Kostel na Chvojenu a procházka kolem Konopiště

Jak je to dlouho, co jsme se naposledy viděli s kamarádem Davidem? No, nějaký ten pátek to bude... tedy za sebe můžu říct, že to bylo už před pár lety (!) při výletě na Kašperk, to je ale pěkná doba, to se musí nechat. :) Předem jsme si řekli, že podnikneme malý fotografický výlet. Tak když už máme volné víkendy, bylo třeba něco malého a nenáročného podniknout. :) Sešli jsme se odpoledne v Neveklově a tam jsme se rozhodovali, kam vlastně pojedeme. :) Padlo několik návrhů - vyhlídka Máj, Konopiště... Nakonec to vyhrál kostel ve Chvojenu a procházka kolem Konopiště. :) Takže jsme si popojeli autem, zaparkovali jsme u chvojenského hřebčína, tož jsem se koňmi velmi pokochala... ;)

Koníček

Pohled na chvojenský dvůr

Po cestě jsme šli kousek a když se nám začal otevírat pohled na kostel, značně jsme se podivili... Stálo tam totiž nepočítaně aut, kolem kterých chodil farář a buď ty auta světil... a nebo křtil? :)) Hm, čekali jsme, že tu budeme pomalu sami a ono tohle. Znechucení jsme se ani nekoukli ke kostelu blíž... Takže jenom jedna fotka z dálky (na které jsem musela vyretušovat paní, co čůrala a jaksi si nás evidentně nevšimla! :)). To se není co divit, že jsme tam dlouho nebyli. ;)

Kostel sv. Jakuba a Filipa byl postaven v roce 1227 a je ve slohu románském s novogotickými prvky. Kousek od kostela se nachází keltské hradiště, které bylo objeveno pomocí vykopávek. Několikrát vykradený kostel se ve 20. století dostal do smutného stavu - byl v něm sklad nepotřebného stavebního materiálu, ve střeše byly ohromné díry, chybělo mu vybavení... S opravami se začalo v roce 1998 a trvaly asi po deset let, nicméně teď je kostel moc pěkný.

O co tu jde?? :)

Kostel sv. Jakuba ve Chvojenu

S několika čekačkami, než jsem si vyfotila cosi zajímavého, jsme dorazili zase zpátky k autu a jelo se dál. :)

Včelička

U kukuřičného pole

Popojeli jsme si na parkoviště u zámku Konopiště. :) Odtud jsme se vydali do Růžové zahrady - tu jsme totiž po minulé prohlídce zámku nestihli projít, tak jsme to museli napravit. :) Růžovou zahradu nechal vybudovat arcivévoda František Ferdinand d´Este na místě starší barokní zahrady. Plánována byla už od roku 1888, ale k realizaci došlo až mezi lety 1906-13 a v době vzniku tu bylo prý na 200 druhů a kultivarů růží. 

Uprostřed zahrady je Kleopatřin sloup, který se nějakým nedopatřením neobjevuje ani na jedné fotce. :) Dále jsou tu vzácné sochy, vázy a čtyři egyptské obelisky. Na terase byly postaveny skleníky (ve stejné době jako zahrada), kde se dodnes pěstují teplomilné rostliny jako palmy, orchideje. Skleníky prošly v letech 1995-2000 rekonstrukcí a od té doby jsou přístupné veřejnosti. Na jižní straně zahrady je jezírko a jsou tu pěstovány vodní rostliny.

Růžová zahrada u Konopiště 

Páv z nás byl paf :)

Žlutá růže v Růžové zahradě :)

Detail jednoho z obelisků

Růžová zahrada a vyčuhující věžička zámku Konopiště

Cestou kolem kavárny jsme si koupili zmrzku, od té doby to bylo to pravé léto. :) Tedy ne tak úplně pro mě, já jsem si jenom od Jirky ochutnala, ale čokoládová byla dobrá! :)

