12. den - Durham, Fountains Abbey a noční York

Po snídani jsme se rozloučili s naším ´filmovým motelem´ a s Newcastlem a popojeli jsme asi přes 30 km do města Durham. Počasí bylo od rána zamračené, sluníčko v nedohlednu. Zpětně lze říct, že tohle byl den, kdy bylo nejošklivější počasí, ale ani toho dne nepršelo, což doteď považuji za malý velký zázrak. :)Auto jsme nechali v parkovacím domě a vyrazili jsme na několik hodin do centra města. Parkoviště bylo přímo u řeky Wear a kousek odsud most, na který jsme vylezli po schůdkách a který nás nasměroval směrem k centru - Elvet Bridge. Most pochází z 12. století a byl postaven Hughem Puisetem, což byl durhamský biskup. Původně měl most 14 oblouků, ale dnes je jich viditelných jen 10. Původní šířka mostu byla 5 m, ale v roce 1805 byl most rozšířen na 9,5 m. Nový povrch z pískovcových kostek a kvádrů byl na post položen v roce 1978. Most je určen pouze pro pěší.

Došli jsme na náměstí Market Place, jehož hlavní dominantou je socha Neptuna, která byla městu darována v roce 1729 jako symbol spojení Durhamu s mořem přes řeku Wear. Do roku 1923 stála na náměstí, pak byla přestěhována do Wharton Park a zpátky na náměstí byla vrácena v roce 1986. Hmm, opravdu zcestovalá socha. :)) Náměstí svůj název nedostalo jen tak a opravdu tu byly trhy a dokonce i ´Durham Indoor Market´, kam jsme i my nakoukli. :) Měli tam spoustu věcí, ale ovoce a potraviny tam byly v menšině, spíš různé věci do domácnosti a oblečení.

Trh v Durhamu (foto: Lenka)

Dál jsme pokračovali směrem k řece... No a zase jsme nakoukli do jednoho obchodu, tentokrát byl s outdoorovým oblečením a to bylo o dost zajímavější. No, nicméně jsme odolali a nic jsme si nekoupili! :) I když nutkání koupit si tyhle čupr holiny bylo veliké. ;) Zvláštní to anglická móda! :) (pozn. která velmi rychle dorazila i do ČR :) ).

Velký anglický hit - holínky :) (foto: Lenka)

Přešli jsme přes most a vydali jsme se hned podél řeky, odkud byl hezký pohled na katedrálu. :) Ale jinak tu nic moc zajímavého nebylo, tak jsme se zase honem rychle přes další most vrátili na druhou stranu a šupajdili jsme ke katedrále, na kterou jsme se těšili. :) Okolí Durhamu bylo osídleno už od 2. století př. n. l. Město samotné bylo založeno v roce 995. Místo se stalo místem posledního odpočinku sv. Cuthberta. Ve středověku patřil Durham v centrům církevní i světské moci. 

Katedrála vypínající se nad řekou Wear (foto: Jirka)

No. 72 (foto: Lenka)

Vedle durhamské katedrály stojí rozsáhlý Durham Castle. Stavba hradu začala už v roce 1072 a dodnes se z velké části zachovala jako normanská pevnost, ale některé části jsou novější. Normanské kamenické znaky nese třeba i vstupní brána se zdobením. Další části stavby pochází z 18. století a ještě později byl hrad přestavěn ve slohu pseudogotiky. Hrad i s katedrálou jsou zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Zajímavostí je, že od roku 1837 tu sídlí University College, první fakulta durhamské univerzity. Kdo by to byl řekl, že z této univerzity pochází jeden ze spolupracovníků mého pana šéfa. ;)) Do hradu je možno se podívat v určené hodiny, ale my jsme se zrovna nacházeli v mezičase, kdy se nám žádní hodina nehodila, takže jsme pokračovali o dům dál, doslova. :))

Durham Castle... a sídlo univerzity zároveň :) (foto: Jirka)

Hrad je pěkný, ale nejimpozantnější stavbou ve městě je Durham Cathedral, jejíž oficiální název zní ´Cathedral Church of Christ, Blessed Mary the Virgin and St Cuthbert of Durham´. :) Katedrála byla stavěna mezi lety 1093 a 1274 a dnes se jedná o jednu z nejhezčích evropských katedrál a o ukázku zachované původní normanské architektury. Dvě západní věže jsou datovány do 12. a 13. století. Největší věž je zároveň i nejnovější velkou stavební úpravou - pochází z 15. století a je postavena v gotickém stylu. 


