Pátého dne, kdy jsme putovali po Velké Británii, bylo třeba trochu "šlápnout do pedálů" (nebo na plynový pedál :)) a popojet už někam dál, abychom se pořád nešmrdolili na jihu Anglie - plány totiž byly obsáhlé! :) Kousek od Bournemouthu je městečko Salisbury se slavnou katedrálou, které jsme samozřejmě nemohli a nechtěli vynechat. Město leží v hrabství Wiltshire a má asi 51 tisíc obyvatel.
Původně jsem si myslela, že městem protéká jenom řeka Avon, ale ve městě nebo v jeho blízkosti se do Avonu vlévají další řeky - Nadder, Ebble, Bourne a Wylve. No, takže těžko říct, jestli tok zachycený na následující fotografii je Avon nebo nikoliv. :) No, ono na tom vlastně ani moc nezáleží, ale přišlo mi fér, abych se přiznala. :)
Okolí Salisbury bylo osídleno již od doby železné. První katedrála tu byla postavena v letech 1075 až 1092 biskupem Osmundem. Zhoršující se vztahy mezi vojskem a církví vyvrcholily stavbou nové katedrály a města asi 3 km vzdálené od té původní. S výstavbou města se započalo v roce 1220 a o rok později i se samotnou katedrálou. Stavba katedrály trvala 38 let a tato stavba je považována za mistrovskou stavbu rané anglické architektury.
Hlavní loď katedrály je fascinující prostor, lemovaný sloupy a vitrážovými okny... Člověk si tu vždycky připadá úplně nicotně - což se stávalo v Anglii vlastně docela často. :) Zajímavým prvkem je rovněž fontána v centrální části hlavní lodi. I když fontána není asi úplně přesný výraz. Objekt má čtverhranný tvar a z každého rohu vytéká čůrek vody. :) Hladina se přitom blyští jako zrcadlo. Dílo je z roku 2008 a je od Williama Pyeho.
V katedrále je vystavena listina Magna charta libertatum - jedná se o anglický právní dokument. V salisburské katedrále je vystaven jeden ze čtyř dochovaných originálů. Listina je vystavena v části katedrály zvané Chapter House (kapitula). Tady byli jako průvodci asi dva starší pánové a jeden k nám přišel a ptal se, odkud jsme... A my mu řekli, že z České republiky a on nám zapůjčil text o Chapter House v češtině. A ještě jsme se od něj stihli dozvědět, že byl v Čechách v Praze a v Plzni. :) Monika s Kubou do této části katedrály dorazili po nás a chudák pán se divil, kolik je tam turistů z České republiky. :)) Kapitula je zajímavá svým osmibokým tvarem, střecha je podepřena štíhlým sloupem, který je v centrální části prostoru. Škoda, nesmělo se tu fotit. :)
Zajímavý je také ambit, který je největší v celé Velké Británii. Uprostřed prostoru stojí dva staré stromy, jde o cedry... Alespoň co si pamatuji. :)
Po prohlídce katedrály jsme se ještě prošli kolem. Tak se nám naskytl pohled na část katedrály, která zrovna neprodělávala rekonstrukci. :) Dokonalý byl pohled na impozantní věž, která dosahuje 123 m výšky! Je to jedna z nejvyšších věží v Anglii.
Dále do města jsme už nezacházeli a poté, co jsme obešli katedrálu, vrátili jsme se k našem zaparkovaným autům a pokračovali jsme dál. Náš další cíl nebyl ani 15 km od Salisbury - šlo o slavné Stonehenge. Byla jsem docela na komplex menhirů docela zvědavá, ale skutečnost předčila všechna má očekávání. Bohužel negativně. :) Stonehenge se najednou vylouplo na obzoru, když jsme přejeli jeden z kopečku, oblast byla obehnaná drátěnkovým plotem. Parkoviště se naštěstí neplatilo. Nejdřív jsme si totiž řekli, že si obhlídneme, jak to vypadá uvnitř a kolik stojí vstup a podle toho se rozhodneme, jestli půjdeme dovnitř nebo ne. No, cestou podél plotu jsme zjistili, že se chodí okolo ve velkém kruhu a pouze v jednom místě se smí ke "kamenům" trochu přiblížit, ale v podstatě to vyšlo nastejno. :) Navíc ten den hodně svítilo sluníčko a proti němu by se nedalo fotit.
