Podvečerní procházka dobříšským parkem

Po delší době jsme v podvečerní době vyrazili na krátkou procházku do dobříšského anglického parku... Celý den byla opět spíše podmračená obloha, ale navečer se docela vypěknilo... Jenže nakonec v našem parku to je stejně jedno, protože na lesních cestách je málo světla a je fuk, jestli nad korunami stromů svítí slunce nebo ne. :) Park je při každé naší návštěvě jiný, teď máme vrchol léta, poslední dobou docela dost prší a jsou bouřky... Takže je všude pěkně zeleno. Objevili jsme taky nedávno ulomenou větev jednoho z majestátních stromů v horní části parku, škoda ho. :( Zajímavé bylo, že jsem asi poprvé v životě šla na procházku parkem opačným směrem než obvykle. :)) Vlastně ani nevím proč... :)

Dneska si dáme článek bez dalších zbytečných řečí... Nakonec, o parku už na našem blogu bylo napsáno mnohé a nemá cenu se o tom opakovat. ;)) 

Pozůstatek nějaké nedávné "pěkné" bouřky

Květinový záhon před bývalým zámeckým divadlem

Kakost luční (Geranium pratence)

Podvečerní slunce v horní části parku

  

Lesní pěšina

Jeden z dobříšských památných stromů

Když park osídlily pohádkové bytosti, obvykle tam nahoře bydlel drak :)

Studánka jako z pohádky...

Lavička u dubu

Vodotrysk... který už mnoho let netryská vodu

... Nebo je to bez velkých žvástů lepší?? ... No a protože jsem se na začátku nechtěla opakovat, můžeme se opakovat, opakovat, opakovat, opakovat, opakovat alespoň s písničkou Opakování od Tata Bojs. :)

Dobříšský park po dešti

Minulý týden jsme se tu byli projít už v noci, kdy byla tma... tentokrát po/při dešti. :) Ale proč ne, dobříšský anglický park je oáza klidu vždycky a vždycky je tam pěkně. :) Tak nač sedět celý den doma, když si můžeme trochu protáhnout pérka. :)

Od parku vede ulice V Lipkách, která je (jak název napovídá) celá lemovaná alejí lip malolistých (Tilia cordata), která je státem chráněná jako památný strom. Stromy jsou chráněné od 20. října 1981, původně jich bylo chráněných 78, dnes je to už jen 73. Nedávno na straně u anglického parku přibily nové cedule se státním znakem, aby každý věděl... :)

Alej památných stromů V Lipkách

Za branou do anglického parku je průjezd do francouzské zahrady, cesta je tu lemována jírovci maďaly (Aesculus hippocastanum), které zrovna kvetli, když jsme tam byli... Velká paráda, opravdu. :)

Jírovcová alej ve francouzské zahradě

Myslím, že minulý rok byl Dobříšský park navržen mezi maloplošné chráněné území (měl se stát přírodní památkou), ale ani nevím, jak to dopadlo, protože je kolem toho už delší dobu nějak ticho. Ale docela si ještě pamatuju, jak pan starosta hlásil, že zde přírodní památku nechce, že by se kvůli ní nemohlo vybudovat parkoviště... Takže asi tak. I když kdo ví, jak to je, protože k vyhlášení přírodní památky je potřeba souhlas majitele, což je v případě parku Dipl. Ing. Jeroným Colloredo-Mannsfeld z Rakouska. 

O vyhlášení přírodní památky se uvažuje především kvůli výskytu brouka páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), který je vázán na osluněné dutiny ve starých stromech. Dalším předmětem ochrany v této lokalitě jsou společenstva hercynských dubohabřin, suťových lesů, středoevropské bazifilní teplomilné doubravy, suchých acidofilních doubrav, acidofilních suchých trávníků a vlhkých pcháčových luk. Na tyto biotopy jsou vázány na příklad tyto vzácné druhy rostlin - bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), česnek chlumní (Allium montanum), lněnka alpská (Thesium alpinum), jetel alpínský (Trifolium alpestre) a chlumní (T. montanum), prorostlík dlouholistý (Bupleurum longifolium), rozrazil klasnatý (Pseudolysimachium spicatum) a rozprostřený (Veronica prostrata) a smldník jelení (Peucedanum cervaria). Z významných druhů hmyzu jsou tu ještě tesařík dubinový (Plagionotus detritus) a piluna (Prionus coriarius) nebo zlatohlávek tmavý (Oxythyrea funesta). Přitom od roku 2004 se tato lokalita řadí mezi evropsky významné lokality. To už stojí za ochranu, ne? :)