Přelomem v dějinách katedrály bylo 16. století, kdy na popud Jinřicha VIII. byly zničeny ostatky sv. Cuthberta a v roce 1540 byl rozpuštěn klášter, který dlouho fungoval při katedrále. V roce 1650 byla katedrála uzavřena a poté byla Cromwellem využita jako vězení. Udává se, že za zdmi katedrály bylo uvězněno na 3000 skotských zajatců. 18. století se neblaze podepsalo na interiérech katedrály, kdy byly ničena kamenická výzdoba a některé části byly zbořeny. 

Durham Cathedral (foto: Jirka)

Na vstupních dveřích je krásné klepadlo... Ale dovnitř jsme se nechali pozvat i bez klepání. :)) Klepadlo umístěná na dveřích do katedrály je replikou, originál je vystaven v katedrále v rámci placené expozice ´Treasures of St. Cuthbert´. 

Klepadlo (foto: Lenka)

Vstup do katedrály je zdarma, tedy do hlavní lodi, ale expozice a výstup na věž jsou placeny zvlášť. Jestli je katedrála zvenčí okouzlující, tak nevím, jaká je uvnitř... ;) Prostoru dominují ohromné pilíře s tzv. routovým a klikatým vzorem, jež dokládá maurský vliv. Uvnitř katedrály se nesmí fotit, ale když jsem viděla ty ohromné sloupy, neodolala jsem a pár snímků jsme si udělala. :) Stejně krásná je i klenba spojující tyto sloupy... Zvláštní, když si člověk uvědomí, že má nad hlavou klenbu stáří kolem 850 let.

Hlavní loď katedrály s krásnými sloupy (foto: Lenka)

Poté, co jsme si prohlédli ambity i katedrálu, rozhodli jsme se vystoupat 325 schodů na věž katedrály. Vstup na věž stojí  £ 5, ale myslím, že těch peněz není třeba litovat. :) Je odsud totiž úchvatný výhled na hrad, řeku i domy v okolí... A za hezkého počasí je rozhled ještě lepší, ale my jsme měli viditelnost sníženou, kvůli zatažené obloze. Ale i tak byl výhled parádní. :) Teda až na to, že výhled skrz a přes ochozy byl trochu nemožný, takže jsem spíš nechala vyhlížet svůj foťák než sama sebe. ;)

Výhled na hrad z věže katedrály (foto: Jirka)

No a pak už nám opět nezbývalo moc času, tak jsem se ještě podívali na hroby před katedrálou, naposledy jsme si ji vyfotili a svištěli jsme zpět k řece a k zaparkovaným autům...

Náhrobky u katedrály (foto: Lenka)

Následující fotka je opět jedna z těch, které sem nešlo nedat... Poněvadž je na ní jeden z fenoménů pro Čechy tam nepochopitelných. :)) Fotka je z toalet na jednom z odpočívadel. Opravdu je to neuvěřitelné, ale živé řezané květiny jsem na záchodku ještě neviděla (o těch umělotinách, které se občas vyskytnou u nás raději nemluvím :)). Nicméně, to není všechno, byly tu i automaty na vlhčené ubrousky a nebo na minicestovní kartáčky na zuby. Ach jo, tak mám pocit, že tohle u nás hned tak nebude. :)

Kdesi cestou jsme potkali květinové záchodky, neuvěřitelné! (foto: Lenka)

Po malém bloudění, kdy nás GPSka zavedla na jakési neexistující silnice, jsme našli správný směr (no, dobře, my né, ale osádka prvního auta, které jsme se drželi jako klíště :) ) a už jsme parkovali na rozsáhlém parkovišti. Zaplatili jsme vstupné (£ 8,50) a vydali jsme se na cestu po areálu... Vlastně po docela rozsáhlém areálu. :) Nad údolíčkem byl lesík a z něj na nás koukala vysoká věž, ale nic dalšího vidět nebylo.

