Zobrazují se příspěvky se štítkemprocházka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemprocházka. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 22. července 2012

Kostel na Chvojenu a procházka kolem Konopiště

Jak je to dlouho, co jsme se naposledy viděli s kamarádem Davidem? No, nějaký ten pátek to bude... tedy za sebe můžu říct, že to bylo už před pár lety (!) při výletě na Kašperk, to je ale pěkná doba, to se musí nechat. :) Předem jsme si řekli, že podnikneme malý fotografický výlet. Tak když už máme volné víkendy, bylo třeba něco malého a nenáročného podniknout. :) Sešli jsme se odpoledne v Neveklově a tam jsme se rozhodovali, kam vlastně pojedeme. :) Padlo několik návrhů - vyhlídka Máj, Konopiště... Nakonec to vyhrál kostel ve Chvojenu a procházka kolem Konopiště. :) Takže jsme si popojeli autem, zaparkovali jsme u chvojenského hřebčína, tož jsem se koňmi velmi pokochala... ;)

Koníček

Pohled na chvojenský dvůr

Po cestě jsme šli kousek a když se nám začal otevírat pohled na kostel, značně jsme se podivili... Stálo tam totiž nepočítaně aut, kolem kterých chodil farář a buď ty auta světil... a nebo křtil? :)) Hm, čekali jsme, že tu budeme pomalu sami a ono tohle. Znechucení jsme se ani nekoukli ke kostelu blíž... Takže jenom jedna fotka z dálky (na které jsem musela vyretušovat paní, co čůrala a jaksi si nás evidentně nevšimla! :)). To se není co divit, že jsme tam dlouho nebyli. ;)

Kostel sv. Jakuba a Filipa byl postaven v roce 1227 a je ve slohu románském s novogotickými prvky. Kousek od kostela se nachází keltské hradiště, které bylo objeveno pomocí vykopávek. Několikrát vykradený kostel se ve 20. století dostal do smutného stavu - byl v něm sklad nepotřebného stavebního materiálu, ve střeše byly ohromné díry, chybělo mu vybavení... S opravami se začalo v roce 1998 a trvaly asi po deset let, nicméně teď je kostel moc pěkný.

O co tu jde?? :)

Kostel sv. Jakuba ve Chvojenu

S několika čekačkami, než jsem si vyfotila cosi zajímavého, jsme dorazili zase zpátky k autu a jelo se dál. :)

Včelička

U kukuřičného pole

Popojeli jsme si na parkoviště u zámku Konopiště. :) Odtud jsme se vydali do Růžové zahrady - tu jsme totiž po minulé prohlídce zámku nestihli projít, tak jsme to museli napravit. :) Růžovou zahradu nechal vybudovat arcivévoda František Ferdinand d´Este na místě starší barokní zahrady. Plánována byla už od roku 1888, ale k realizaci došlo až mezi lety 1906-13 a v době vzniku tu bylo prý na 200 druhů a kultivarů růží. 

Uprostřed zahrady je Kleopatřin sloup, který se nějakým nedopatřením neobjevuje ani na jedné fotce. :) Dále jsou tu vzácné sochy, vázy a čtyři egyptské obelisky. Na terase byly postaveny skleníky (ve stejné době jako zahrada), kde se dodnes pěstují teplomilné rostliny jako palmy, orchideje. Skleníky prošly v letech 1995-2000 rekonstrukcí a od té doby jsou přístupné veřejnosti. Na jižní straně zahrady je jezírko a jsou tu pěstovány vodní rostliny.

Růžová zahrada u Konopiště 

Páv z nás byl paf :)

Žlutá růže v Růžové zahradě :)

Detail jednoho z obelisků

Růžová zahrada a vyčuhující věžička zámku Konopiště

Cestou kolem kavárny jsme si koupili zmrzku, od té doby to bylo to pravé léto. :) Tedy ne tak úplně pro mě, já jsem si jenom od Jirky ochutnala, ale čokoládová byla dobrá! :)

