NPR Týřov

Po návštěvě Krakovce jsme si přejeli do Skryjí, které se rozkládají nad řekou Berounkou. Už jsme tu byli asi před dvěma lety, když jsme odsud vycházeli na procházku ke Skryjským jezírkům. I tentokrát jsme parkovali na stejném místě (u kostela archanděla Michaela), ale vypravili jsme se odsud jiným směrem.

První zmínka o skryjském kostele pochází z roku 1350, za třicetileté války byl vypálen, který byl opraven po roce 1696. V roce 1712 však byla postavena nová stavba. Interiéru dominuje oltář s obrazem sv. Michaela Archanděla od Josefa Hellicha. My jsme se ale do interiéru nedostali, takže jsme v tomto ohledu jenom teoretici. ;)

Kostel Archanděla Michaela ve Skryjích (foto: Lenka)

My jsme měli namířeno směrem ke zřícenině hradu Týřov, který se vypíná na ostrohu nad řekou Berounkou a leží ve stejnojmenné národní přírodní rezervaci. Ale to bych trochu předbíhala, cesta k němu sice není daleká, ale přesto nám trochu času zabrala. :) Nejprve trvalo, než jsme sestoupili vůbec do berounského údolí. Cestou jsme se kochali krásnými výhledy... a také lišejníky a samozřejmě jsem se snažila najít si nějakého toho svého trilobita. :) Ale na to se Jirka moc netvářil, takže jsem našla jenom pár úlomků, o kterých jsem byla přesvědčená, že jsou doklady života v době kambria, ale nic pořádného. :)

Lišejníky (foto: Lenka)

Nad řekou Berounkou (foto: Jirka)

Cestou jsme se kousek vrátili, abychom si prohlédli silniční most přes Berounku, který nese silnici mezi Skryjemi a Týřovicemi.

Most mezi obcemi Týřovice a Skryje (foto: Lenka)

Od rozcestníku jsme modro-červenou značku vyměnili za žlutou a po té jsme pokračovali dál podél toku Berounky. :) Cestou mě dost pobavil jeden mostek přes malý potůček, který byl evidentně vyrobený z dveří od kadibudky, protože v něm bylo vyříznuté srdíčko. :)))

Berounka (foto: Jirka)

O kousek dál už se stezka vinula podél hranice národní přírodní rezervace Týřov. Národní přírodní rezervace vznikla v roce 1984, kdy byly spojeny dvě chráněné rezervace Týřovické tisy a Týřovské skály-Oupoř (původně vyhlášeny již v roce 1933). NPR má rozlohu 420 ha a leží na hranici dvou okresů - Rakovník a Beroun. Je zde reprezentována klasická příroda Křivoklátska s lesy, lesostepí i skalními výchozy.Chráněné území se rozkládá kolem Oupořského potoka (někde uváděn jako potok Úpoř) a zahrnuty jsou i svahy okolo Berounky. V roce 2005 byla lokalita Týřov - Oupořský potok ( o rozloze 1341 ha) přidána na seznam Natura 2000 jako evropsky významná lokalita.

Mechorosty (foto: Lenka)

Z botanického hlediska jsou nejcennějšími lokalitami odhalené skalní výchozy, které jsou ovlivňovány teplým a suchým klimatem... A výhledy podél turistické trasy jsou krásné. Docela by mne zajímalo, jak to tu vypadá v letních měsících, protože přece jenom v polovině března tu bylo ještě docela pošmourně a z jarních květin jsme ještě skoro nic nezastihli.

Lesy v NPR Týřov jsou rozmanité a mají skoro přirozenou věkovou  i druhovou stavbu. Na dnech poměrně hlubokých údolí mají lesy charakter chladných suťových lesů, které směrem nahoru přecházejí v dubohabřiny a ještě výše jsou zakrslé teplomilné doubravy.

Vyhlídka nad údolím Berounky (foto: Jirka)

Listnaté lesy NPR Týřov (foto: Jirka)

Z bylin se tu nachází několik chráněných druhů jako je třeba bělozářka liliokvětá, tařice skalní, hvězdice zlatovlásek, kavyl Ivanův, koniklec luční - načervenalý, kapradinka skalní nebo tis červený. My jsme viděli ale jenom jaterník podléšku, který teprve rozvíjel svoje drobné modrofialové kvítky.