... cestička vinoucí se k malému zázraku - Fountains Abbey (foto: Lenka)

A les se o kousek dál rozestoupil... A panečku, tak tohle jsem tedy nečekala - Fountains Abbey je opravdu ohromný komplex zřícených budov starého opatství. Věž je opravdu velká, ale to kolem teda taky. :)) Opatství založilo 13 benediktýnských mnichů, kteří po rozepři odešli z Yorku a uchýlili se do ochrany arcibiskupa Thurstana, který jim poskytl toto území. Mniši na toto místo přišli 27. prosince 1132. V roce 1135 mniši přešli do cisterciáckého řádu, jejich podpora pomohla oficiálnímu založení opatství a díky tomu se mohlo začít se stavbou.

Fountains Abbey (foto: Lenka)

Místo pro opatství to bylo ideální - bylo tu dostatek prostoru, dost vody z řeky Skell, byl tu dostatek dřeva i kamene a místo bylo chráněno před špatným počasím. Nicméně život mnichů nejspíš nebyl lehký! Nosili oblečení z nebarvené ovčí vlny (proto se jim říkalo ´bílí mniši´), spodky se jim poskytovali pouze na dlouhé cesty, většinu času museli být potichu a dorozumívali se jen posunky. Jak se postupně rozšiřovaly pozemky a jak přibývalo práce, přicházeli do opatství mniši, kteří sice složili mnišský slib, nosili hnědé hábity a přes den se věnovali práci místo modlitbám. Tito mniši směli déle spát a více jíst, aby měli dost sil na náročnou práci. Díky nim se z Fountains Abbey stalo opravdu bohatým opatstvím. Hlavní aktivity spočívaly v chovu ovcí, ale mniši rovněž těžili olovo a železo, chovali koně a lámali stavební kámen.

Vnitřní část, dnes už bez střechy (foto: Jirka)

Krásné klenby v refektáři (foto: Lenka)

V 15. století přišly špatné úrody, choroby ovcí a mor, na který mnoho lidí zemřelo... Opatství se už nedostávalo laických bratrů a museli některé klášterní statky pronajímat. Za opata Marmaduka Hubyho (byl opatem v letech 1495 - 1526) byla postavena impozantní věž. Ale brzy poté, za Jindřicha VIII., došlo k rozpuštění klášterů a opatství. Fountains Abbey bylo uzavřeno jako jedno z posledních - v listopadu 1539. Olovo ze střechy bylo použito na výrobu zbraní a část barevných skel byla použita v katedrálách v Riponu a Yorku.

Pohled do věže... člověk si tu připadá tak nějak titěrně (foto: Jirka)

Nikdy jsme nic podobného neviděla... Jak jsme tam procházeli mezi kamennými zdmi, zdálo se, že tohle bludiště nikde nemá konce. No, to je samozřejmě přehnané. :) Ale stejně bych tohle místo chtěla vidět, jak vypadalo v době svého největšího rozkvětu.

... další a další zdi v areálu Fountains Abbey (foto: Jirka)

Pak jsme se prošli ještě kousek dál po areálu, ale protože už jsme opět neměli nijak moc času, tak jsme se vrátili zase zpátky směrem k východu. Nicméně, klidně by se tu dalo strávit mnohem více času. :) My jsme došli jenom k Rustic Bridge, z kterého jsme nakoukli směrem k Water Garden a tady jsme udělali otočku kolem jezírka a po druhém břehu říčky jsme se vydali zpátky. V létě roku 2007 tu byla povodeň, která byla způsobena rychlými a prudkými dešti. Při této povodni bylo do koryta řeky přineseno mnoho štěrku, který je stále ještě usazený uprostřed řeky.

