Zobrazují se příspěvky se štítkemstará huť. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstará huť. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 24. července 2012

Piknik u rybníka :)

Zas nějaký ten pátek jsme nebyli u rybníka Strž kousek za Starou Hutí... Tak jsme se v horkém letním dni vypravili k rybníku, ale nejeli jsme se jen tak procházet, ani koupat - jeli jsme prostě na piknik. :)) Byl to spontánní nápad, když Jirka dorazil brzy z práce a měli jsme čas... napadlo mě, proč jíst doma, když si to můžeme dovézt někam ven. ;) No jo, ale nějak na to chyběly potřebné propriety. Košík jsem našla, mojito a kafe jsme si udělali do termohrnků, aby to přežilo cestu k rybníku, jenom sladěná kostkovaná deka s ubrousky chyběla... Vlastně nebyla žádná deka, narychlo jsme sbalili karimatky, které jsme beztak snad zas rok nepoužili. :) ... Ale co, nevadí, nic není dokonalé a i tak jsme si to užili. ;)

Legrace byla, když jsme to všechno začali vyndavat z auta a kolemjdoucí spoluobčané na nás tak podivně koukali... :D Je fakt, že to asi vypadalo divně, ale můžu jim to jen doporučit, ať to taky zkusí. :)

Rybník Strž (foto: Jirka)

... a ještě jednou (foto: Jirka)

A co že jsme to vlastně jedli? Měli jsme těstovinový salát, nakrájela jsem s sebou ovoce... ale nejlepší stejně bylo to moje mojito, skvělé pití na letní dny (stejně mi víc chutná nealko), ale to všichni určitě znáte. ;)

Piknik... těstovinový salát, ovoce... a osvěžující mojito :D (foto: Lenka)

Těstovinový salát... verze s hráškem a kukuřicí, které Jirka nerad :) (foto: Lenka)

Zlatoočka, která si z mojí ruky udělala přistávací dráhu (foto: Lenka)

Břeh rybníka jsem měli jenom sami pro sebe. Další živé duše byly jenom na druhé straně, skákali tam do vody, lidé tudy jezdili na kole... a my jsme nerušeně polehávali ve stínu a jedli naše mňamky. :) Slunce pálilo, ale ne zase tak moc, spíš příjemně... Všude kolem poletovali motýli a voněly vyprahlé kytičky - hlavně mateřídouška mi připomíná horké léto...

Břehy rybníka Strž (foto: Jirka)

Hvozdíkovitá kytička (foto: Lenka)

Bodláček (foto: Lenka)

Strávili jsme tu příjemnou lenošivou hodinku a myslím, že takovouhle akci ještě někdy podnikneme, protože je to prostě príma. :) Klidně bychom tu byli i delší dobu, ale museli jsme se vrátit, protože já jsme měla na večer s holkama domluvenou akci... jeli jsme shlédnout jeden super biják - video z našeho maturitního plesu. :D Viděla jsem ho snad jenom jednou a to hnedka po jeho vzniku, což je už pěkná řádka let... Je to sice malinko nostalgické, ale i tak jsme se u některých částí válely smíchy. Moc příjemný večer... Doufám, že za pár let si toho promítání zopakujeme a budeme se u toho také tak královsky bavit. :D

Poslední pohled na rybník :) (foto: Jirka)

Krásně voněla mateřídouška... (foto: Lenka)

pondělí 14. května 2012

Podvečerní procházka kolem lesa u Strže

V pondělí večer Jirka přijel docela rozumně z práce, takže jsme mohli vyrazit na krátkou procházku... Nejprve jsme přemýšleli, že bychom jeli znovu do anglického parku, ale tam jsme byli před pár dny, takže tuto variantu jsme zavrhli. :) Druhý nápad se ukázal nadějnějším - u rybníka Strž za Starou Hutí jsme byli naposledy v únoru v době třeskutých mrazů... :) Nakonec jsme k rybníku jenom nakoukli a dál jsme pokračovali cestou k chatové osadě a dále kolem lesíka...

