Procházka do Staré Huti

Poslední únorový víkend se nesl ve znamení pěkného slunečného počasí. Dokonce i neděle taková byla, ač se nejprve zdálo a předpověď počasí to hlásila předem, že bude zataženo a spíš ošklivě. :) My jsme se rozhodli vyvětrat tentokrát nejen sebe, ale i naši fenu a dokonce i synovce. :) Takovou velkou rodinnou procházku jsme dlouho nepodnikli. Nejprve se zdálo, že nám počasí moc přát nebude, ale brzy se zpoza mraků vyklubalo sluníčko a chvílemi pěkně svítilo. :)

Chtěli jsme se podívat na malý zvěřinec... :) Hned vedle rychlostní silnice R4 sídlí firma Joalis, která se zabývá výrobou preparátů pro metodu řízené i kontrolované detoxikace a ve svém areálu má takovou malou ZOO. V ohradě tu běhají ovce, kozy, prasátka, lama, osel, husy, slepice, perličky, emu, mufloni, daňci nebo co to je. A to bude asi všechno, co jsem dokázala identifikovat. :) Jirka chudák musel s pejskou čekat stranou, než jsme si se synovcem všechno to zvířectvo řádně prohlédli. :)

Běžící prasátko (foto: Lenka)

Kozy (foto: Lenka)

Lama (foto: Lenka)

Oslík (foto: Lenka)

Protože pořád bylo krásné počasí, šli jsme se projít ještě k Huťskému rybníku (někde je uváděn pod názvem Starohuťský), který taky hned vedle rychlostní silnice. Rybník od sebe odděluje Dobříš a Starou Huť, zasahuje do anglického parku a nad jeho vodami se zvedá hrad Vargač, takže už jsem jej v několika našich článcích zmiňovala. Je to ten rybník, kde byla poprvé v Evropě vypuštěna ondatra pižmová. Ale jinak nic jiného o rybníku nevím. :) Docela jsem při pohledu na něj litovali, že jsme sem nestačili jít bruslit. Led sice ještě je, ale už není bezpečné na něj chodit. Škoda... Sice byl silný, ale moc dlouho nevydržel, takže jsme si ani bruslení moc neužili.

Huťský rybník (foto: Lenka)

Huťský rybník ještě jednou (foto: Jirka)

No, on ten Huťák není zase tak moc hvězdné místo, když odsud je jako na dlani dobříšské průmyslové panoráma. ;) Válí se tu dost odpadků a rozbitého skla a sama bych se sem asi spíš bála jít. Na fotkách to vidět není, ale nebudeme si tu hrát na kdejakou nádheru. :) No, ale některá grafitti tu jsou docela pěkná. Tohle je přesně místo, kde by takovéhle "umění" být mělo, hodí se sem a místo oživuje.

Grafitti pod dálnicí (foto: Lenka)

Zaskočili jsme se podívat ještě na náves do Staré Hutě. Uprostřed stojí kaplička Nanebevzetí Panny Marie postavená v novogotickém slohu a pocházející z roku 1897. Z druhé strany se mi jí už nepodařilo vyfotit pěkně osvětlenou sluncem, protože zrovna zalezlo... tak nic. :) Ale stejně by výhled na ní hyzdila zaparkovaná auta... tady je jenom autobusová zastávka. :))

Kaple ve Staré Huti (foto: Lenka)

Naneštěstí je vedle kapličky hospoda, takže synovec to na nás okamžitě začal zkoušet: "Já mám hlad, dal bych si hranolky s kečupem". :) No, nedostal je. Místo toho jsme se obrátili k domovu... bylo na čase, ta černá obloha nevěstila nic moc dobrého. :) Takže jsme vyfotili poslední obrázky se sluníčkem...