Parková zeleň po dešti

Kvítky šeříku... omamně vonící

Anglický park byl založen na místě původní oplocené bažantnice, vybudován byl mezi lety 1800-1815. Do přirozeně vypadající parkové úpravy byly zahrnuty stromy, které tu dříve rostly a to především duby a lípy. Později přibylo několik exotických stromů dovezených např. z Kanady. Jedním z nich je i vysoký šácholan přišpičatělý (Magnolia acuminata), který roste nedaleko vchodu do parku. Šácholan přišpičatělý je až 20m vysoký strom s korunou kuželovitého tvaru, listy jsou výrazně velké (bývají dlouhé až 25cm a široké až 13cm), květy jsou nazelenale žluté a plodem jsou dřevnatějící měchýřky na šišticovitém souplodí. Stromy pochází z pomezí USA a Kanady, odkud byl poprvé do Evropy přivezen v roce 1736 a v českých zemích byl poprvé vysazen v roce 1844 v Královské oboře.

Květ šácholanu

Některé z cest v parku byly sjízdné i panskými kočáry, hlavní cesta vedla přes Čertův most. Pod zámkem stával mlýn a pivovar (do roku 1879), voda k mlýnu byla vedena náhonem od nádrže Chotobuš.

V části parku, která vede kolem Kotenčického potoka, který teče od nádrže Chotobuš směrem k Huťskému rybníku. Tyto části parku jsou vždy spíš stinné, vlhké a utopené v zeleni listů a trávy. Tahle část působí divokým dojmem... no a docela často sem chodí rýpat divoká prasata. :) My jsme šli jenom právě cestou podél potoka, na šplhání do výšky bych už asi neměla dost energie.

Louka v parku

Kvítka

V místě, kde se cesta ohýbá ke zpáteční cestě roste několik velmi starých dubů. Ten největší dub letní (Quercus robus), který roste uprostřed louky byl vyhlášen 20. října 1981 jako památný strom. Strom dosahuje výšky asi 30m a obvod jeho kmene je 530cm, opravdu krásný dub!

Dub - další památný strom

Stavby v parku pocházejí z konce 19. století. Jedná se o bývalé divadlo s fasádou ve stejné barvě jako má zámek, které dnes slouží k bydlení nebo nově opravený skleník, který navazuje na oranžerii ve francouzské zahradě. Tady v horní části parku roste také několik pěkných stromů jako platan javorolistý (Platanus hispanica), modřín opadavý (Larix decidua), jírovec červený (Aesculus x carnea) s narůžovělými kvítky, několik krásně rostlých starých dubů a dalších zajímavých stromů.

Domeček v parku

Opravený skleník navazující na oranžerii ve francouzské zahradě

Smlouva z roku 2005 stvrdila veřejný příslib majitele parku, který park pronajal městu s tím, že Dobříšákům umožní bezplatný vstup do parku a město se na oplátku bude o park starat. Ještě, že tak, je to skutečně nenahraditelné místo k procházkám. :) Zároveň by měly být ze strany města obnoveno značení cest a  cedulky s názvy stromů, což bych v některých případech docela potřebovala. ;)

Další informace:

- Wikipedia - Seznam památných stromů v okrese Příbram, Dobříšský park
- o anglickém parku na stránkách města Dobříše

Vysočina potřetí :)

Říká se, že se pachatel vrací na místo činu... asi to tak bude, protože jsme se takřka na den po roce mohli opět podívat na chalupu v malinkaté vesničce Chlístovice na Vysočině.:) Moc děkujeme Míše za pozvání a za její starostlivost s námi všemi - a že jsme se tam tentokráte sešli v hojném počtu! Nebylo nás pět... ale dokonce devět. :) ... Z naší staré známé party se nedostavily jenom dva exempláře, ale škoda jich, to jo!