Rybník Strž (foto: Lenka)

Vlastně jsme cestou neviděli ani nic moc extra zajímavého... spíš tak běžné kytičky a obyčejné borové šišky. :) Ale co, i to obyčejné může být docela pěkné. :) A jsem ráda, že jsem si ujasnila, jak se jmenuje tato bílá kytička, protože jsem si celá léta myslela špatně. :) Je to druh rožce (Cerastium)... Ale není to zřejmě druh r. rolní, jak jsem si myslela, takže tu nebudu dělat chytrou a radši nenapíšu nic. :)) Tak děkuji mimi_tulipánové, že mě v komentáři pod článkem vyvedla z omylu. ;)) Rozhodně nejde o nějakou vzácnou květinku, od pozdního jara do léta kvete skoro na všech sušších stanovištích. Mám ráda drobná bílá kvítka, která tato místa zdobí...

Rožec (foto: Lenka)

Asi už jsem to tu několikrát psala, ale opravdu se mi líbí různé odstíny svěže zelených listů doplněné o bílé tóny - kvetoucí kaštany, pápěří pampelišek... a nebo kvítky rožce. Tohle bývá jenom začátkem května a každý rok se na to těším. :) Tato fotka je asi miliontá variace na totéž téma, ale snad to internetový svět ještě unese. :)

Cestička ke Kotenčickému potoku (foto: Lenka)

Od Kotenčického potoka jsme naše kroky stočili podél lesíka. Docela jsem se divila, že to tu Jirka zná a já ne. :D ... No a tady jsme konečně vyzkoušeli ministativek, co jsem dostala k narozeninám. :) Je neuvěřitelně flexibilní a lehký a na můj malý foťáček stačí, docela jsme se s ním vyblbli. :)

U borovic (foto: Jirka)

... a šiška pod nimi :) (foto: Lenka)

Pohled směrem k údolí potoka (foto: Jirka)

I když ne všechno se dalo vyfotit dobře... Kvítek hvozdíku kartouzek (Dianthus carthusianorum) vypadá i ze stativu divně rozmazaně, to kvůli mírnému větříku, který přece jenom malinko kvítek rozpohyboval. :) Ale co bychom chtěli v takových světelných podmínkách. :)

Hvozdík kartouzek (foto: Lenka)

Posledním obrázkem dneska je rožcová louka. :) Pak už se moc fotit nedalo... obešli jsme si svoje procházkové kolečko, pak jsme nasedli do auta a zase jsme odjeli domů. :)

Loukáááá (foto: Lenka)


Další informace:
- Botany.cz - rožec rolní, hvozdík kartouzek

neděle 26. února 2012

Procházka do Staré Huti

Poslední únorový víkend se nesl ve znamení pěkného slunečného počasí. Dokonce i neděle taková byla, ač se nejprve zdálo a předpověď počasí to hlásila předem, že bude zataženo a spíš ošklivě. :) My jsme se rozhodli vyvětrat tentokrát nejen sebe, ale i naši fenu a dokonce i synovce. :) Takovou velkou rodinnou procházku jsme dlouho nepodnikli. Nejprve se zdálo, že nám počasí moc přát nebude, ale brzy se zpoza mraků vyklubalo sluníčko a chvílemi pěkně svítilo. :)

Chtěli jsme se podívat na malý zvěřinec... :) Hned vedle rychlostní silnice R4 sídlí firma Joalis, která se zabývá výrobou preparátů pro metodu řízené i kontrolované detoxikace a ve svém areálu má takovou malou ZOO. V ohradě tu běhají ovce, kozy, prasátka, lama, osel, husy, slepice, perličky, emu, mufloni, daňci nebo co to je. A to bude asi všechno, co jsem dokázala identifikovat. :) Jirka chudák musel s pejskou čekat stranou, než jsme si se synovcem všechno to zvířectvo řádně prohlédli. :)