Že by se blížilo nějaké sněžení? (foto: Jirka)

Stínohraní (foto: Jirka)

... asi tak dvě minuty po pořízení té poslední fotky se zatáhlo a za další chviličku se z oblohy začal sypat ostrý sníh a foukat studený vítr. Brrr... A domů to bylo ještě kus cesty po louce. No a protože nemrzlo, sníh na nás pěkně hned tál a měli jsme mokré kalhoty, bundy, čepice, prostě všechno. To máme asi proto, abychom si nemysleli, že už tu bude jaro, pořád má v rukou vládu chladná zima. ;) Když jsme dorazili domů, byla jsem tedy docela vyřízená. A vtipné bylo, že jsme si ještě ani neudělali teplý čaj a už přestalo sněžit a brzy se zase rozzářilo sluníčko. :) Dneska si s námi počasí pěkně hrálo. :) 

Škoda, že jsme nikam nevyrazili v sobotu (ač výlet byl naplánován), bylo stálejší počasí... Ale když si ty páteční večírky občas vyberou svou daň. :))) ... Pěkných dní ještě bude... :)

Další informace:
- oficiální stránky Staré Huti
- Joalis

Po cestě z Neveklova...

Další pracovní víkend (pro Jirku) je v plném proudu a my jsem jeli na rodinnou návštěvu do Neveklova. Po poledni bylo nevlídné šedé počasí, v Dobříši už roztál skoro všechen sníh. Nic moc... Ale na druhou stranu bylo velmi teplo - 8°C nad nulou! To je skoro o dvacet více než před týdnem, jsou to ale zvraty! :))

Během návštěvy se vypěknilo počasí, ale my jsme zpátky spěchali, protože Jirka musel být zase v šest hodin v Praze a to mě ještě musel odvézt domů. :) No, spěchali jsme, co nám ten traktor dovolil. :D ... Ale ne, ještě v Neveklově jsme ho nechali za zády. ;) ... Jo a jako obvykle jsou všechny fotky ode mě, protože Jirka řídil. :))

Traktor u neveklovského kostela

Bohužel nebyl čas na žádné dlouhé zastávky, ale přemluvila jsem Jirku, aby mi zastavil alespoň na fotku kouzelného kostelíka v Bělici, protože se obávám, že se sněhem už ho letos nezastihneme. :) Je zvláštní, že tady ještě je sníh... U Neveklova je dokonce i souvislá pokrývka. Asi tu prostě jenom víc nasněžilo. :)

Jo a mimochodem... Malinko se stydím, ale fotky byly pořízeny z auta. :D

Kostel v Bělici

Zvlněná krajina u Bělice

Západ slunce

A druhou kratičkou zastávku jsme si vydyndala na Živohošťském mostu přes vodní nádrž Slapy. Už cestou do Neveklova jsme si všimla, že tající led na vodní hladině dělá zajímavé obrazce. Což se potvrdilo i pak, když jsem na led nemusela koukat z rychle jedoucího auta. :)) Čekala bych teda, že po takových silných mrazech, které byly ještě minulý týden, bude led mnohem silnější. Zdá se ale, že to tu taje velice rychle. Ale díky tomu jsou na ledu vidět krásné kresby.

Vodní nádrž Slapy - pohled proti proudu

Skoro jako vyšívání... :)

Malé ledové umění

Ledové kry u kraje nádrže

Asi to bylo tím teplem, ale přišlo mi, že je ve vzduchu už cítit jaro. :) Tak uvidíme, kdy přijde... Ale podle kalendáře by přece jenom ještě chvíli mohla panovat zima. :) Každopádně se těším, až nebude pracovní víkend a my konečně pojedeme na pořádný výlet. :)

Rybník Strž pod sněhem

Zdá se, že do Evropy dorazila zima. :) Odkudsi u Ruska nám sem poslali pěkné mrazy... Ráno člověk musí vyrazit ven zahalen do mnoha vrstev oblečení. Ale jo, ještě si pamatuji hrozné horko ani ne před půl rokem, to je horší - to se ani nedá obléci, to se prostě musí vydržet. :)

