Zřícenina hradu Krakovec

O druhém březnovém víkendu bylo něco cítit ve vzduchu... zdálo se, že to něco je jaro. :) Teploty byly vyšší, takže se člověk nemusel zachumlat do zimní bundy, sluníčko pálilo dokonce tak, že lehká mikina stačila a krásně vydržet se dalo i v tričku. Byla by škoda za takového hezkého počasí nikam nevyrazit, ne? :) Zvláště, když jsem se na internetových stránkách hradu Krakovec dozvěděla, že mají otevřeno už o březnových víkendech. Byla to jasná volba. :)

U pokladny jsme zaplatili vstupné a dostali jsme text o historii hradu a pak jsme se mohli vydat na samostatnou prohlídku. Překvapilo mne, kolik tu bylo lidí, i když to bylo jasně tím, že bylo konečně pěkné počasí a také tím, že krom Krakovce nebyly otevřené skoro žádné památky. :)

Hrad Krakovec ... nebo spíš to, co z něj zbylo (foto: Jirka)

Jojo, s tím se můžeme ztotožnit - máme rádi hrad Krakovec. :))

Srdce :) (foto: Lenka)

Krakovec je dnes zřícenina hradu, který byl původně postaven v gotickém stavebním slohu, ale byl i renesančně upraven. Pro hrad bylo vybráno málo přístupné místo na skalním ostrohu mezi Krakoveckým a Šípským potokem. Jediná přístupová cesta byla po padacím mostě, který se spouštěl v případě potřeby přes vykopaný příkop.

Historie hradu sahá až do roku 1381 a jedná se tak o jediný hrad, který byl postaven za Václava IV. Jedná se o stavbu, na které byly výrazně potlačeny obranné prvky a naopak byl vyzdvihnut význam komfortního bydlení. Jedná se o jakýsi přechod mezi hradem a zámkem. Kolem roku 1414 tu pobýval a kázal Mistr Jan Hus před odjezdem do Kostnice. Hrad často střídal majitele, což se podepsalo na jeho celkovém vzhledu, protože mnohokrát během své existence chátral. V 17. století hrad získal novou střešní krytinu červené barvy, z čehož byl odvozen název Červený zámek či Červený hrádek, jak je Krakovec v některých pramenech nazýván. V roce 1783 byl hrad zasažen bleskem a vyhořel a od té doby už nebyl obnoven a chátrá. 

Na nádvoří (foto: Jirka)

Od roku 1914 se začalo se záchrannými pracemi. Posledním šlechtickým majitelem byl Max princ z Croy Dülmen, který za symbolickou jednu korunu předal zříceninu Klubu českých turistů. Dnes patří hrad státu a je ve správě Národního památkového ústavu.

Dodnes se zachovaly např. náznaky křížové klenby, zbytky podlah a částečně i zdobení kolem oken. Jinak z hradu zbyly jenom obvodové zdi. I tak je ale hrad lákavým turistickým cílem - alespoň podle mého názoru. :)

Křížové klenby (foto: Jirka)

Okno v tlustých stěnách... (foto: Lenka)

Ač byl teprve březen, na zdech hradu jsme viděli několik šnečků druhu skalnice kýlnatá (Helicigona lapicida). Skalnice kýlnatá je jediným zástupcem rodu skalnice v České republice a i díky zploštělé ulitě je to nezaměnitelný druh. :) 

Skalnice kýlnatá (foto: Lenka)

Schody (foto: Jirka)

Zajímavá je pověst o tom, že na místě dnešního hradu sídlilo hradiště knížete Kroka, což se promítlo do jména hradu i přilehlé obce. Mnozí z nás by si hrad vybavili třeba z filmu Ať žijí duchové!, který se tu natáčel v roce 1977 nebo některé scény z pohádky Princ a Večernice. Hezké kulisy pro film! :)

Domečky pod hradem (foto: Jirka)

Celkový pohled na zříceninu hradu Krakovec (foto: Jirka)

Velmi se mi líbily včelky, které sosaly šťávu z čerstvě ořezaného stromu. Chudinky, neměli jinou potravu, protože v té době ještě skoro nic nekvetlo... Ale byl to hodně zajímavý pohled na asi dvě desítky bzučících včel, které se praly o potravu. :)

Včela medonosná (foto: Lenka)

Dnešní přístupovou cestu do hradu zajišťuje nový dřevěný most. Postaven byl mezi lety 2000 a 2005 a jeho autory jsou Petr Růžička a Vít Mlázovský. Most respektuje středověké dřevěné stavby a dokonce byl vyráběn i za pomoci starých nástrojů a bez použití moderní těžké techniky. Materiál byl opracován na Křivoklátě a upevnění mostu bylo provedeno pomocí speciálně vyrobeného jeřábu. Na stavbu mostu bylo použito neuvěřitelné množství dřeva a celková konstrukce mostu je vymyšlena tak, aby se jednotlivé díly daly vyměnit.

Dřevěný most vedoucí k hradu (foto: Jirka)

Podívali jsme se ještě kousek kolem hradu a pak už byl pomalu čas rozloučit se s tímto místem... Loučíme se nalitým pupenem šeříku nebo co to je... Však už jaro pěkně číhá na to, aby si převzalo vládu od zimy. Jupííí. :)

Jaro pučí :) (foto: Lenka)

I když výletům toho dne nebyl ještě konec - autem jsme si přejeli do Skryjí a šli jsme se podívat ještě na jednu pěknou zříceninu - na Týřov. Ale to už je samostatný článek. :)

Další informace:

- oficiální stránky hradu Krakovec, hrad Krakovec na cs.wikipedia a na hrady.cz