Terén - České Švýcarsko II.

Letošní prázdniny jsou těchto akcí plné, co se dá dělat, povinnosti klepou na dveře a my musíme pracovat:) Ale štěstí je, že když už se pracuje, tak je to v krásné přírodě Českého Švýcarska... mezi skalami, stromy, čistým vzduchem... a mravkolvy:))) Tentokrát přišla řada na Jirku, aby nám dělal doprovod, takže je možno zařadit i práci na tenhle web, kde silně převládají akce spíše zábavného a volnočasového ranku:))

Bohužel i práce geologova je závislá na počasí, takže jsme vícero času trávili "doma" než venku, v terénu... Snad nám příště bude více štěstí přát... České Švýcarsko skrývá netušené krásy v každé době a za každého počasí, až se člověku tají dech...

První den jsme zvolili trošku odpočinkový, ale ono to stejně jinak nešlo, když nás provázel déšť:) Mysleli jsme, že se víc projdeme, ale nakonec jsme zakotvili náš koráb u Vysoké Lípy a vydali jsme se k Šaunštejnu. Jde o zbytky loupežnického hrádku z 15. století, který sloužil jako centrum správy a k zajištění bezpečnosti na staré obchodní stezce. Ve skále je vytesaná jáma kruhového tvaru, která patrně sloužila jako sýpka. Jinak se toho moc nezachovalo, je zde zábradlí kvůli bezpečnosti a leze se sem po žebříkách... Ale výhled stojí za vidění - vidět je do široké krajiny, na vesničky, louky, stromy, skály:)

Zbytky loupeživého hrádku Šaunštejn (foto: Jirka)

Když se člověk vyškrábe trochu výš, naskýtá se výhled třeba na Mariinu skálu v záplavě stromů... (foto: Lenka)

Další naše kroky vedly po červené turistické značce k Malé Pravčické bráně. Skalní okno vyvětrané z pískovcových bloků, tvarem připomíná svojí kolegyni, ale přece jenom nedosahuje jejích rozměrů:) Je 3,3 m dlouhá a asi 2,3 m vysoká. Ale jednu výhodu má - neplatí se k ní vstupné;))

Dál už nás kroky nezavedly, protože se nad námi začala stahovat mračna, takže jsme zatroubili na ústup a šli zpátky k zakotvenému korábu a pak "domu":)

Druhý den bylo veseleji - ale až v pozdějších hodinách. My jsme pracovaly a Jirka lovil ty mravkolvy (dlouho mu to vydrželo:) a taky nějaké ty krásy zachytával na obrázky. Nicméně, žádná pamětihodnost se nekonala, takže moc není o čem psát, no:))

Skály pod Vilemíninou stěnou (foto: Jirka)

Další den mezi nás zavítala kontrola shůry - oba naši školitelé s námi přijeli pobejt:) A to už byl do geologické řehole zapřažen i Jirka a tak nebylo času nazbyt a nevznikaly téměř žádné zajímavé obrázky a neviděli jsme nic, o čem bych tu mohla ještě plkat:))

Každý den opravdu není posvícení a tenhle terén to platilo dvojnásob, protože z týdne jsme pracovali den a půl - trestuhodný, já vim:) Takže to je brzký konec - ale holt, víc toho nebylo:))