V zimě jsou ty možnosti přece jenom větší, takže jedinou částí, která opravdu trpí chladem, je obličej. Za poslední týden tu byly pořádné mrazy - teplota klesla až na - 20°C. Tedy ono to bylo ještě méně, ale my nevíme kolik, protože máme teploměr, který pod -20°C už neměří. :)) Pak nemá mít člověk v -10° pocit, že je teplo a že ani nepotřebuje čepici. :) A ještě když venku svítí sluníčko tak jako celý sobotní den, to pohled z okna vypadal hodně lákavě. Jenže co podniknout, když Jirka měl mezi nočníma a nejpozději v pět hodin musel zase jet do práce?... Alespoň krátkou procházku v tom krásném počasí jsme si ale dopřáli. :)

V tomto duchu bych měla jeden malý kulturní příspěvek... od Jiřího Žáčka:
                NESPRAVEDLNOST

               Tvář, ta musí snášet

               mráz,

               déšť,

               jinovatku.

               Zato ty si hovíš pěkně v teple,

               zadku!

Můj oblíbený způsob společné fotografie ;) (foto: Lenka)

Dlouho jsme přemýšleli, kam se půjdeme projít, když máme asi jenom hodinku času, nakonec jsme se rozhodli pro rybník Strž, který pod sněhem musí vypadat zase úplně jinak, než v létě... A mám pocit, že jsem ho tak ještě nikdy neviděla... :) Stejně je trochu absurdní - někam dojet, aby se tam člověk mohl projít. :D

Rybník na Strži je ten nejpoklidnější rybník z těch několika rybníků v dobříšské rybniční pánvi. Vždycky se chodilo víc koupat a bruslit na Papež v Dobříši a Strž ta byla jenom pro pár starohuťáků. Nicméně, rybník má svoje neskutečné kouzlo... V létě jsem na jeho břehu pozorovala vážky a motýli a teď jsme zas koukali na pár bruslařů, kterých opravdu moc nebylo, protože sníh na rybníce byl příliš hluboký... Vlastně z toho důvodu jsme nešli bruslit i my. 

Břeh zamrzlého rybníka (foto: Jirka)

Stopování (foto: Lenka)

Cesta, po které chodíval Karel Čapek na svých vycházkách po okolí, dnes byla pokrytá sypkým zmrzlým sněhem, který nám hlučně křupal pod nohama, že jsme se ani neslyšeli, když jsme šli jenom kousek od sebe. :)

Cesta k památníku... (foto: Lenka)

... a od památníku (foto: Jirka)

Mrzlo, až praštělo... A jelikož zrovna z rybníka nic neodtékalo, mohl mráz působit i na Kotenčickém potoce, na kterém je rybník a vytvářet zajímavé útvary.

Ledový had (foto: Lenka)

Památník Karla Čapka byl zrovna zavřený - prý z technických důvodů (a až do odvolání). Škoda, protože zrovna byl krásně osvětlen nízkým zimním sluncem... Na prohlídku bychom ale stejně neměli čas - tak jako se nám to povedlo už jedno v létě (tady). :) Je to krásné a klidné místo a vůbec se nedivím Karlu Čapkovi, že si to tu tak oblíbil. Také by se mi tu líbilo. :) Tak alespoň jsem udělala pár fotek přes plot díky odklopnému displeji na foťáku. :)

Památník Karla Čapka (foto: Lenka)

Rybník Strž (foto: Jirka)

Naposledy jsme se podívali na rybník a pak jsme se šli projít kousek po okružní Čapkově stezce, celou bychom jí opět nestačili projít. Těžký to osud pracujících osob. :)) Automaticky jsme šli ve stopách dvojice, která tu procházela někdy dříve před námi. Cestou jsme koukali po stopách, ale bohužel jsme nějak nebyli schopní poznat stopy, které tu zanechala zvířata... Teda psa jsme poznali a nebo tu mámě vlky. :) Ale divná cestička s oticky ptačích nožiček, to je mi záhadou. :)

Zasněžená louka za památníkem  Karla Čapka (foto: Jirka)

Jdeme po stopě (foto: Lenka)

Opět jsme viděli na stromech kormorány. Mám opravdu pocit, že nejde o žádnou vzácnost - podruhé za zimu jsme vystrčili nos ven a podruhé jsme viděli několik kormoránů. To nemůže být náhoda! :)

Kormoráni na stromech (foto: Lenka)

Zbývalo udělat posledních pár fotek, přejít přes mostek přes Kotenčický potok, obhlédnout stopy od srnek a už jsme byli u auta...