Parčík s jezírkem (foto: Lenka)

Také jsme tu viděli několik bažantů... Ale byly to mrchy - kdykoliv jsem se k nim chtěla přiblížit, abych si je vyfotila, tak natáhly svoje brka a ulítli mi. :) Nicméně ten, který letěl na druhou stranu řeky Skull, ten se docela povedl, ne? :))

Ach jo, zas mi zdrhnul, bažant jeden! (foto: Lenka)

Před odchodem z areálu jsme se ještě zastavili v obchodě se suvenýry, kde jsme něco málo nakoupili. Teda někdo víc a někdo míň. ;) A pak už nám nezbylo zase nic jiného, než odjet do Yorku, kde jsme na ten den měli zarezervované ubytování. :) Old Grey Mare bylo zas jedno z těch komornějších ubytování spojené s hospodou. :) I když tohle bylo docela výjimečné, protože sousedilo s barákem, kde byla indická restaurace, takže v okolí bylo cítit exotické koření. :) Ale jinak pokoje byly v pohodě, sice dost malé, ale v porovnání s Hotelem Oliver to bylo ještě v klidu. ;)

Náš malý pokojík v Yorku (foto: Lenka)

Večer jsme se rozhodli, že se půjdeme projít po městě. Cestou jsme obdrželi z domova zprávu, že vybuchla islandská sopka Eyjafjallajökull a že kvůli tomu začíná kolabovat letecká doprava. Haha, to jsme byli plní humoru, že kvůli troše prachu dělají takovou kovbojku. :) Však jsme se ještě mohli smát, letět domů jsme měli až za pár dní ... a v tom nočním Yorku bylo taaak hezky! :)) 

Fontána se sochou Williama Ettyho (foto: Jirka)

Ledabyle jsme se procházeli yorkými uličkami... minuli jsme několik hezkých památek a získávali jsme tak turistické tipy na druhý den. :) Docela se nám líbil místní trh, takže jsme se na něj opravdu druhý den chtěli jít podívat. Mnoho domů v Yorku je už na pohled velice starých a jejich krásná architekturu jsme si vychutnávali. Krásný je např. hostinec Gert and Henry´s. :) Lidé uvnitř se asi museli docela divit, co že to tam venku děláme.. Ale museli jsme si prostě vyfotit bílou holubici, která seděla nad vchodem. :) Vlastně je možné, že to nebyla holubice, ale holub... nicméně to nevíme určitě, takže pro mne je to holubice, protože to líp zní. :))

Hostinec... (foto: Lenka)

... nad jehož dveřmi seděl bělostný holub (foto: Lenka)

Ovšem mým yorským favoritem se stal stupňovitý dům, který jsme kdesi cestou potkali. :) Opravdu to vypadá, jako by patra byla dostavována tak, jak se rozrůstala rodina. :) Nebo jak přibývalo generací v jedné rodině... Ve skutečnosti v starých křivolakých uličkách sídlily masné krámy, ulička se podle toho nazývá The Shambles. Dnes ve většině domů sídlí obchůdky a čajovny.

Když je malý dům, dostavíme větší patro... ;)) (foto: Jirka)

Katedrála v Yorku (foto: Jirka)

Toho dne jsme šli spát docela pozdě, do sprchy jsem šla určitě až po půlnoci a tam se to stalo! :) Poklidně jsme se sprchovala a když jsem chtěla vypnout sprchu, prostě to nešlo! Snažila jsem se dost dlouho, pak jsem vzbudila Jirku a on se s tím pral dost dlouho a nakonec se mu to podařilo vypnout. :)) Musím říct, že se mi dost ulevilo! Protože jsem se docela děsila představy, že v půlnoci někomu půjdu vysvětlovat, aby vypnuli hlavní přívod vody, že mi nejde vypnout sprcha. :D

Další informace:
- město Durham na wikipedii (CZ), (EN); webové stránky Durham Cathedral (EN); turistické informace o Durhamu (EN)
- oficiální stránky Fountains Abbey (EN); Fountains Abbey and Studley Royal Water Garden na stránkách National Trust (EN); Fountains Abbey na wikipedii (EN)

- ubytování - Old Grey Mare (Clifton Green, YO306LH York) - Jedná se spíše o menší ubytovací zařízení s pár pokoji (malé, docela pěkně zařízené, čisté). Snídaně je v ceně (kontinentální, každý si mohl vybrat, co si dá), výhodná je poloha - je to kousek pěšky do centra k památkám.