Pro nezasvěcené je třeba uvést, že nás tam sice bylo pět žen, nicméně mezi námi nebyla ani jedna čarodejnice, protože jsme všechny Filipojakubskou noc přežily bez zkřivení vlásku na hlavě...;)) I přes to, že jsme šli spát všichni poněkud pozdě (někteří i více společensky unavení), tak jsme ráno vstali docela brzo a mohli jsme vyrazit na malé výletní odpoledne. Třikrát hurá! :)

Nejdůležitějším úkolem dne bylo stejně ale nakoupení chleba! Slyšela jsem nějaké drby o tom, že se Martin pral o posledních 30 rohlíků v samoobsluze s nějakým pánem... asi vyhrál, když jsme k těm buřtům měli co zakousnout. ;) ... No a když už jsme nakupovali ve Zruči nad Sázavou, tak jsme se zašli projít do blízkého parku.

Park leží okolo zámku, který původně býval gotickým hradem (první zmínka z roku 1334). Stavba prodělala několikero přestaveb, zvláště významná byla po požáru v roce 1781. Dnešní podoba zámku v pseudogotickém stylu pochází z roku 1891. Dnes v trojkřídlé dvoupatrové budově sídlí městský úřad a městská knihovna. Prohlídky zámku i výstavy panenek jsou zatím nepřístupné z důvodu rekonstrukce (prý potrvá do roku 2010).

Zámek ve Zruči nad Sázavou (foto: Jirka)

Některé části parku vypadají silně poškozeně a některé části dokonce dnes už ani nepřipomínají, že kdy byly parkem... Opravdu smutný pohled... Je až neuvěřitelné, jakou energii ten lehký vánek může taky nabrat...:(
V některých místech jsou prapodivné stavby, které mají jakoby lázeňský charakter - něco jako promenády nebo tak, trochu zvláštní.:) Přesto je v parku hezky a to především díky vzrostlým stromům, které jsou místy doplněny o záhony s květinami.

Park obklopující zručský zámek (foto: Jirka)

Stromy evidentně mají dobré plody, protože jsem přistihla dvě veverky, jak se cpaly šiškami. :) Skoro to vypadá jako by mi pózovala, mrška jedna zrzavá.... jenže pravdou je, že tohle je tak jediná použitelná fotka, protože všechny ostatní byly rozmazané, jak zrzky zdrhaly do koruny stromu. :)

Obyvatelka parku :) (foto: Lenka)

V parku se do dnešní doby zachovala původní bašta, tedy součást opevnění. Sloužila jako skladiště zbraní a později jako kovárna. Bašta je kamenná stavba válcového tvaru a působí jako by do zdejšího parku ani moc nepatřila:) ... Mezi stromy jsem dokonce narazila na psí hřbitov! Pochází z doby, kdy tu žila rodina (?) Schebků, kteří jako oblíbenou zábavu měli lov divokých králíků, při kterém jim pomáhali jejich věrní psi. Za jejich věrné služby jim v parku bylo vyčleněno čestné místo jejich posledního odpočinku. Z původních sedmi náhrobků se zachovaly pouze dva. Vedle nich je soška zajíce s pánovou mošnou... Noo, na zvířecí hřbitovy si prostě moc nepotrpím, co si budem povídat. :D

Pod stromy... (foto: Lenka)

... Procházka to byla přijemná, tedy rozhodně lepší než návrat k parkovišti u Tesca, vedle kterého stojí asi čtyři novodobé chlouby Zruče... ty paneláky musí být vidět asi odevšud! No, minulé doba si na našich městech prostě musela zanechat následky, no...

A o tom jsme se přesvědčili i u našeho dalšího výletního cíle, kterým byly zatopené mosty u Borovska. Stavba těchto mostů byla zahájena v červenci 1939 a pokračovala do roku 1942. Toho roku byla zastavena a s další stavbou se pokračovalo v letech 1945 - 1950. Ke kolaudaci došlo v roce 1952, ale tím to také skončilo, protože provozu se mosty nikdy nedočkaly. V 60. letech se opět uvažovalo o jejich využití, kdyby se napojili na blízkou dálnici D1, jenže v té době bylo rozhodnuto o vybudování přehrady Želivka (Švihov). A tím bylo rozhodnuto. Mosty zůstaly, vznikla nádrž, dálnice vede jinudy... Prostě si nemůžu pomoct, ale tohle místo ve mě asociuje slova "konec světa"...

