čtvrtek 24. března 2011

Okolí Pražského hradu

Jednoho březnového odpoledne jsme byli pozvaní na ČZU na promoci... a když už jsme nebyli v práci, tak jsme se šli poté projít do okolí Pražského hradu... Vlastně jsme tu společně byli asi poprvé. :) Bylo krásně a moc se nám líbilo toulat se tu po okolí a dívat se na Prahu očima turistů, což jde docela těžko, když jsme tu pomalu každý den. :) Vysazeni jsme byli kdesi v Dejvicích kousek od ulice Milady Horákové, odkud to bylo k Pražskému hradu kousek...

Pozn.: Jirka s sebou neměl foťák, tak jsou fotky uvedeny beze jména autora, protože jsou všechny moje. ;)

Stínohra

Pražský hrad, který sice běžně pomalu ani nevnímáme, odsud vypadá opravdu monumentálně a projít a prozkoumat všechny jeho součásti by jistě zabralo i několik dní a rovná se tak slavným památkám, které jsme v poslední době navštívili ve Velké Británii a v Itálii. :) Však je to největší hradní komplex na světě a jeho celkové rozměry jsou úctyhodné - 570 m na délku a 130 m na šířku.

Historie tohoto místa sahá až do raného středověku, kdy tu bylo hradiště. Od 9. století tu sídlili česká knížata a králové a po vzniku republiky v roce 1918 tu sídlí prezidenti. Na vzhledu Pražského hradu se podepsal románský sloh, gotika, renesance i baroko a jeho historie je tak moc složitá, že se mi v tom asi nechce vyznávat a proto jí s čistým svědomím přeskočím, když dovolíte. ;)

Pod Pražským hradem

My jsme nejprve prošli kolem Královských zahrad a kolem Jeleního příkopu. Jelení příkop je přírodní rokle, která je součástí areálu Pražského hradu a má rozlohu asi 8 ha. Původně tudy tekl potok Brusnice, který je dnes vede v potrubí, za Rudolfa II. tu byla vysazena jelení zvěř (a z toho odvozen dnešní název). Protože v 17. století byla vybudována jízdárna na druhé straně Jeleního příkopu, byl k ní vybudován i most (Prašný most), který spojoval Královské zahrady a jízdárnu s vlastním Pražským hradem. Za Marie Terezie byl most vyměněn za sypanou hráz a tím se Jelení příkop rozdělil na dvě části.

Každopádně na mě Jelení příkop působil anglickým charakterem. Asi jsem už s tou Anglií trapná, ale nemůžu si pomoct. ;)

Jelení příkop a Míčovna

Pak už jsme kolem památníku vzniku Československého státu a prvních zástupců hradní stráže prošli na druhé nádvoří Pražského hradu. Dominantou II. nádvoří je kaple sv. Kříže, které je obehnána jinak nepříliš zajímavými budovami (myslím exteriéry!). Na nádvoří je Kohlova fontána a studna s kovanou mříží z roku 1702.

Tudy jsme jenom prošli na třetí nádvoří a tady už se nám naskytl pohled na Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. No... vlastně před námi tyčila do výšky a ani vyfotit se ten kolos moc nedá. :) Na místě, kde dnes stojí katedrála, dříve stála rotunda z 10. století a románská bazilika. Historie současné katedrály se píše od roku 1344, kdy započala její stavba, která probíhala pod dohledem Matyáše z Arrasu a Petra Parléře. Stavba katedrály byla definitivně dokončena až o neuvěřitelných téměř 600 let později , kdy byla dostavována mezi lety 1873 a 1929.

Chrám sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Víc o historii asi nemá cenu řešit, když se tak koukám na zájem chlapíka na následující fotce. ;))

Obličej :)

Šli jsme se podívat i do interiéru, kam se smí v současné době zadarmo... :) I když jsme jenom nakoukli do hlavní lodi a dál jsme už nešli. :) Katedrála má kromě hlavní lodi ještě dvě nižší postranní lodi, strop je tvořen síťovou klenbou od Petra Parléře. Kolem je na 19 kaplí, je zde také 21 bust, které zobrazují rodinu Karla IV., arcibiskupy a architekty, kteří se podíleli na stavbě. Nejvzácnější částí kaple je Svatováclavská kaple, ve které jsou umístěny ostatky svatého Václava, odtud vedou dveře na schodiště směrem do Korunní komory, kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Klíčů od korunovačních klenotů je celkem 7 a byly svěřeny nejvyšším představitelům země a Prahy.