Jaterník podléška (foto: Lenka)

Klidné vody Berounky (foto: Jirka)

Parazitující houby (foto: Lenka)

V jednom místě byla kamenitá suť ještě stále dost promrzlá a byly tu zbytky ledu (který teda samozřejmě klouzal a měla jsem co dělat, abych se nenatáhla :) ... ale proto o něm nepíšu...). Bavilo mě pozorovat strukturu ledu a i když to bylo ve velmi malém měřítku, tak to byla krása... Docela se mi zachtělo vyrazit někam na ledopády - nejlépe do Českého Švýcarska. :)

Ledové zajetí (foto: Lenka)

O kousek dál už jsme došli k soutoku Oupořského potoka s Berounkou. Potok je domovem vzácných druhů fauny jako je rak kamenáč, vranka obecná, čolek obecný a horský. Dále se tu vyskytuje mlok skvrnitý. V okolních lesích jsou vzácné druhy ptáků - včelojed lesní, strakapoud prostřední, čáp černý, skřivan lesní, lejsek bělokrký a šedý atd. Na Týřovických skalách hnízdí výr velký. Národní přírodní rezervace je též vhodným prostředím pro několik druhů xylofágního hmyzu (hmyz žijící ve dřevě), vyskytuje se tu kovařík fialový nebo roháč velký.

Oupořský potok (foto: Jirka)

Kousek pod zříceninou hradu jsme našli několik trsů jaterníku podléšky, které už byly docela nakvetlé a ochotně se nechaly zvěčnit. :) No, asi tu bude o něco tepleji než v prudkém svahu podél Berounky.

Jaterník podléška v květu :) (foto: Lenka)

Zřícenina hradu Týřov je dnes docela tiché a málo navštěvované místo, ale dříve to býval jeden z nejvýznamnějších hradů Českého království. Hrad byl založen Václavem I. na počátku jeho vlády a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1249. Za husitských válek se majitel Týřova hlásil k Zikmundovi, ale i přesto se ho husité ani nepokusili dobýt. Týřov byl dobře opevněn a vzorem mu byly francouzské kastely, které vznikly okolo roku 1200. Ve střední Evropě je tento typ hradu vzácný, v České republice je to krom Týřova už jen Konopiště a částečně hrad Džbán.

Zřícenina Týřov (foto: Jirka)

Původně se do hradu vstupovalo přes dva padací mosty. V severovýchodní části hradu stávala obranná věž (bergfrit) spojená s velkým obdélníkovým palácem. V 15. století byl hrad upraven pro dělostřeleckou výzbroj (vybudovány kryté střelecké ochozy). V té době byl také zasypán jeden z příkopů, ke vznikl parkán. Na výšině severně od hradu stávala předsunutá bašta.

Hrad střídal majitele, od poloviny 16. století nezbývalo pánům z Ensidle na opravy Týřova dostatek peněz a hrad chátral. Od roku 1575 je uváděn jako zpustlý.

Vyhlídka nad Berounkou (foto: Jirka)

Věž v okně (foto: Jirka)

Chvíli jsme si poseděli na malinkaté lavičce a koukali jsme se na zamlžený západ slunce a rozhlíželi se po údolí Berounky... A také jsme koukali na hledače pokladů s detektory kovů, kteří šustili po svazích pod zříceninou. :)

Mraky (foto: Lenka)

Pak už se pomalu šeřilo, takže jsme rychle pelášili k auto, aby nás tma nepřekvapila na nějaké špatné cestě. :)  A pak už nás čekala jenom docela dlouhá cesta zpátky do Dobříše.

Další infirmace:

- cs.wikipedia - Skryje (okres Rakovník), hrad Týřov, národní přírodní rezervace Týřov

- hrady.cz - kostel archanděla Michaela ve Skryjích, zřícenina hradu Týřov

- Týřov na stránkách typynavylet.cz