Prostě a jednoduše jsme si slavné Stonehenge prohlédli zdálky zpoza plotu a bylo. :) První fáze výstavby byla už kolem 1900 př. n. l., kdy byl vybudován val s příkopem, které měly poloměr 100 m ... Hm, tak proto ten široký kruh kolem. :) Druhá fáze nastala roku 1750 př. n. l. a během ní byl vybudován kruh z kamenů uprostřed původního stometrového kruhu. Kameny byly 5 m vysoké a 2 m široké. Přes ně byly položeny vodorovné kameny, které se příliš do dnešní doby nezachovaly. Uvnitř tohoto kruhu byl ještě jeden kruh, který byl tvořen menšími kameny - dosahovaly jen 2 m. Třetí fáze začala kolem roku 1650 př. n. l., kdy byly postaveny dva půlkruhové objekty uvnitř kruhu. Šlo o pět tzv. trilionů (soustava tří kamenů). Vnitřní půlkruh obsahuje kameny do výšky 2 m. Komplex byl dokončen okolo roku 1400 př. n. l. Ale jo, je to dost zajímavé místo. :)
Další zastávka byla až za další asi hodinu cesty, po cca 65 km. Na Bath jsem byla docela dost zvědavá! Docela dlouho jsme hledali nějaké místo, kde bychom zaparkovali, nakonec se nám to povedlo a koupili jsme si lístek na asi čtyři nebo pět hodin, které jsme chtěli strávit objevováním krás proslulého města. :) Bath je po Londýně druhým nejnavštěvovanějším městem Velké Británie... čímž se vysvětluje, proč nebylo kde zaparkovat a proč tam bylo všude tolik lidí. :) Řeka Avon byla průvodcem našeho pátého výletního dne, tak i v Bathu nesměla chybět. ;) Několikrát jsme už na řece viděli štíhlé loďky, které kotvily při březích kanálů, tak příště bych to rozhodně viděla na anglickou plavební dovolenou. :)
Město Bath obývá asi 84 tisíc lidí (údaj je z roku 2001, tak těžko říct, kolik obyvatel má dnes). Historie místa je dlouhá, už za římských dob tu byly proslulé římské lázně, které jsou napájeny termálními prameny. Tyto prameny jsou nejteplejší ve Velké Británii a jediné, které dosahují teploty nad 40°C. V roce 577 obsadili město Sasové, z této doby také pochází jméno města (v jazyce Sasů se tomuto místu doslova říkalo "U lázní"). V roce 2006 byly otevřeny nové moderní lázně, které tak navazují na starou tradici. :)
Naše kroky nejprve vedli k jezu a neoklasicistnímu mostu tzv. Pulteney Bridge. Most byl postaven kolem roku 1770 a spojoval pozemky na obou březích, které patřily Williamu Johnstonovi Pulteneymu. Most navrhl Robert Adam a inspirací mu byl benátský Ponte Rialto (pro oba je typické využití mostu i jako obchodní centrum).
Nevěděli jsme kam jít, tak jsme nejprve zamířili za nejvyšší věží, co jsme viděli. Došli jsme na náměstíčko, které lemovaly lavičky a uprostřed náměstí hrál nějaký hoch na kytaru. Pěkné. :) V bezprostředním okolí náměstí stojí Bath Abbey (Bathské opatství) a Roman Baths (Římské lázně)... My jsme si v informačním centru koupili mapu a hned jsme byli chytřejší a věděli jsme, kam mámě jít. :) Na prohlídku Bath Abbey jsme nakonec nešli. Stavba byla přestavěna z původního normanského kostela v gotickém slohu v první polovině 16. století.
Řekli jsme si, že se projdeme do nějakého z mnoha bathských parků, ale cestou jsme ještě prošli několik zajímavých staveb. Jednou z nich byly lázně, které stojí na místě, kde stávala keltská svatyně zasvěcená bohyni Sulis. Římané do Bathu přišli krátce po své invazi na britské ostrovy v roce 43. Lázně nazývali jako Aquae Sulis (voda bohyně Sulis), tuto bohyni ztotožnili s bohyní Minervou (bohyně moudrosti a řemesel).
Vybrali jsme si Royal Victoria Park, jehož součástí je i botanická zahrada... Cestou jsme ale potkali mnoho a mnoho hezkých míst, že se tu ani všechna ukázat nedají. :)
Cestou do botanické zahrady jsme narazili na zajímavou stavbu - nad travnatým svažitým prostranstvím stojí půlkruhová stavba s četnými Iónskými sloupy. Celé se to jmenuje Royal Crescent a řekla bych, že tohle bude asi hodně dobrá adresa. :)) Stavba byla vybudovaná mezi lety 1767 až 1774. Architektem byl John Wood ml., který navrhl průčelí se sloupy. Zadní část budovy už byla v režii majitelů jednotlivých domů (je jich kolem 30) a je tak značně rozmanitá.