Zasněžená louka (foto: Jirka)

Snow & flower (foto: Lenka)

... a v okénku auta na nás pomrkával krásný západ slunce. Teda na mě, Jirka tou dobou už seděl v autě a chystal se mi ujet. ;) Ale stihla jsem nastoupit... Mám podezření, že jinak by mi snad umrzl i ten zadek. ;)) Ale i mrazivé výlety mají hodně do sebe. Tak se těším na příští... :)

Západ slunce (foto: Lenka)

Další informace:
- Památník Karla Čapka
-oficiální stránky Staré Huti

Krmíte v zimě ptáčky?

Jirka spal po noční službě a já jsem dnes část dopoledne strávila s foťákem na stativu a schovaná za žaluziemi. :) Ne, nešmírovala jsem sousedy, jen jsem chtěla vyfotit nějaké ptáky, kteří na náš balkón chodí na zobání. :) Měla jsem štěstí, brzy přiletěla sýkora modřinka (Cyanistes caerulus). Pak se vrátila ještě několikrát, ale to bylo všechno, dneska se k nám zrovna nikdo jiný nepřiletěl podívat. Vlastně tu nemáme ani moc rušno, protože máme balkon směrem do ulice a kolem je přece jenom ruch a také nemámě pořádné krmítko, u sousedů určitě nacházejí lepší. :)

Alespoň lojovou kouli se semínky jsme jim na zábradlí přivázat museli. A po Vánocích přibyl i řetěz z vánočního stromečku - ale divím se, že se ještě nikdo nepustil do buráků - jednou nám je ptáci ožrali z věnce, který visel na dveřích, ale letos buráky nějak pohrdají. :)... Příští rok jim musíme pořídit pořádné krmítko, aby se jim u nás víc líbilo. :)

Jde se na svačinu...

Sýkora modřinka

Kromě modřinky jsem na našem balkóně viděla i sýkoru koňadru (Parus major), kosa černého (Turdus merula), červenku obecnou (Erithacus rubecula)... a to je bohužel vše. O dost lepší pozorování je na internetových stránkách Záchranné stanice živočichů Makov, kde mají přímý přenos z kamery umístěné u jejich krmítka... A tam to teda žije, můžete se o tom přesvědčit také - kdykoliv přes den. :)) Odkaz je pod článkem. A já budu doufat, že se mi ještě podaří zaznamenat nějaké zajímavé opeřence. ;)

Kdo tudy šel?? ... Že by kos černý?

A co vy? Máte také svoje krmítko a pomáháte ptáčkům přečkat zimu?

Další informace:

- Jak správně krmit ptáčky? (priroda.cz)

- webkamera z krmítka v Záchranné stanici Makov - na krmítku lze vidět mnoho druhů ptáků, kolem navíc chodí čápi, husy a srny :) ... na tuto činnost můžete i přispět buď posláním peněz na účet nebo i pomocí DMS (podrobnosti viz odkaz)

- cs.wikipedia -  sýkora modřinka , sýkora koňadra, kos černý, červenka obecná

Pařezitý u Svatého Pole

Už od Vánoc jsem byla nemocná, což mě dost mrzelo, když jsem tak smutně koukala, jak je za oknem pěkně a já jsme nemohla nikam fotit... :)  V pátek ráno (no, spíš dopoledne - kdo by vstával brzy, když nemusí; )) jsem konečně roztáhla žaluzie a venku ležel sníh! Jupíí... Sice přes den ještě trochu roztál, ale někde už zůstal a navečer ještě další připadl, takže v sobotu už se opravdu dalo mluvit o tom, že napadl sníh. ;))

