15. den - Den, co měl být poslední, ale nebyl...

No a ráno už veškeré naše naděje pohasly! Jelikož jsme až do poslední chvíle nevěděli, jestli náš let poletí nebo nepoletí... Tak, neletěli jsme. Toho dne jsme museli vrátit auta do půjčovny u letiště Heathrow a pak jsme nevěděli, co bude...

Naštěstí se nám podařilo najít docela levné ubytování nedaleko nádraží Victoria v centru Londýna, takže jsme neváhali a šli po něm. :) S tím, že se prostě uvidí, co budeme dělat v dalších dnech.

Jedeme vrátit autíčka... (foto: Lenka)

Vrácení aut proběhlo v pořádku, mikrobus nás odvezl na letiště, odkud jsme se dopravili na metro... Potud to bylo všechno v pohodě. :) Ale jenom bylo divný, jak na letišti nikdo nebyl a jak vzduchoprostor byl netknutej, přesto že normálně tu letadla pomalu stojí frontu na přistání. :) Islandská sopka Eyjafjallajökull nám tak dala poznat dosud nepoznaný Londýn. :)

Naše nemalá bagáž... největší kufr je můj Golem! :)) (foto: Lenka)

Skoro liduprázdné Heathrow (foto: Lenka)

... cancelled... cancelled... cancelled... (foto: Lenka)

Jojo, Heathrow je jedno z největších letišť v Evropě :) (foto: Lenka)

Trochu jsme se kodrcali se zavazadlama - tou dobou jsme s sebou stále měly varnou konvici a našeho heatra, co kdyby se to ještě někdy hodilo?! :) Můj kufr Golem dosahoval úctyhodné váhy i rozměrů a nebyl žádný med si ho odtáhnout z recepce jednoho hotelu do našeho skutečného "bydliště", kam nás poslali s plánkem v ruce. :) Přežili jsme a postel na jednu noc byla naše! Akorát jsme teda zjistili, že prostě ne a nefunguje internet a my zoufale potřebovali informace a tak jsme se vydali za internetem do města. ;)

Uf, jistá postel na jednu noc (foto: Lenka)

Bydleli jsme asi pět minut od Victoria Station... a blízko od něj stojí Westminster Cathedral, kde jsme s Monikou byly na první londýnské vycházce v lednu. Kruh se uzavřel.

Věž Westminster Cathedral (foto: Lenka)

Na internet jsme dorazili do McDonalda, kam jinam taky, no. :) Po chvíli se nám internet podařilo rozběhnout a po chvíli zkoumání letové situace jsem se jen tak ze setrvačnosti podívala na stránky Student Agency... No a stal se malý zázrak - přidali autobusy!!! Hned na druhý den večer byly volné jízdenky! Jupííí, neváhali jsme a hned jsme si zabookovali čtyři krásná místečka na 21:00. Uf, tohle se tedy povedlo! Místa pak rychle ubývala, museli jsme se trefit zrovna do chvíle, kdy ty jízdenky zveřejnili. Ač to bylo nečekané, byl před námi poslední večer a den v Londýně!

Potom jsme se vydali na prohlídku nádraží, abychom věděli, kam máme druhý den jít. Na Victorii bylo velmi, ale velmi rušno... Však se není co divit, když se jinak z Londýna dostat nedalo. Tehdy jsem poprvé a naplno pocítila nevýhodu toho, že je Velká Británie ostrovní země... Přece jenom z kontinentální Evropy by se nějak jinak dostat dalo, přinejmenším by pro nás někdo přijel autem... Fronty u kanceláře Eurolines byly děsivé a trochu smutné byly cedulky, že do různých destinací jsou jízdenky volné až za týden a někdy i déle.

No jo... a Victoria Station naopak praskalo ve švech... (foto: Lenka)

Fronty na vyprodané autobusové jízdenky (foto: Lenka)

Našli jsme londýnskou kancelář Student Agency a ti nám řekli, kde nástupiště hledat. Našli jsme jej a pak jsme se v klidu mohli vrátit do našeho pokoje. Tak tohle se tedy povedlo! :)

Další informace:

- ubytování - Collin House (104 Ebury Street, Victoria, Belgravia, SW1W 9QD London) ... resp. tenhle hotel jsme si bookovali, ale nakonec nás s plánkem poslali asi o dvě ulice dál; měl tu být internet, ale nepodařilo se nám ho rozběhnout (nakonec se umoudřil druhý den ráno, ale jenom na jednom ze dvou počítačů - můj to ale nebyl:)); jinak cena i místo velmi výhodné a vzhledem k situaci, že nelétala letadla a Londýn byl plný lidí, tak jsme měli velké štěstí! Navíc byly pokoje prostorné, koupelna pěkná a dokonce tam byla i varná konvice a mikrovlnná trouba (na centrum Londýna hodně dobré!)