My jsme sem jen rychle nakoukli, obdivovali jsme výzdobu a především ohromná vitrážová okna a pak jsme se zase vrátili na III. nádvoří, odkud jsme se kochali pohledem na katedrálu. :) Teda vlastně jsem si musela zalézt až do nejzazšího rožku a stejně se mi na fotku celá katedrála pořádně nevešla. :)

Interiér chrámu s barevnými sloupy :)

Krása barevných sklíček

... No jo, jak jsem psala... celá se tam pořádně nevešla a ještě aby jo, když chrámová věž dosahuje skoro 100 m?! :) Věž nese čtyři zvony, z nichž největším je bronzový zvon Zikmund dosahující výšky 203 cm. III. nádvoří je největším nádvořím na Pražském hradě a do přibližně současné podoby bylo proměněno v polovině 16. století. Archeologické výzkumy prokázaly, že toto místo bylo osídleno již od 9. století. V jižním traktu budov sídlí prezident České republiky.

Vedle budovy starého probošství stojí žulový monolit, který kupodivu nebyl ukraden v Egyptě ani nikde jinde, ale pochází z Mrákotína a je tu od roku 1928, kdy ho tu nechal vztyčit prezident T.G. Masaryk. Monolit dosahuje výšky 16 m a slouží jako památník obětem první světové války.

Pohled na chrám

Další významnou památkou na III. nádvoří je socha sv. Jiří bojujícího s drakem. Dnes je zde umístěna kopie a originální bronzová je umístěna v Národní galerii. Zajímavostí je, že jednu kopii mají i v londýnském Victoria  & Albert Museum. Socha byla vyrobena v roce 1373 a jedná se o jednu z nejvýznamnějších českých gotických soch z bronzu. Ale my se tu stejně můžeme podívat jenom na její stín. ;)

Sv. Jiří bojuje s drakem

Dále jsme se vydali Jiřskou ulicí směrem ke Zlaté uličce, která ještě nebyla otevřena... I když se znovuotevření po náročné rekonstrukci blížilo. Trochu mě od její návštěvy odrazuje vysoké vstupné. :( Ale co si tak pamatuju, tak maličkaté domky byly pěkné. :)

Jiřskou ulicí k Černé věži 

Škoda jenom, že nám ve zdejší kavárně nechtěli prodat vodu na pití. :) Slečna měla pocit, že tohle je kavárna a voda jenom pro cizince a že to je hodně drahý a doporučila nám, abychom si vodu koupili někde níž pod hradbami. :) Trochu blbý, když jsem už tou dobou měla dost dlouho žízeň. :))

Pohodička u kávy :)

Pak už jsme se ocitli na vyhlídce nad Starými zámeckými schody. Chvíli trvalo, než jsme se dostali vůbec k okraji vyhlídky, abychom se mohli pořádně rozhlédnout. :) Je to tu evidentně hodně oblíbené. :) A vlastně se není co divit, když je odsud tak krásný pohled na Prahu, která odsud je jako na dlani. :) Snad nejhezčí pohled je na hradí zahrady - zejména na Ledeburskou zahradu, ale i na zahradu Na valech, Valdštejnskou a Feustenburskou. Když tak o tom přemýšlím, tak bych stejně nevěděla, která je která! :)

Vyhlídka nad Prahou

Praha, krásná.

Pražské mosty

Spolu s námi se to rozhlížel velký černý pták - pravděpodobně šlo o kavku obecnou (Corvus monedula). Tito krkavcovití ptáci jsou velmi společenští a vyskytují se ve velkých hejnech, ale přesto vytváří monogamní páry, které spolu vydrží celý život. Zajímavostí je, že kavka obecná se v roce 2001 stala ptákem roku. :)

Pták

Mysleli jsme si, že jenom sejdeme po Starých zámeckých schodech, ale nakonec jsme po nich skoro ani nešli. Zabloudili jsme ke Svatováclavské vinici. Podle legendy byl na tomto místě založen vinohrad sv. Václavem už v 10. století a jedná se tak o jednu z nejstarších vinic na území Čech. Karel IV. nechal vinici obehnat zdí a ve 30. letech 19. století tu byla postavena Richterova vila, která byla pojmenována podle svého stavitele (Emanuela Richtera) a dnes v ní sídlí luxusní restaurace. Příjemné místo (tedy vinice, ne restaurace - tu jsme nenavštívili :).

Svatováclavská vinice

Jaro

Poslední obrázek jenom potvrzuje, jak byl krásný den. :) Takových ke konci března zase až tak moc nebývá a vlastně bylo pěkné si místo práce vyrazit projít mezi slavné pražské památky. :) Jo a mimochodem - u vinice jsme si koupili dokonce i něco k pití, ale levné to ještě moc nebylo... Ale výhodu to mělo v tom, že jsme ani jeden nelekli žízní. :))

Svatováclavská vinice

Abych se přiznala... Tak jsme po dlouhé procházce skončili na jídle v KFC. :)) A potom jsme už mazali domů.


Další informace:
- oficiální stránky Pražského hradu, kde jsou popsány jeho jednotlivé části - stačí jenom trochu hledat. :)
- oficiální stránky Katedrály sv. Vita, Václava a Vojtěcha

Žádné komentáře:

Okomentovat

Díky za komentář, thank you for your comment! :)