Běžící prasátko (foto: Lenka)

Kozy (foto: Lenka)

Lama (foto: Lenka)

Oslík (foto: Lenka)

Protože pořád bylo krásné počasí, šli jsme se projít ještě k Huťskému rybníku (někde je uváděn pod názvem Starohuťský), který taky hned vedle rychlostní silnice. Rybník od sebe odděluje Dobříš a Starou Huť, zasahuje do anglického parku a nad jeho vodami se zvedá hrad Vargač, takže už jsem jej v několika našich článcích zmiňovala. Je to ten rybník, kde byla poprvé v Evropě vypuštěna ondatra pižmová. Ale jinak nic jiného o rybníku nevím. :) Docela jsem při pohledu na něj litovali, že jsme sem nestačili jít bruslit. Led sice ještě je, ale už není bezpečné na něj chodit. Škoda... Sice byl silný, ale moc dlouho nevydržel, takže jsme si ani bruslení moc neužili.

Huťský rybník (foto: Lenka)

Huťský rybník ještě jednou (foto: Jirka)

No, on ten Huťák není zase tak moc hvězdné místo, když odsud je jako na dlani dobříšské průmyslové panoráma. ;) Válí se tu dost odpadků a rozbitého skla a sama bych se sem asi spíš bála jít. Na fotkách to vidět není, ale nebudeme si tu hrát na kdejakou nádheru. :) No, ale některá grafitti tu jsou docela pěkná. Tohle je přesně místo, kde by takovéhle "umění" být mělo, hodí se sem a místo oživuje.

Grafitti pod dálnicí (foto: Lenka)

Zaskočili jsme se podívat ještě na náves do Staré Hutě. Uprostřed stojí kaplička Nanebevzetí Panny Marie postavená v novogotickém slohu a pocházející z roku 1897. Z druhé strany se mi jí už nepodařilo vyfotit pěkně osvětlenou sluncem, protože zrovna zalezlo... tak nic. :) Ale stejně by výhled na ní hyzdila zaparkovaná auta... tady je jenom autobusová zastávka. :))

Kaple ve Staré Huti (foto: Lenka)

Naneštěstí je vedle kapličky hospoda, takže synovec to na nás okamžitě začal zkoušet: "Já mám hlad, dal bych si hranolky s kečupem". :) No, nedostal je. Místo toho jsme se obrátili k domovu... bylo na čase, ta černá obloha nevěstila nic moc dobrého. :) Takže jsme vyfotili poslední obrázky se sluníčkem...

Že by se blížilo nějaké sněžení? (foto: Jirka)

Stínohraní (foto: Jirka)

... asi tak dvě minuty po pořízení té poslední fotky se zatáhlo a za další chviličku se z oblohy začal sypat ostrý sníh a foukat studený vítr. Brrr... A domů to bylo ještě kus cesty po louce. No a protože nemrzlo, sníh na nás pěkně hned tál a měli jsme mokré kalhoty, bundy, čepice, prostě všechno. To máme asi proto, abychom si nemysleli, že už tu bude jaro, pořád má v rukou vládu chladná zima. ;) Když jsme dorazili domů, byla jsem tedy docela vyřízená. A vtipné bylo, že jsme si ještě ani neudělali teplý čaj a už přestalo sněžit a brzy se zase rozzářilo sluníčko. :) Dneska si s námi počasí pěkně hrálo. :) 

Škoda, že jsme nikam nevyrazili v sobotu (ač výlet byl naplánován), bylo stálejší počasí... Ale když si ty páteční večírky občas vyberou svou daň. :))) ... Pěkných dní ještě bude... :)