Vistárie

Ještě jsem se pak došli mrknout na medvěda Jiřího. :) Narodil se 16. ledna 2006 a na Konopiště byl převezen ze ZOO v Lešné ve Zlíně. Medvěd Jiří se řadí ke druhu medvěd ušatý (Ursus thibetanus), který pochází ze střední, jižní a východní Asie, v létě vystupuje do hor až do výšky 4000 m n. m. Je spíš menší druh medvěda, který mívá na hrudi bílou náprsenku ve tvaru písmene Y nebo V. Měří 120-180 cm a váží mězi 70-150 kg. Dožívají se obvykle věku kolem 25 let. Když jsme Jirku pozorovali, zrovna mu chovatelé přinesli mňamku - koblihu. Čekali jsme, že ji zblajzne jako malinu, ale Jirka si způsobně sedl, vzal ji do předních pracek a pomalu ji žvýkal. :) Tenhle medvěd asi je chytrý a ví, že tam není nikdo, kdo by mu jídlo sežral. :)

Medvěd Jiří žere koblížek :)

Mňam, to byla dobrota

Pak už jsme prošli jen kolem zámku, došli jsme zpátky k autu a pak jsem už jenom odvezli Davida do Benešova a my jsme se vydali k domovu. :) Jenom jsem ještě vyfotila pole u Bělice - líbila se mi ta kombinace zoraného hnědého pole a svěže zelené travnaté plochy. Pěkné.

Zámek Konopiště

Pole

Jo a mimochodem... co bylo z toho našeho slavného fotovýletu? David neměl foťák vůbec. Jirka ho sice celou dobu nosil na rameni, ale nakonec nevyfotil vůbec nic - na Chvojenu se mu nelíbil velký počet lidí a u Konopiště podle něj zase nebylo světlo na focení. Nicméně já jsem si výlet i focení náramně užila. :D

Další informace:

- oficiální stránky zámku Konopiště
- hrady.cz - kostel sv. Jakuba (Chvojen), zámek Konopiště

Beroun

Co se mi vybaví, když se řekne Beroun?... Jako první je to asi řeka Berounka (logicky;))... pak Český kras... medvědi... a hrnčířské trhy :) ... Po návštěvě Berouna právě kvůli zmíněným hrnčířským trhům jsem přišla na to, že těch pár asociací je značně omezených a my jsme si díky tomu mohli rozšířit naše zakrnělé obzory. ;)

Na trhy nás vcelku spolehlivě navedly šipky, takže jsme nebloudili... skoro bych se i divila;)... Po překročení (po mostě, samozřejmě) říčky Litavky jsme se ocitli v malém pekle... Kam se člověk podíval, tam hezká věc, kterou by si rád domů odnesl. :) Z cesty nás svedl malý dvoreček, kde byly ukázky tradičních řemesel... Až později jsem si všimla, že to je dvůr Muzea Českého krasu, kde je umístěn Geopark Barrandien. Bylo tu sice moc lidí a asi jsem byla jediná, kdo se na ty kameny fakt podíval... ale prostě jsem nemohla jinak (student geologie pochopí;)). Geopark je koncipován jako profil pražskou pánví s ukázkami typických hornin od proterozoika do devonu. Jako patriot svého města jsem byla potěšena, že tu jsou i dobříšské slepence a jílové břidlice z lomu Jezírko u Dobříše. ;)

Jeden z exponátů Geoparku Barrandien (foto: Lenka)

... Jenže to nejlepší z geoparkového dvorečku na mne stejně čekalo až u stánku s formičkami a vykrajovátky na cukroví - normálně tam měli vykrajovátko ve travu TRILOBITA !! ... Neskutečné! Prostě jsem ho tam nemohla nechat a už teď se nemůžu dočkat Vánoc a pečení perníčků. :))

Po tomto skvělém úlovku už naše kroky definitivně došly na Husovo náměstí, kde začalo zoufalství úplně největší - který z těch krásných hrnečků či dalších výrobků si koupit?! Zpětně musim říct, že jsem si taky teda mohla vybrat líp a ten můj škopek se ani nedá nazvat hrnečkem:) ... Hrnčířů mi bylo docela líto, že dva dny musí sedět v tom pařáku na sluníčku - já jsem se tam totiž za tu chvíli spálila. :) ... Před chvílí jsme si prohlížela fotky z trhů v minulých letech a hodně mě překvapilo, kolik lidí je navstívilo... nedalo se to letošní návštěvnosti moc rovnat... že by to byl důsledek strašáka ekonomické krize...?