Zatopený most - vodní nádrž Želivka (foto: Jirka)

Přehrada dneska slouží jako zdroj pitné vody pro Prahu, takže se tu nachází 1. ochranné pásmo vodního zdroje... tudíž se sem vlastně vůbec nesmí, hups. Noo, snad jsme tu vodičku Pražákům neznečistili. ;)

Měli jsme velké štěstí, že jsme k autům stačili dojít tak akorát, než se spustila vydatná průtrž mračen... Doslova jsme unikli o suchou nitku na tričku. ;) ... Joo, to byl vlastně první máj... ale marně se v tomto vyvinutém jaru hledala rozkvetlá třešeň! Přírodo, co to těm zamilovaným děláš?!

Jinak ale příroda byla až podezřele hodná - pršet začalo při nástupu do aut a při vystupování už pro změnu skoro nepršelo... Je to vážně divná věc, obvykle je to přesně opačně! ;) ... Alespoň jsme si mohli pochutnat na výborném pozdním obědě. Po jídle na většinu z nás padala typická ospalost a nejradši bysme si šli dát dvacet, ale někdo neospalý zavelel a šli jsme se ještě podvečerně projít po okolí. Po dešti se krásně pročistil vzduch a slunce už nám zase svítilo na cestu. :)

Kam se oko podívalo, tak mu něco nesedělo... Zmiňovala jsem se o tom už někde výš - o tom větru, který v tomto kraji vydatně řádil. Někde tu chyběly celé lesy... někdy byly vykousané jen některé stromy... Stejně to je ale smutný pohled na hromady dřevěných štěpek, na to jak jsou všude neskutečný hromady vytěženého dřeva a na to, jak původně svěží les je dnes suchá a sluncem bičovaná plocha. Z toho asi nikdo nemůže mít dobrý pocit...

Les... který překonal větrný nečas... (foto: Jirka)

Na následující fotce je vidět, že nejen příroda oplývá krásami... teda ono se o přírodu jedná, ale člověk jí musel trochu pomoci;) ... Ale tahle voňavá růžová magnolie (neboli šácholan) se za plotem jedná zahrádky nedala přehlídnout. :) Pak už naše procházkové putování vedlo kolem rybníčka a do kopce...

Magnolie (foto: Lenka)

... a na kopci na nás čekal cíl. :) Nejprve nás uvítal kamenný sv. Jan Nepomucký a pak jsme si prohlíželi celý Ostrov... objekt, který sice v současné době patří dřevařské firmě, ale který tu stojí už nějaký ten pátek. Od konce 16. století tu stávala renesanční tvrz, kterou ve století 17. nechal hrabě Špork přestavět na zámeček. Celý objekt má přibližně čtvercový tvar a uprostřed jím vede veřejná silnice... Proto moc nechápu, proč nás celou dobu nevraživým pohledem sledovaj nějaký chlapík vykukující z jedněch dveří. :) ... Šmírák jeden! :)) Možná ale šmíroval nahé kovové slečny, co byly různě rozesazené či rozestavěné... ani jsem si nestačila všimnout, kolik že tu těch sošek bylo:)

Zámeček Ostrov (foto: Jirka)

Dokonce i holubník (třípatrový) tu měli a jeho obyvatelé se pyšně prsili na nedaleké střeše... Nicméně mi tito bělostní popelčini holoubci nějak k té dřevařské firmě nesedí. :)

... Uletěli Popelce? (foto: Lenka)

Ostrov - v současné době sídlo nějaké dřevařské firmy (foto: Jirka)

Na zpáteční cestě do chalupy jsem se prošli trochu jinou trasou a naskytovaly se nám zase úplně jiné pohledy na zdejší rozmanitou krajinu... To mě asi nepřestane fascinovat, jak člověk popojde jenom pár kroků a vidí úplně něco jiného než před okamžikem... Kopečkatá krajina... malá políčka... louky... stromy... cesty... lesy... mezi tím vyloženě praští do oči sytě žluté řepkové pole:) (no a do nosu sytá řepková vůně;) ... a to všechno v měkkém podvečerním světle...