Další informace:
- oficiální stránky Staré Huti
- Joalis

sobota 11. února 2012

Rybník Strž pod sněhem

Zdá se, že do Evropy dorazila zima. :) Odkudsi u Ruska nám sem poslali pěkné mrazy... Ráno člověk musí vyrazit ven zahalen do mnoha vrstev oblečení. Ale jo, ještě si pamatuji hrozné horko ani ne před půl rokem, to je horší - to se ani nedá obléci, to se prostě musí vydržet. :)

V zimě jsou ty možnosti přece jenom větší, takže jedinou částí, která opravdu trpí chladem, je obličej. Za poslední týden tu byly pořádné mrazy - teplota klesla až na - 20°C. Tedy ono to bylo ještě méně, ale my nevíme kolik, protože máme teploměr, který pod -20°C už neměří. :)) Pak nemá mít člověk v -10° pocit, že je teplo a že ani nepotřebuje čepici. :) A ještě když venku svítí sluníčko tak jako celý sobotní den, to pohled z okna vypadal hodně lákavě. Jenže co podniknout, když Jirka měl mezi nočníma a nejpozději v pět hodin musel zase jet do práce?... Alespoň krátkou procházku v tom krásném počasí jsme si ale dopřáli. :)

V tomto duchu bych měla jeden malý kulturní příspěvek... od Jiřího Žáčka:
                NESPRAVEDLNOST
               Tvář, ta musí snášet
               mráz,
               déšť,
               jinovatku.
               Zato ty si hovíš pěkně v teple,
               zadku!


Můj oblíbený způsob společné fotografie ;) (foto: Lenka)

Dlouho jsme přemýšleli, kam se půjdeme projít, když máme asi jenom hodinku času, nakonec jsme se rozhodli pro rybník Strž, který pod sněhem musí vypadat zase úplně jinak, než v létě... A mám pocit, že jsem ho tak ještě nikdy neviděla... :) Stejně je trochu absurdní - někam dojet, aby se tam člověk mohl projít. :D

Rybník na Strži je ten nejpoklidnější rybník z těch několika rybníků v dobříšské rybniční pánvi. Vždycky se chodilo víc koupat a bruslit na Papež v Dobříši a Strž ta byla jenom pro pár starohuťáků. Nicméně, rybník má svoje neskutečné kouzlo... V létě jsem na jeho břehu pozorovala vážky a motýli a teď jsme zas koukali na pár bruslařů, kterých opravdu moc nebylo, protože sníh na rybníce byl příliš hluboký... Vlastně z toho důvodu jsme nešli bruslit i my. 

Břeh zamrzlého rybníka (foto: Jirka)

Stopování (foto: Lenka)

Cesta, po které chodíval Karel Čapek na svých vycházkách po okolí, dnes byla pokrytá sypkým zmrzlým sněhem, který nám hlučně křupal pod nohama, že jsme se ani neslyšeli, když jsme šli jenom kousek od sebe. :)

Cesta k památníku... (foto: Lenka)

... a od památníku (foto: Jirka)

Mrzlo, až praštělo... A jelikož zrovna z rybníka nic neodtékalo, mohl mráz působit i na Kotenčickém potoce, na kterém je rybník a vytvářet zajímavé útvary.

Ledový had (foto: Lenka)

Památník Karla Čapka byl zrovna zavřený - prý z technických důvodů (a až do odvolání). Škoda, protože zrovna byl krásně osvětlen nízkým zimním sluncem... Na prohlídku bychom ale stejně neměli čas - tak jako se nám to povedlo už jedno v létě (tady). :) Je to krásné a klidné místo a vůbec se nedivím Karlu Čapkovi, že si to tu tak oblíbil. Také by se mi tu líbilo. :) Tak alespoň jsem udělala pár fotek přes plot díky odklopnému displeji na foťáku. :)

Památník Karla Čapka (foto: Lenka)

Rybník Strž (foto: Jirka)

