středa 30. března 2011

Doubice a Havraní skála

Druhý den ráno počasí slibovalo krásný slunečný den. Cestou za prací nám to nedalo a na chvíli jsme se zastavili v Doubici, kde jsme vlastně ještě nikdy pořádně nefotili. :) Krásně osvětlená roubenka prostě jako by našeptávala, že se musíme zastavit, abychom se tu alespoň krátce porozhlédli... :)

Roubený domek (foto: Lenka)

... A tak se také stalo. :) A hned jak jsem se podívala pod nohy, našla jsem sněženky. :) (Teda dobře, je pravda, že jsme od auta odešli asi tak 30m, protože sněženky na asfaltu nerostou;)). Sněženka podsněžník (Galanthus nivalis) je jednou z prvních jarních kytiček, proto ji vždycky všichni rádi vidíme. :) Původně to byla hojná jarní rostlina, ale dneska se vyskytuje jen ostrůvkovitě, protože z krajiny mizí její přirozená stanoviště. No, ale nedělám si iluze, že zrovna tyto byly ve svém přirozeném biotopu. :) Jo a pozor na ně, jsou trochu jedovaté a pokud byste je snědli, hrozí vám průjem a zvracení. :)

Sněženky (foto: Lenka)

Bohužel jsem nenašla, jak se jmenuje malý doubický rybník, takže tu bude muset zůstat chudák beze jména. :) Kousek před tímto rybníkem je ještě jeden, oba dva jsou napájeny Doubickým potokem, který pramení na nedalekém vrchu Nad Vápenkou. Protéká Doubicí, kolem Chřibského hrádku a v Dolní Chřibské se vlévá do Chřibské Kamenice.

Rybníček v Doubici (foto: Jirka)

Ještě jedou rybníček :) (foto: Jirka)

První doklady o osídlení okolí Doubice jsou už z doby středověku, z té doby byly nalezeny zbytky sklárny, kterých bylo na pomezí Českého Švýcarska a Lužických hor, později se obyvatelé začali věnovat dřevařství a textilní výrobě. Nejstarší známá písemná zpráva je z roku 1552. V polovině 19. století žilo v Doubici přes 1300 obyvatel, což bylo historicky nejvíc za celou dobu existence obce. V této době byl postaven i kostel Nanebevzetí Panny Marie (postaven v letech 1811 až 1814).

Obyvatelstvo Doubice tvořili původně výhradně Němci (tehdy se tato obec jmenovala Daubitz), kteří po roce 1945 byli nuceně vystěhováni. Dnes v Doubici bydlí jen přes 100 obyvatel, jinak obec slouží hlavně k rekreaci. 

Kostel Nanebevzetí Panny Marie (foto: Jirka)

O kousek dál se rozkládá malé Doubické království... I když tohle místo je pro mě docela odpudivé, nebylo by fér se o něm nezmínit. Poprvé jsem to tu viděla před lety, když nás silnice zavedla ke staré roubené chalupě v jejímž okolí byla malá Pravčická brána, spousta soch, dřevěných prolézaček a všeho možného... Od té doby se tento majeteček ještě rozrostl a pořád se s tím nějak nemůžu smířit. :) Dokonce se tu pořádají sochařská sympozia, takže je opravdu každý rok přísun čerstvého materiálu. :))) No, co si budeme povídat, jsou tady po okolí mnohem hezčí místa... Hlavně ta přírodní, řekla bych. ;)

Doubické království (kýče) :)) (foto: Lenka)

Kousek za Doubicí jsme nechali auto a vypravili jsme se k profilu měřit zase radioaktivitu pískovců. :) Skalka byla ve stínu a tak tu nebylo moc teplo, místy tu dokonce ještě byly zbytky sněhu, z čehož jsem měla docela radost, protože jsem doufala, že tu ještě bude. :) Cestou jsme viděli několik motýlů, kterým jsem teda nezáviděla, protože tu nikde nebyly žádné květy, tak by mě zajímalo, na čem živořili... Ale myslím, že krabička od tic-tac to nebyla... :(

Zbytky sněhu (foto: Jirka)

Hladový motýl (foto: Lenka)

Cestou jsme se zastavili na svačinku na kopečku nad Chřibskou, normálně je odsud docela hezký rozhled po krajině, ale protože mezitím zalezlo sluníčko a obloha zešedla, tak se nějaké extra velké výhledy nekonaly. Ale svačina byla dobrá. :)

Potom jsme přejeli opět do Jetřichovic (jak jinak taky! :)... Ale toho dne jsme se vydali na druhou stranu - směrem k Havranímu vrchu a zřícenině Falkenštejn (detailnější popis obého je v tomto článku). Cestou jsme prošli kolem tajemného jetřichovického domu, asi už jsem se tu o něm zmiňovala, ale pořád ještě nevím, co to je za dům a proč se v něm něco neděje... No, ale fotka je to docela pěkná. ;)

Dům v Jetřichovicích (foto: Lenka)

Na následujícím obrázku je asi příklad toho, jak se to dělat nemá, ale někdy je docela fajn nemuset sondu držet celé čtyři minuty. :))

Samoměření gamy :) (foto: Lenka)

Ale i tak byl dostatek času věnovat se mechům, lišejníkům, tomu kde co leze a lítá... :) A už nás to měření teda moc nebavilo. :) Tak jsme to tu doměřili a rádi jsme se vrátili k autu...

Mechy (foto: Lenka)

... A pak jsme znovu vyrazili do restaurace Na Stodolci. A to jsme si dali dost pozor, abychom tam byli včas a ještě nám dali něco k jídlu. :) Měli jsme tam sraz s Monikou a Kubou a ti už tam na nás čekali. Byl to příjemný večer, dobré jídlo a kofola. Mňam. :) Na večer byla plánovaná hra Carcassonne, ale nakonec na ní nedošlo, protože někteří nejmenovaní účastníci terénního výjezdu se chovali nespolečensky... a usnuli. :))


Další informace:
- oficiální stránky obce Doubice; Stará hospoda v Doubici
cs.wikipedia - sněženka podsněžník, Doubice, zřícenina Falkenštejn

1 komentář:

  1. Dívali jsme se na to v čem bydlí sousedé a dle mě jim stavby roubenky nedělala nějaká specializovaná firma, oni si to dělali sami. A proto si myslím že není dobrý nápad vlastně takto něco stavět svépomoci, je lepší si najmout profíky.

    OdpovědětVymazat

Díky za komentář, thank you for your comment! :)