Vistárie

Ještě jsem se pak došli mrknout na medvěda Jiřího. :) Narodil se 16. ledna 2006 a na Konopiště byl převezen ze ZOO v Lešné ve Zlíně. Medvěd Jiří se řadí ke druhu medvěd ušatý (Ursus thibetanus), který pochází ze střední, jižní a východní Asie, v létě vystupuje do hor až do výšky 4000 m n. m. Je spíš menší druh medvěda, který mívá na hrudi bílou náprsenku ve tvaru písmene Y nebo V. Měří 120-180 cm a váží mězi 70-150 kg. Dožívají se obvykle věku kolem 25 let. Když jsme Jirku pozorovali, zrovna mu chovatelé přinesli mňamku - koblihu. Čekali jsme, že ji zblajzne jako malinu, ale Jirka si způsobně sedl, vzal ji do předních pracek a pomalu ji žvýkal. :) Tenhle medvěd asi je chytrý a ví, že tam není nikdo, kdo by mu jídlo sežral. :)

Medvěd Jiří žere koblížek :)

Mňam, to byla dobrota

Pak už jsme prošli jen kolem zámku, došli jsme zpátky k autu a pak jsem už jenom odvezli Davida do Benešova a my jsme se vydali k domovu. :) Jenom jsem ještě vyfotila pole u Bělice - líbila se mi ta kombinace zoraného hnědého pole a svěže zelené travnaté plochy. Pěkné.

Zámek Konopiště

Pole

Jo a mimochodem... co bylo z toho našeho slavného fotovýletu? David neměl foťák vůbec. Jirka ho sice celou dobu nosil na rameni, ale nakonec nevyfotil vůbec nic - na Chvojenu se mu nelíbil velký počet lidí a u Konopiště podle něj zase nebylo světlo na focení. Nicméně já jsem si výlet i focení náramně užila. :D


Další informace:
- oficiální stránky zámku Konopiště
- hrady.cz - kostel sv. Jakuba (Chvojen), zámek Konopiště

středa 18. července 2012

Náměstí v Mníšku pod Brdy ... v noci :)

Jednou jsme si takhle večer řekli, proč sedět doma, když je tam venku tak pěkně... Sbalili jsme se, nasedli do auta a dojeli jsme do Mníšku pod Brdy. :) Takovéhle spontánní nápady máme rádi a čas od času je to docela sranda. :))

Zaparkovali jsme v horní části náměstí F. X. Svobody a zjistili jsme, že už tu jsou vidět přípravy na Skaleckou pouť, která se má konat následující sobotu. Byly tu kolotoče a tak... a teď zpětně si říkám, že to trochu vypadalo jako bychom tam šli špiclovat. :) Ale kvůli tomu jsme tam nebyli, my jsme jeli fotit. :) Pohled na kostel sv. Václava nás nezklamal - kostel byl krásně osvětlený. Už několikrát jsme se přesvědčili o tom, že i známá místa dostanou úplně jiný šmrnc, když se fotí za tmy. Jenom je mi trochu líto, že zdejší zámek se utápěl ve tmě, ale je nám jasné, že nemůže být osvětlené všechno, kdo by platil účty za elektřinu?! :)

Osvětlený kostel sv. Václava v Mníšku pod Brdy (foto: Jirka)

Dva plešatí :)) (foto: Lenka)

Stromek (foto: Lenka)

Ještě jednou kostel (foto: Jirka)

Obešli jsme jenom část nedávno rekonstruovaného náměstí... Líbily se nám staré domy - jako třeba č. p. 31, který má zachovaný barokní štít. Škoda, že v nedávné době byla hned vedle postavena prosklená sámoška. Ale to nás v Čechách z doby socialismu asi nemůže moc překvapit, protože podobných zvěrstev se všude najde dost a dost.

Domy v dolní části  mníšeckého náměstí (foto: Lenka)

Vedle kostela stojí socha básníka, spisovatele a dramatika Františka Xavera Svobody (1860 - 1943). Je po něm pojmenováno mníšecké náměstí a nedaleko v Pražské ulici se nachází dům, ve kterém se narodil. Jeho manželkou byla rovněž spisovatelka Růžena Svobodová (rozená Čápová).