Naposledy jsme se podívali na rybník a pak jsme se šli projít kousek po okružní Čapkově stezce, celou bychom jí opět nestačili projít. Těžký to osud pracujících osob. :)) Automaticky jsme šli ve stopách dvojice, která tu procházela někdy dříve před námi. Cestou jsme koukali po stopách, ale bohužel jsme nějak nebyli schopní poznat stopy, které tu zanechala zvířata... Teda psa jsme poznali a nebo tu mámě vlky. :) Ale divná cestička s oticky ptačích nožiček, to je mi záhadou. :)

Zasněžená louka za památníkem  Karla Čapka (foto: Jirka)

Jdeme po stopě (foto: Lenka)

Opět jsme viděli na stromech kormorány. Mám opravdu pocit, že nejde o žádnou vzácnost - podruhé za zimu jsme vystrčili nos ven a podruhé jsme viděli několik kormoránů. To nemůže být náhoda! :)

Kormoráni na stromech (foto: Lenka)

Zbývalo udělat posledních pár fotek, přejít přes mostek přes Kotenčický potok, obhlédnout stopy od srnek a už jsme byli u auta...

Zasněžená louka (foto: Jirka)

Snow & flower (foto: Lenka)

... a v okénku auta na nás pomrkával krásný západ slunce. Teda na mě, Jirka tou dobou už seděl v autě a chystal se mi ujet. ;) Ale stihla jsem nastoupit... Mám podezření, že jinak by mi snad umrzl i ten zadek. ;)) Ale i mrazivé výlety mají hodně do sebe. Tak se těším na příští... :)

Západ slunce (foto: Lenka)


Další informace:
- Památník Karla Čapka
-oficiální stránky Staré Huti

neděle 27. listopadu 2011

Začátek adventu

Řekla jsem si, že letošní advent bude v klidu a že si ho užijeme. :) Ale jo, ještě v sobotu před první adventní nedělí jsme vyrazili odpoledne (převážně) na jedlové větve, abych mohla udělat adventní věnec. Sice je tu adventní čas, ale venku to vypadá spíš jako o měsíc méně, před rokem touhle dobou už byl sníh... Nebo si alespoň vzpomínám, jak jsme se v hlubokém sněhu brodili ke stromkům a jak mi padal sníh za krk, když jsem stříhala větve. :)

Jo a mimochodem - nepokáceli jsme celý les, máme jedno takové místečko... A na zlaté prasátko si musíme počkat do Štědrého dne. :)

Les na "našem místečku" :)

No a když už jsem u toho stříhání větví - někteří lidé se s tím opravdu moc nepářou. A já se tam snažím stříhat z každého stromku jenom pár krátkých větviček. I když ono je to nejspíš jedno, protože stromy jsou tam nahusto, takže by stejně všechny nepřežily.

Větev

V sobotu večer přišel čas na perníčky. Zajímalo by mě, proč jsem se ještě nepoučila a vždycky udělám dvě dávky - to je kilo mouky a další suroviny, takže z toho je obří hrouda perníkového těsta... kterou někdo musí dál zpracovat. Co někdo... ale já! :)

Koření, šnek a veverka...

Na obrázku tu sice jsou 3kg mouky, ale těsto je "jenom" z kila. :) Ale i tak je to nakonec ohromná hrouda... A to si každoročně říkám, že takovou chybu už neudělám, že toho je hrohně moc a ani to nestíháme sníst, natož nazdobit. Ale evidentně jsem se nepoučila! :)

Suroviny na perníčky

Těsto! :)

Těsto odpočívá v lednici a já si myslím, že skoro hodina po půlnoci je nejvyšší čas na to, abych šla odpočívat taky... Ráno mě čeká adventní věnec, tak ať na něj mám dost sil. :)
_______________________________________________________

Tak na věnec nedošlo tak úplně ráno, ale spíš až odpoledne. :) Ale co se dá dělat, nejsem žádná vzorná hospodyňka. :))

Jdu tvořit adventní věnec

Věnec jsem ani nestačila dodělat a už byl čas vyrazit na domluvenou adventní procházku. Vlastně už bylo spíš pozdě, abychom to stihli. Ale akademickou čvrthodinku jsem nepřešvihli. :)