Royal Victoria Park je největší park v Bathu. Jeho rozloha je 231 000 m2 a byl otevřen už v roce 1830. Park byl pojmenován po tehdy 11 let staré Victorii, budoucí anglické královně a je to vůbec první park, který nese její jméno. Ale jo, v 11 letech je to docela dobrá pocta. :) Botanická zahrada byla založena v roce 1887 a je zde největší sbírka rostlin rostoucích ve vápencových biotopech. Součástí botanické zahrady je opuštěný lom (Great Dell) s mnoha druhy jehličnanů. Aj, tak tady jsme ale nebyli, škoda škoda. Jinak je v parku mnoho míst pro volnočasové aktivity všech věkových skupin - jsou tu dětská hřiště, skateboardový areál, golfové hřiště, pořádají se tu koncerty pod širým nebem atd... My jsme ale viděli jenom malý kousek, ale i tak tam bylo krásně. :)
Pomalu se nachýlil čas vyměřený pro naši návštěvu, tak jsme se pomalu vydali zpátky k parkovišti. Cestou jsme to vzali ještě přes náměstí Circus. Je neuvěřitelné, protože domy kolem něj jsou postaveny do kruhu, který je narušován jenom silnicemi. Neskutečné, ale teda zachytit na fotku se to nedalo (to by šlo asi jenom z letadla nebo horkovzdušného balónu:)). Budovy byly navrženy Johnem Woodem st., který se nechal inspirovat římským Koloseem. Zajímavostí je, že v jednotlivých patrech jsou použity rozdílné slohy - v přízemí dórský, na prvním poschodí iónský a na horní část korintský styl. Autor návrhu se ale výsledku nedožil, protože zemřel pět dní poté, co byl položen základní kámen stavby.
Pak už byl čas tak jenom na nákup ve Waitrose a malou svačinku u auta a pak už nadešel skutečný čas rozloučení se s městem.
Poslední fotkou pořízenou v Bathu je řeka Avon ... A část Bathu, kam naše nohy nevkročili a tak nevíme, co je tam pěkného. :) Každopádně jsem ráda, že jsme se tu zastavili a viděli jsme, co jsme viděli. :)
Po prohlídce Bathu nás čekal opět kus cesty. Jeli jsme zase tou krásnou anglickou krajinou, i v dubnu už byla krásně zelená... sem tam stromy, ale lesy skoro žádné. Bavilo mne, když jsme jezdili po malých silničkách a přes malé vesnice. Bylo toho rozhodně víc k vidění, než když jsme jeli po dálnicích. Nicméně při delších trasách to jinak nešlo, to bychom byli v Anglii ještě teď. ;) Před odjezdem z Bathu jsme zjistili, že budeme muset využít most do Walesu, který je placený (cca 5 liber, což není moc) a nebo jsme to mohli objet "suchou nohou", ale trasa by byla asi 200 km... Tak nebylo co řešit. :)
Mířili jsme do městečka Chepstow, které leželo hned za kanálem řeky (nebo estuárie??:)) Severn. Čekalo nás ubytování v pubu, kde opět měli několik pokojů k ubytování. Byli jsme rádi, že jsme ubytování našli a že jsme měli pěkné, veliké a pohodlné pokoje. Tak jsme mohli vyrazit na nějakou baštu, jupí. :)
... Vlastně ne jenom na jídlo, ale hlavně na internet (ten byl dostupný jenom v hospodě a to ještě jenom v jedné její části :). No, ale je pravda, že nejdřív bylo jídlo a teprve potom internet. :)
Bohužel jsem si dala těstoviny, kterých byla malilinkatá porcička, takže mne nezachránily ani dvě opečené bagetky, co mi k tomu dali. :) Tak se musím přiznat, že jsem trochu hladově koukala na ostatní. Ale to už je dlouhá doba, to je promlčené. :) Po jídle, následovalo hledání ubytování na další noc, ideálně na noci dvě. Docela nám to dalo zabrat - měli jsme v plánu najít ubytování kdesi na severu Walesu, ale to jsme nevěděli, že to bude docela problém. Ale nakonec to dobře dopadlo a my jsme se mohli rozutéct do svých postelí. :)
Další informace:
- Stonehenge na wikipedii (CZ) nebo anglicky (EN), oficiální stránky (EN), Stonehenge na English Heritage (EN)
- ubytování - The George Hotel (20, Moor Street, NP16 5DB Chepstow)
Troufám si nesouhlasit, že pohled na Stonehenge za plotem a při prohlídce je srovnatelný. Neměli jste šetřit, prohlídka stála za to. Navíc v ceně té prohlídky byl i audio průvodce. 7,5 libry mi nepřipadá moc, rozhodně to stálo za to.
OdpovědětVymazatMyslela jsem to pouze tak, že se ke Stonehenge stejně blíže nesmí něž na pár (desítek?) metrů... Jinak věřím, že je to zajímavé. My jsme ten den ale měli naplánováno ještě něco jiného. Takže nelituji, že jsem nebyla "na prohlídce". :)
OdpovědětVymazatDíky za komentář. Lenka.