Socha F.X. Svobody (foto: Lenka)

Občas nezaškodí dozvědět se něco nového, co jsme nikdy neslyšeli... Nebo možná slyšeli, ale hlava už to milostivě dávno zapomněla, aby uvolnila místo něčemu "důležitějšímu": :)


Další informace:
- oficiální stránky Mníšku pod Brdy
rocoplaya... o cestování (naše návštěvy v Mníšku) - barokní areál na Skalce (únor 2008), , zámek Mníšek (červenec 2010) a Skalecká pouť (2010)

úterý 17. července 2012

Podruhé v univerzitní Botanické zahradě

Po delší době jsme zase měli chvilku času zajít do Botanické zahrada Univerzity Karlovy v ulici Na Slupi. Byli jsme tu kolem poledního a do zahrady jsme se dostali bočním vjezdem pro auta, nechtělo se nám totiž obcházet zahradu až k oficiálnímu vstupu. ;)) V zahradě krom nás nebyli skoro žádní návštěvníci - jen sem tam prošlo pár lidí, což bylo příjemnější než při naší jarní návštěvě o víkendu. :) Prošli jsme se opět jenom ve venkovní expozici a pečlivě jsme fotografovali rostliny, které nás něčím zaujaly - hlavně tím, že krásně barevně kvetly. :)

Dnešní článek si necháme opět bez velkého povídání a budeme si rostlinek užívat hlavně vizuálně. :) Jirka mi občas ukradl foťák z ruky, takže konečně je tu taky autorem některých fotografií on. ;) Ale evidentně se mu to nedařilo moc často. ;) Tak se pěkně usadíme a jedeme na fotky jenom s komentářem pod fotkou. :)

Nenápadná rostlina routa obecná (Ruta graveolens) roste v jižní  Evropě. Celá
rostlina je jedovatá - obsahuje látky zvané lineární furanokumariny, které za působení
slunečního záření poškozují pokožku. (foto: Lenka)

V botanické zahradě je několik zajímavých soch - tato je od
Lucie Píštělkové pojmenovaná "Skořápky" :) (foto: Lenka)

Detail květů lítošky knížecí (Galtonia princeps) (foto: Lenka)

Nezralé plody na smilacině hroznaté (Smilacina racemosa) jejíž domovina je
v Severní Americe (foto: Lenka)

Část s léčivými a užitkovými rostlinami (foto: Lenka)

Třapatka nachová (Echinacea purpurea)
... také máme na záhonku :) (foto: Jirka)

Jeden z opylovačů :) (foto: Lenka)

Záhony, kde jsou rostliny uspořádány podle příbuznosti (foto: Jirka)

Rostlina Phytolacca polyandra... bez českého názvu, řadí  se do 
rodu líčidlo (Phytolacca) :) (foto: Jirka)

V části s jehličnany jsou exotické stromy jako je ten s úzkými pichlavými větvemi
blahočet chilský (Araucaria araucana) (foto: Lenka)

Oddělení středomořské vápenomilné květeny (foto: Lenka)

Jinan dvoulaločný "Praga" před skleníky (foto: Lenka)

Plod keře citronečníku trojlistého (Poncirus trifoliata), který pochází z Číny.
Nejedlé plody jsou chloupkaté a po dozrání mají žlutou barvu...   (foto: Lenka)

V létě jsou blízko správní budovy vystaveny subtropické rostliny a je tu také
středomořská skalka... No, teda tohle jsou kaktusy a sukulenty a nejsem si tedy
jistá, jestli rostou ve Středomoří :) Ale botanici asi vědí. ;) (foto: Lenka)

Krásné kvítky ibišku trojdílného (Hibiscus trionum) (foto: Lenka)

... a to by bylo pro dnešek všechno. Pěkný den. ;)


Další informace:
- oficiální stránky Botanické zahrady Univerzity Karlovy

pondělí 16. července 2012

Podvečerní procházka dobříšským parkem

Po delší době jsme v podvečerní době vyrazili na krátkou procházku do dobříšského anglického parku... Celý den byla opět spíše podmračená obloha, ale navečer se docela vypěknilo... Jenže nakonec v našem parku to je stejně jedno, protože na lesních cestách je málo světla a je fuk, jestli nad korunami stromů svítí slunce nebo ne. :) Park je při každé naší návštěvě jiný, teď máme vrchol léta, poslední dobou docela dost prší a jsou bouřky... Takže je všude pěkně zeleno. Objevili jsme taky nedávno ulomenou větev jednoho z majestátních stromů v horní části parku, škoda ho. :( Zajímavé bylo, že jsem asi poprvé v životě šla na procházku parkem opačným směrem než obvykle. :)) Vlastně ani nevím proč... :)

Dneska si dáme článek bez dalších zbytečných řečí... Nakonec, o parku už na našem blogu bylo napsáno mnohé a nemá cenu se o tom opakovat. ;)) 

Pozůstatek nějaké nedávné "pěkné" bouřky

Květinový záhon před bývalým zámeckým divadlem

Kakost luční (Geranium pratence)

Podvečerní slunce v horní části parku
  
Lesní pěšina

Jeden z dobříšských památných stromů

Když park osídlily pohádkové bytosti, obvykle tam nahoře bydlel drak :)

Studánka jako z pohádky...