Nedávno jsem kdesi v literatuře objevila, že v roce 2009 byla vyhlášená nová přírodní památka a já jsem o tom neměla ani tušení... Tedy nebyla v databázi, odkud se čerpají data pro českou Wikipedii. Smůla no... Ale brzy poté, co jsem přišla na tento nedostatek, dostala se památka do databáze = zákon schválnosti. :) Docela dlouho jsem si musela počkat, než jsem se sem dostali na focení, ale vyplatilo se, protože slunce a sníh vždycky vykouzlí pěkné fotky. :) Jeli jsme přes Budínek a auto jsme nechali jenom kousek odsud, na břehu Svatopolského rybníku, který je vcelku oblíbenou koupací lokalitou... No, teda já jsem se tu nikdy nekoupala, tak nevím no. :) Koukala jsem ale, že rybník má dost nízko hladinu a jsou odhalené kamenité břehy... ale to je asi tím, že je málo vody. Bylo kolem nuly a přesto že se sluníčko docela snažilo, byla dost zima a fučel vítr, tak jsem byla ráda, že mě Jirka donutil, abych si vzala čepici. :)

Svatopolský rybník (foto: Jirka)

Silnice ze Svatého Pole do Budínku (foto: Jirka)

Hranice přírodní památky je jenom kousek od silnice. Přírodní památka Pařezitý byla vyhlášena krajským úřadem Středočeského kraje k 11. říjnu 2009 na území o rozloze 10,32 ha. Důvodem ochrany je zachovalý komplex pobřežích rostlin Pařezitého rybníka a na něj navazující mokřady. Je zde zaznamenána řada ptáků, ale i obojživelníků a bezobratlých.

Přírodní památka - Pařezitý (foto: Jirka)

Dneska to tak nevypadá, ale opravdu se jedná o rybník a byl vybudován v podstatě docela nedávno - v 90. letech 19. století. Název rybníka je odvozen od místa, kde byl rybník vybudován - jedná se o vykácený les. První krok k ochraně rybníka byl učiněn v roce 1995, kdy tu městským úřadem Dobříš byl vyhlášen tzv. významný krajinný prvek.

Zimní pohled na rybník (foto: Lenka)

Lokalita je významná z ornitologického hlediska, hnízdí tu nebo dočasně pobývá tu řada zajímavých druhů ptáků. Jsou to například volavka popelavá (Ardea cinerea) a bílá (A. alba), ledňáček říční (Alcedo atthis), čáp bílý (Ciconia ciconia)... A nebo třeba kormoráni... Akorát já jsem je vyplašila dřív, než jsem si jich stihla všimnout, takže jenom zakroužili nad rybníkem a byli pryč... Tak alespoň jejich fotka v letu. :) Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) není žádný ptačí drobeček - dorůstá až jednoho metru a váží až 3,5 kg. Denně spořádá více než půl kila ryb. Což se ukazuje v posledních letech docela jako problém, kormorán je u nás chráněným druhem, ale v posledních letech se jeho počty upravily a dneska se zdá, že je to druh až přemnožený. V některých oblastech České republiky pustoší obyvatele řek a rybníků docela vytrvale.  Stát sice tyhle škody proplácí, ale není to málo - v roce 2008 to prý bylo 36 milionů korun!

Letící kormoráni (foto: Lenka)

V letu se mi povedlo vyfotit i volavku bílou... Bohužel si vždycky sedla na strom na druhé straně rybníka, takže lépe vyfocenou jí nemám. :) Dorůstá až metr do délky a má rozpětí křídel až 1,70 m, je celá bílá jen s tmavými končetinami a žlutým zobákem. Což tmavé nohy vidět jsou a žlutý zobák spíš ne. :) Vyskytuje se ve velké části světa - v Africe a Jižní Americe je celoročně, v Evropě hlavně zimuje... Což je případ i České republiky, zatím tu nebylo hnízdění zaznamenáno (ale v sousedním Rakousku už ano, tak se nám třeba také poštěstí :).

