dosahují terciérní (třetihorní) sedimentární horniny. Před 350 miliony lety bylo toto území součástí kontinentu Pangea a panovalo tu suché klima během kterého byl prašný materiál větrem nafoukán do míst, kde se uchoval. Později byl podmáčen a z červeného prachu vznikly hlíny. Tento materiál byl pak využit na tvorbu cihel, ze kterých se v okolí stavělo. :)

Lenka a odlesky :)) (foto: Jirka)

V parku se vyskytují lokality s nálezy tzv. ediacarské fauny!! Panečku... a já to nevěděla, když jsme tu byli!! :))) Ediacarská fauna je teda docela fenomén v geologicko-paleotologickém světě. Jedná se o fosílie živočichů, kteří ještě neměli pevné schránky a proto je malý zázrak, že se vlastně v sedimentárním záznamu zachovaly. Další nálezy jsou např. z Austrálie nebo Ruska. Přesná lokalizace těchto nálezů ale není návštěvníkům prozrazena, aby nedocházelo k ničení zkamenělin. Takže stejně smůla, no! :)

Jo, tak by poslední dva odstavce jsem si mohla klidně odpustit... Ale nešlo to, když už jsem na taaak zajímavé informace narazila. :)))

Výchozy ;) (foto: Jirka)

Na nejvyšším místě parku stojí sympatické věž zvané Old John Tower. Věž byla postavena v roce 1784 za Grayových na památku pracovníka jejich panství, který tu uhořel. Ale jméno Old John je už na mapě z roku 1745, zvláštní. ;) Věž v minulosti sloužila k setkávání lovců při honech nebo jako kontrolní věž koňského závodiště, které kolem vedlo. Kousek pod vrcholem kopce je ještě válečný památník upomínající na I. i na II. světovou válku a bojovníky, kteří v obou válkách zahynuli.

Old John Tower (foto: Jirka)

Válečný památník (foto: Jirka)

Semtam stromy (foto: Jirka)

The Bradgate House byl postaven v roce 1501 a po 245 let tu žila rodina Greyů. Dům je rodným místem Jany Greyové (1536 - 1554), která se později do dějin zapsala jako tzv Devítidenní královna. Jana Greyová byla praneteří Jindřicha VIII., nastoupila na trůn 10. července 1553, ale už o devět dní později byla z trůnu sesazena svou nevlastní sestrou Marií. 12. února 1554 byla na příkaz Marie popravena uvnitř londýnského Toweru.

Z domu se toho dodnes zachovalo docela hodně... Ale bohužel v dobu, kdy jsme tu byli, byl už objekt za uzamčeným plotem.

Ruiny rodného domu Jany Greyové (foto: Jirka)

Pod Bradgate House protéká říčka Lin, takže je zdejší údolíčko zelenější než okolní suché kopce. I když co o tom můžeme soudit, když ještě kolem moc zeleno nebylo. :)) Řeka teče směrem k nádrži ´Cropston Reservoir´, která leží v jihovýchodní části parku. Vybudována byla v roce 1871. Ale až k nádrži jsme nedošli... Chvilku jsme se zastavili na břehu a koukali jsme na daňky a také na kavky a pak jsem se pomalu vraceli k východu z parku. :)

... zelená krajina... (foto: Jirka)

Kavka (foto: Lenka)

Danňci se ´poflakovali´ mezi krásnými starými duby... Některé z nich vypadaly jako by si pamatovaly opravdu dlouhý kus historie. Tito krásní solitérní velikáni docela slušně vynahrazují fakt, že tu chybí nějaký souvislejší porost stromů (rozuměj les:))... Taky je fajn, že mezi starými stromy jsou už vysázené nové stromky, takže se (snad) v blízké době nezmění charakter parku... No a my jsme se jako ti daňci také poflakovali mezi stromy. :))

Krásný strom v parku (foto: Jirka)

No a protože nás čekal jeden z posledních večerů v Anglii, došli jsme si na večeři. :) Zašli jsem do pubu přímo v našem hotelu a docela se to vyplatilo. Já jsem si pochutnala na trochu nezvyklé kombinaci kuřecího steaku s rizotem, šunkou a houbami. :) Dobrota! :) Jirka si dal klasický Beef Burger... který jsem si já nějak nestihla nikde dát, takže jsem ten pravý dobrý neochutnala! :( K jídlu jsme si dali naše oblíbená piva - Foster´s a Guinness. :) Teda normálně pivo skoro nepiju, ale je několik míst, kde by byl hřích nedat si pivo... Anglické puby teda rozhodně patří mezi ně... ;)

Rizoto s houbami, slanikou a kuřecím masem (foto: Lenka)

Jirky večeře - Beef Burger :) (foto: Lenka)

Jídlo i pivo byly fajn... Neštěstí přišlo z nečekané strany - jelikož byl pátek, tak byl na programu zábavný program s half-playbackem nebo jak to nazvat... :) Naštěstí už si příliš nepamatuju, co ten plešatý pořez zpíval, ale ono to je asi milosrdnější. Ale zato si pamatuju, že potom nám už tolik nechutnalo. A okolní osazenstvo se dobře bavilo, takže jsme je rádi nechali bavit a odebrali jsme se do postelí. :)) Akorát bujará zábava pokračovala docela dlouho do noci a jelikož jsme měli okno na dvoreček, kam všichni chodili kouřit, tak jsme si hluku užili dost a dost. :))

Další informace:

- turistické informace pro návštěvníky Yorku (EN); York na wikipedii (CZ), (EN); oficiální stránky Yorkshire Museum (EN); oficiální stránky Clifford Tower (EN); Clifford Tower na stránkách English Heritage (EN); oficiální stránky York Minster (EN); wikipedie - St. Mary´s Abbey (EN), York Museum Gardens (EN), Clifford Tower (EN), York Minster (EN), (CZ); Bradgate Park (EN)

- Bradgate Country Park na internetových stránkách The National Forest (EN)

- ubytování - Fieldhead Hotel (Markfield Lane, Markfield, Leicester) - cena byla za pokoj i se snídaní; pokoje byly hezky vybavené a čisté; restaurace s dobrým jídlem