Husovo náměstí a hrnčířské trhy (foto: Lenka)

Oběma se nám trhy moc líbily a upřimně doufám, že se sem podíváme zase... a třeba už na podzim, kdo ví?:) Když už jsme byli v tom Berouně, tak jsme se chtěli podívat ještě alespoň na medvědy, což vypadalo jenom na malé rozšíření obzorů, ale nakonec to dopadlo lépe, než jsme čekali. :) Když jsme procházeli kolem Plzeňské brány, nemohlo našim pohledům uniknout, že je otevřená pro veřejnost... přesto, že na tabulce znělo, že by měla být otevřena ve středu a v sobotu a to ještě k tomu pouze v dopoledních hodinách. :) Asi jsme prostě měli velké štěstí:)

Uvnitř vstupenky prodával starý pán... V malé expozici jsou umístěny dokumenty zachycující výstavbu brány, také je tu hodinový stojek a výstava berounských privilegií napříč historií. Nejhezčí ale asi stejně je pohled na město ze skoro ptačí perspektivy... Bylo příjemné dívat se na náměstí s bzučícími a cvrkajícími lidmi. :) ... Nejzajímavější pohled je právě směrem k náměstí, kterému dominuje kostel sv. Jakuba Většího - postaven byl ve 13. století. Jedná se o trojlodní baziliku s hranolovou věží, která od roku 2000 ukrývá čtyři zvony - Václav, Ludmila, Anežka a Vojtěch.

Kostel sv. Jakuba Většího z Plzeňské brány (foto: Lenka)

Výše zmíněná Plzeňská brána byla součástí městského opevnění pocházejícího ze 14. století, které je do dneška jestě na několika místech města zachováno. Původně byla stavba v gotickém slohu, ale po požáru se tento charakter takřka setřel dostavěním mansardové střechy. Velmi zajímavé mi přišlo okýnko v prvním patře brány, kterým bylo vidět na cestu a lidi, kteří branou procházeli... Trochu šmírovací okýnko, no. :))

Plzeňská brána (foto: Lenka)

... A došlo na mědvědy! :) Ve výběhu o rozloze asi 25 arů tady spokojeně žijí tři medvědí večerníčkoví bratři - Vojta, Kuba a Matěj. Myslím si, že toto místo nemá o návštěvníky rozhodně nouzi a to nemyslím jenom o ty malé - měla jsem pocit, že ty medvědy víc pozorovali dospělí než děti. :) A popravdě řečeno, ani se tomu nedivím... sama bych na ně vydržela koukat hodně dlouho i přesto, že páni chundelatí byli nějací přejedení po jídle a moc té aktivity zrovna nepředváděli. ;)

Vojta, Kuba nebo Matěj?? :)) (foto: Lenka)

Coby kamenem dohodil a zbytek do prudkého kopce došel, je rozhledna Městská hora... Vznikla tady vlastně tak trochu náhodou - měl zde být původně jenom vodojem, ale samotní stavitelé přišli s návrhem, že by se vodojem mohl rozšířit ještě o vyhlídkovou plošinu a dát tak vyniknout krásnému výhledu z tohoto místa. Rozhledna leží v nadmořské výšce 290 m, stavba je vysoká 15 m a tím, že vyhlídková plošina je 11 m nad zemí... Přesto nás těch 66 schodů vyvedlo na místo, odkud byl daleký rozhled do všech směrů...

Rozhledna Městská hora (foto: Jirka)

Plošina nabízí výhled na celý Beroun a tak trochu i bohužel na dálnici, která je prostě vidět asi odevšud, no... dneska už se s tím asi nic moc nenadělá:) ... Na straně druhé ale leží husté lesy a na to už se kouká o poznání veseleji! Zajímalo by mě, jaký pohled se naskytl prvním návštevníkům 12. dubna 1936...

Vyhlídková plošina z rozhledny (foto: Jirka)

Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie je z rozhledny jako na dlani. Někdy je též nazýván "Zábranský", což je dovozeno z toho, že leží za původními městskými hradbami. Vybudován byl společně se hřbitovem v morových dobách - v roce 1528. Původně gotický kostel byl za třicetileté výlky zásadně poničen a časem musel být stržen. Na jeho místě byl postaven kostel ve slohu barokním a to mezi lety 1734 - 1744. Zajímavé je, že kostelní věž byla zbudována až v polovině 19. století...

Hřbitovní kostel Zvěstování Panny Marie (foto: Jirka)

Tímto byly naše obzory rozšířeny pro tento den už asi dostatečně... nebo alespoň nohy se nám zdály uchozené, tak jsme jeli domů... :) ... Nicméně doufám, že se sem zase brzy podíváme ;)