... a volavka bílá (foto: Lenka)

Břehy rybníka jsou porostlé orobincem širokolistým (Typha latifolia), jestli jsem tedy správně určila druh. :) Snad jo, protože se jedná o nejrozšířenější druh orobince, takže tu asi nemáme nic extra. :) Dorůstá do výšky 1-2,5 m, listy mají souběžnou žilnatinu a jsou široké až 2 cm. Nejvýraznější na rostlině je květenství složené do tlustých klasů... kterým se běžně říká doutníky. :) I v zimě je kolem každého rybníka doutníků dost. Tyhle ale byly o to vtipnější, že z jedné strany byly ofoukané a bílé od sněhu... hm, ale bohužel je to ta druhá strana, než je na fotce. :))

Porosty orobince (foto: Lenka)

Rybník jsme celý obešli... Z druhé strany je to dost podmáčené, tak jsme museli jít až po louce za rybníkem, ale zase je výhoda, že tam jsme se mohli brouzdat sněhem, což se nám skoro rok nepoštěstilo. :)) Se sněhem ta šedá zimní příroda vypadá hned zajímavěji. :)

Čerstvý sníh (foto: Jirka)

Stromy z jedné strany zafoukané sněhem jsou úplně boží. :) Akorát bych nemusela úplně být u toho, když se na ně ten sníh foukal, to musel být docela nepříjemný krut. :)

Zasněžené stromy... (foto: Jirka)

... odkud vítr vál (foto: Jirka)

A když jsme se z druhé strany dostali znovu blízko k rybníku, překvapili jsme tam labutě velké (Cygnus olor), které dostatečně rychle nestačily odplavat na druhou stranu rybníka. :) U labutí je zvláštní vidět, že jsou plaché, protože většinou plavou k lidem blíž, aby si vysomrovaly nějakou "dobrotu". :)

Labutě (foto: Lenka)

A ještě naposledy se podíváme na Pařezitý rybník v celé jeho kráse. :) ... Můžeme si jenom přát, ať mu tenhle přírodní charakter vydrží co nejdřív... No, dálnici ani benzínku tu snad nikdo nebude chtít stavět. 

Pařezitý... naposledy :) (foto: Jirka)

A s dnešním kratičkým fotovýletem do přírody se rozloučíme ještě pohledem na mraky nad Svatým Polem... Tď už zbývalo jenom oklepat sníh z bot a nohavic a jet domů. :)

Mraky nad Svatopolským rybníkem (foto: Lenka)

Ale ráda jsem si pak doma na zahřátí uvařila čaj. Sice bylo kolem nuly, na sluníčku o něco víc, ale letošní zima je tak zvláštní, že mi to počasí dneska přišlo jako velká zima. :) Snad si brzy zvykneme na skutečnou zimu. :)

Další informace:

- cs.wikipedia - Pařezitý, Seznam chráněných území v okrese Příbram, Svaté Pole, kormorán velký, volavka bílá, orobinec širokolistý
- PP Pařezitý na stránkách AOPK ČR
- stránka na facebooku věnovaná chráněným územím

Šťastný nový rok! :)

Nový rok jsme přivítali prostě jenom doma. Sice jsme mohli jet na chalupu k České Kamenici nebo do Děčína... Ale pracovní povinnosti a také bacily, které mě přepadly hned po Štědrém dnu rozhodly, že budeme doma. :) Takže místo výletů jsem pila čajíčky a užívala kapičky... a tak. :) Alespoň jsem ale po půlnoci pořídila pár fotek barevných světýlek, i když je vlastně ani nemám ráda (tedy ten hluk... a smrad, který je doprovází).

Sousedovic červená rachejtle :)

... o pár ulic dál

15 vteřin a co to udělá :)

Vždycky se divím, že se znovu a znovu pokouším fotit, co vyfotit neumím... A fotit ohňostroje bez stativu je blbost, ale docela dobře posloužil i rám okna a auto. ;)

Na Silvestra jsem viděla letošní první sníh! Už ráno byl poprašek na střechách a autech a večer pak znovu něco málo nasněžilo. Tak ještě jednou šťastný nový rok - hlavně hodně zdraví a štěstí (zbytek snad už nějak přijde sám)... jo a hodně vydařených výletů. ;)

Pour féliciter

Další informace:
- Péefko na wikipedii :))