Několik málo stromů, které vichřici odolaly... (foto: Jirka)

Žlutavé pole (foto: Jirka)

... Škoda jenom, že tady čas tak rychle letí... Je tu tak hezky, že to vždycky děsně rychle uteče a člověk se zase už pomalu vrací domů... :)

Oč byl ale klidnější večer, o to bouřlivější bylo ráno a naše osazenstvo se rozdělilo jako vždycky na ženskou a mužskou část;)... No, co si budem prostě povídat, dobře to dopadlo a auty jsme domů jeli ve stejných osazenstvech jako při cestě sem... ;)) Škoda jenom, že jsme vyrazili poměrně pozdě a už jsme nezvládli plánovaný výšlap na rozhlednu na Blaníku (na to je prostě potřeba víc času, takže příště, jo?!:)). Teď si nejsem jistá, jestli jsme si v autě alespoň jako malou kompenzaci nepustili rádio Blanííík :D :D.

Nicméně malou kompenzací se nakonec stal zámek Jemniště, na který jsme sice přišli po zavírací době, park prý měl ještě otevřeno... ale nám se to zdálo moc peněz na takovou chvíli, tudíž jsme poseděli na lavičce (někteří) a koupili si zmrzku (někteří, závidím... ale alespoň jsem seděla na lavičce;)). Na Jemništi jsme před pár lety byli, tak třeba zase za pár let až pojedeme kolem, tak sídlo rodiny Sternbergů navštívíme:)

Zámek Jemniště u Vlašimi (foto: Jirka)

Ach jo... a to je konec devítičlenného výletu... Tak děkujeme Míše, Martinovi, Vláďovi, Ivetě, Alče, Péťe a Michalovi (sobě asi děkovat nemusíme, že?)... a těšíme se někdy přííštěee;)

Anglický park Dobříš

Máme tu nový rok (pár dní to už bude), akorát s novým rokem nějak nebyl čas na to, abychom někam vyrazili... Až jednoho úterního odpoledne nás vytáhli kamarádi na parkovou procházku se svým malým miminkem:)

Sice nebylo krásné počasí, ale i tak byla procházka příjemná a bylo fajn, že jsem si zase jednou mohla vyzkoušet manévrovací schopnosti s kočárkem:)... Akorát mi stejně prostě přišlo, že měl o kolečko míň:)

Potok se zbytky ledového zakletí (foto: Jirka)

Zbytky sněhu v dobříšském parku anglického typu (foto: Jirka)

Dub :) (foto: Jirka)

Tak díky - Toničko, Péťo a Pájo :)

Podzimní Dobříš v obrazech

Krom toho, že na Dobříši bydlím celý svůj život, je tu i pár turistických krás, které stojí za to vidět:) Zámek je postaven ve stylu rokoka (stavba probíhala v letech 1745 - 1765). Charakteristický je svou červenou barvu fasády:) Stavbu obklopuje upravovaný francouzský park, který je pravdu výjimečný v rámci České republiky. V přilehlých pozemcích je park anglický - vlastně jakýsi les ve městě, ale opravdu pěkný, stojí za to jít na procházku (a vidět třeba Čertův most - viz pověsti Dobříšska:))... V současné době je zámek vlastnictvím Colloredo-Mansfeldů, ale prohlídky jsou možné během celého roku (interiéry jsou zařízeny dobovým nábytkem, jak už to tak na zámcích bývá:).

Zámek z nádvoří (foto: Lenka)

Dub červený na zámeckém nádvoří (foto: Jirka)

Starý a rozeklaný dub v anglickém parku (foto: Jirka)

Fotka s trochu pošmournou náladou - anglický park, pohled na domeček, který je ve stejné barvě jako zámek... akorát to teda na té černobílé fotce není moc vidět, co? :) (foto: Lenka)

Čertův most (foto: Lenka)