Blížil se duben a s ním i konference, kde jsem měla prezentovat svůj poster... No, ale na konci března stále ještě chyběly nějaká data, proto bylo nutno se vypravit zase po delší době do milovaného Českého Švýcarska a vzít s sebou ten neoblíbený přístroj - gamaspektrometr.
Bylo až s podivem, jak pěkné bylo počasí, takže nám náladu nemohla zkazit ani nutnost vzít si s sebou krosnu, protože do normálního malého batohu se ten pekelný přístroj prostě nevejde. :) Jako už mnohokrát předtím, zastavili jsme v Jetřichovicích, kde jsme zaparkovali auto a odtud jsme pokračovali pěšky.
 |
| Roubená chalupa pod Poštolčím kuželem (foto: Lenka) |
 |
| Jarní potrava včel (foto: Lenka) |
Po zelené turistické značce jsme prošli pod Vilemíninou stěnou až na rozcestí s červenou, odkud jsme museli popojít ještě kousek dál a výš... A protože jsem byla nějaká nastydlá a měla jsem kašel, nešlo se mi do kopečka zrovna dobře. Ale na druhou stranu se venku alespoň dobře dýchalo. :)
Baví mě v Českém Švýcarsku chodit po důvěrně známých místech, která ale v jiných ročních dobách vypadají poněkud neobvykle. To byl i případ brzkého jara, kdy ještě nebylo listí ani tráva a krajina působila malinko fádně, ale na druhou stranu jsme ještě někde viděli zbytky sněhu, takže se není co divit, že se příroda ještě nechtěla zazelenat. :)
 |
| ... po zelené turistické značce (foto: Jirka) |
... a stejně tak mě baví koukat na krajinu z drobnohledu a všímat si malých věcí, které dohromady vytvářejí charakter našeho nejmladšího národního parku. Třeba jako lišejník
dutohlávka štíhlá (
Cladonia gracilis)... i když si nejsem jistá, jestli to pravdu je tento druh dutohlávky, protože se to dá špatně poznat. :)
 |
| Dutohlávka štíhlá na pařezu (foto: Lenka) |
 |
| Chalupa pod Jetřichovickými stěnami (foto: Jirka) |
No, ale některá místa bez listiva vypadají zas o dost lépe a dokonce se dají i normálně vyfotit a není na fotce jenom zelená změť. :) Třeba jako kříž vedle chalupy pod Mariinou skálou. :)
 |
| Kříž (foto: Lenka) |
A třeba následující průhled na Jetřichovické vyhlídky patří k mým oblíbeným. ;) Zdejší krajina působí v bezlistnaté době opravdu nepatřičně. :))
 |
| Světlá bezlistá krajina (foto: Lenka) |
 |
| Stoupáme do kopce... stále... (foto: Jirka) |
Docela jsem se divila, že se tu tolika těžilo dřevo. Průběžně dochází na území národního parku ke kácení na mnoha lokalitách, což je snaha o vymýcení nepůvodních druhů dřevin. Jedná se především o borovici vejmutovku, ale i o další druhy jako douglaska tisolistá, modřín opadavý a dub červený. Mezi nežádoucí druhy tu patří i smrky... Celé kácení se děje kvůli snaze o obnovu přirozené skladby lesa. Borovice vejmutovka (Pinus strobus) se v této oblasti České republiky chová jako agresivní invazivní druh. Původně pochází ze Severní Ameriky. V porostech vytlačuje dříve běžnou borovici lesní (Pinus sylvestris) a to hlavně tím, že z nich opadává velké množství jehličí, které mění chemismus půdy, kde nedokáží růst jiné stromy a dokonce ani rostliny v bylinném patru. Vzniká tak druhově velice chudý les, který v oblastech národního parku nemá co dělat.
 |
| Těžba dřeva (foto: Lenka) |
Ještě to bude asi dlouho trvat, než se z tohoto lesa stane zdravý a pro oblast Českého Švýcarska typický les, ale až se tak stane, bude to stát za to. No, ale do té doby je ještě potřeba pracovat nejen v lese, ale i u skály a na nás tam za stromy jedna čekala. :) A když už jsem viděli svižníka polního (Cicindela campestris), pustili jsme se pilně do práce. :)
 |
| Práce volá, vzhůru za ní (foto: Jirka) |
 |
| Svižník polní (foto: Lenka) |
A že ta práce dost často není med naznačuje následující fotka... Pro úplnost bych měla říct, že ten přístroj je gama spektrometr, který měří radioaktivitu materiálu. No a protože pískovce jsou obecně málo radioaktivní, musí se jedno měření provádět celé 4 minuty. A nemusím jistě uvádět, jak jsou někdy ty 4 minuty hrozně dlouhé. :) Ale já mlčím, protože většinu bodů měřil Jirka, za což mu patří vééélký dík!
 |
| Radosti s gamaspektrometrem (foto: Lenka) |
Štěstí bylo, že jsme chytli tak pěkné počasí, protože stačila kupodivu jenom jedna bunda, aby člověku nebyla zima. Teda to bylo odpoledne, ale za našeho pilného měření šlo slunce docela rychle dolů a nenadáli jsme se a už zapadalo na horizont. Naštěstí nám chybělo jenom několik posledních bodů, takže jsme na to ještě viděli. :)
 |
| Koliště s klesajícím sluncem (foto: Lenka) |
 |
| Západ slunce nad Českých Švýcarskem (foto: Lenka) |
Akorát když jsme skončili, vyplašili jsme párek nějaké zvěře, která rychle odšustila směrem od nás. Škoda, že jsem neviděla, co to bylo... Ale ono už teda moc vidět nebylo. Cestou přes les jsme šli už po tmě a k autu dorazili už dost pozdě, ale největší tragédií dne bylo, že nám v naší oblíbené restauraci Na Stodolci už nedali nic teplého k jídlu. Ba né, Jirkovi ohřáli žebírka a já jsem si dala nakládaný hermelín, jestli si dobře vzpomínám. Hlavní bylo, že jsme zahnali hlad. ;)
Další informace:
-
reportáže o NP České Švýcarsko - ČR Leonardo