Lavička u dubu

Vodotrysk... který už mnoho let netryská vodu

... Nebo je to bez velkých žvástů lepší?? ... No a protože jsem se na začátku nechtěla opakovat, můžeme se opakovat, opakovat, opakovat, opakovat, opakovat alespoň s písničkou Opakování od Tata Bojs. :)



úterý 19. června 2012

Podvečerní procházka Novým Městem pražským

Posledních pár dní bylo docela horkých, tak jsme nechtěli odpoledne za největšího pařáku chodit ven... Ale jednou se nám poštěstilo vyrazit na příjemnou podvečerní procházku a to už byly teploty příjemnější... Vlastně úplně akorát na tričko s krátkým rukávem. :)

A jako bonus pro nás bylo krásné měkké podvečerní světlo, které je na focení přímo ideální. ;) Díky tomu se povedlo docela normálně zvěčnit porodnici u Apolináře, což se mi zatím nepovedlo. :) Procházeli jsme se po místech, kde jsme už byli během dubna, ale přece jenom se okolí změnilo díky zeleni, která se nádherně zazelenala.

Porodnice u Apolináře

Výhled nad Albertovem

Tentokrát jsme navíc sešli po malých albertovských schodech dolů a já jsem se šla nostalgicky podívat na svou vysokou školu - Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. :) Tohle je hlavní budova fakulty a sídlí tu moje geologie :) ... a ještě geografie. Jojo, tady jsem v minulých letech strávila docela dost času, ale byly to pěkné časy, to jo. :)

Jedna z budov Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Na rohu budovy je pamětní deska upomínající na Sametovou revoluci, protože právě tady se sešli 17. listopadu 1989 studenti pražských vysokých škol na manifestaci k 50. výročí zavření škol nacisty. Odsud se dav studentů vydal na pochod až k Národní třídě a celkem se ho účastnilo až padesát tisíc lidí... No, ještě, že Sametová revoluce proběhla!

Pamětní deska připomínající Sametovou revoluci

Hned za budovou na Albertově je budova chemie, kterou jsem nikdy neměla ráda... ale to asi bude tím, že jsem nikdy příliš neměla ráda chemii. :) Ale chodila jsem sem na skvělou přednášku od profesora Vladimíra Karpenka, který se normálně věnuje vědecké práci, ale spíš jako svého koníčka se také zabývá historií alchymie a to tedy byly hodně zajímavé přednášky... Nepovinné, ale přesto tam bývalo poměrně plno a to se ještě konaly docela pozdě večer. Na budově má ale jiný proslulý chemik svou pamětní desku - jde o Jaroslava Heyrovského, který dostal za svou práci v oboru chemie Nobelovu cenu. Heyrovský tu působil jako profesor mezi lety 1919-1950.

Pamětní deska s Jaroslava Heyrovského

Pak jsme šli zase zpátky do kopce, ale vzali jsme to přes zahradu Ztracenka, kde jsme také nedávno byli... Dneska byla zase trochu jiná. Chvíli jsme koukali na titěrné žabičky, jak se proplétají travou, poseděli jsme na lavičce a zase jsme šli dál. 

Zahrada Ztracenka

Schody ve Ztracence

U růžového keře... :)

Nedalo nám to a opět jsme zabloudili do prostoru Bastionu XXXI. U božích muk... Prostě je to krásné místo. Není třeba další fotky komentovat... Jenom mě zaujalo, že jsme konečně taky někoho viděli v restauraci na jídle... Tak evidentně se najde někdo, komu nevadí vyšší ceny. :)

Moderní zábradlí

Bastion XXXI. U božích muk

Pohled do Nuslí :)

Pohled směrem ke Karlovu

Tak to byla naše podvečerní procházka... Hezky se mi potom spalo, to se musí nechat. :)


Další informace:
- o Sametové revoluci na Wikipedii