Ostatní na nás čekali u kostela a odtamtud jsme zamířili do anglického parku, kde bylo úplně úžasně krásně. :) Jak by taky ne, když je konec listopadu a advent a venku deset stupňů a sluníčko svítí co mu pozdimní síly stačí. Jedním slovem - PARÁDA! :)

Kostel Nejsvětější Trojice, Dobříš

Skleník v anglickém parku

Šli jsme kolem Huťského rybníka, odkud je pěkný pohled na hrad Vargač - ale jenom zimní pohled... Asi by z něj moc nebylo, kdyby stromy byly obsypané listy. :)

Vargač nad Huťákem

Pak chvíli do kopečka a ocitli jsme se v místě zkratky do Staré Huti... No, on ten kamenný plot už na více místech není to, co býval, ale tady snad nikdy nebyl celý. Mám dojem, že se tudy muselo chodit vždycky. :)

Stará Huť

A o kus dál jsme došli k Čertovu mostu... Zvláštní to místo, protože most se klene přes údolíčko, ale neteče tu žádná řeka. Stojí tu od roku 1864 a jeho název je pravděpodobně odvozen z materiálu, ze kterého je postaven. Jedná se o strusku z nedalekých hutí v dnešní Staré Huti. Most je opředen pověstmi o ševci, kterému na tomto místě pomohl čert... Ale zpátky k faktům, navíc bych musela najít knihu Dobříšských pověstí a já vůbec nevím, kde je. ;) ... Most má dva oblouky, je dlouhý 36m a vysoká kousek přes 7m... A já jsem se po něm dneska neprošla, abych mohla udělat následující fotku. ;)

Cestou přes Čertův most

Procházka příjemně utekla a my jsme zvolna došli do našeho oblíbeného Velblouda, kam jsme se těšili - hlavně na něco teplého na zahřátí... a dobrého na zub. ;) Moje chutě byly uspokojeny čokoládovým dortem. A nechápu, že jsem si ho tu nedala nikdy dřív, protože byl moc a moc dobrý. ;)) Ale nebudu dělat reklamu kavárně, které ani snad reklamu nepotřebuje. :)

Dobroty v kavárně

Abychom pořád jenom netlachali o blbostech, dali jsme si ve čtyřech jednu partičku Člověče, nezlob se. :) Jak dlouho já jsem to nehrála? Ale sranda byla. :))

Člověče, nezlob (se)!

Cestou zpátky jsme šli kolem krásně osvětleného zámku. A už tu mají stromeček... na akci, které se bude konat příští týden, tak uvidíme, jestli se tam zase uvidíme. :)

Noční zámek

Doma jsem dozdobila adventní věnec. A znovu jsem objevila kouzlo tavicí pistolky, malé a velmi šikovné věcičky. :) Ale to určitě všichni znáte, jenom já jsme si pro sebe objevila ameriku, protože vždycky jsem všechno přidělávala pomocí drátků, ale lepidlo je přece jenom o něco efektivnější. :) Jenom je mi trochu líto, že ta zelená voňavá věc doma tak rychle seschne...

Hotový adventní věnec

A večer přišel čas na pečení perníčků. U toho jsem si také udělala svůj malý osobní objev - potřela jsem je rozšlehaným vejcem až poté, co jsem je upečené (některé i připečené) vyndala z trouby. A světe div se, pěkně se teď lesknou. :) Hm, ještě mám co dělat - upekla jsem asi jenom čtvrtinu těsta!

Trilobit :)

Perníčky

A před půlnocí jsme se konečně dostali k tomu, abychom si zapálili advetní svíčku...

První neděle - první hořící svíčka

... co přinese druhý adventní víkend? Něco tuším, ale necháme se překvapit, co přijde. :)


Další informace:
- Čertův most na hrady.cz
- Velbloud café :))