Místo pro Dobříšáky asi notoricky známé... neboť si myslím, že každý tu musel minimálně jednou být na školním výletě :) ... Jenže pro Neveklováka to byla první návštěva památníku Karla Čapka ve Strži... Zajímalo by mne, jestli byla první a zároveň i poslední nebo ne :) No, dobře... úplně tady tak pravdu nepíšu - už jsme tu společně byli... na svatbě :)
Počasí se ten den ukázalo býti velmi rozumným a vedro nás procházelo celou cestu tam... až jsem skoro začala litovat, že jsme si nepopojeli autem ;) ... Ale néé, ono to vlastně bylo dobře a byla to moc hezká procházka po louce, okolo domů a posléze pole s obilím a červenými máky... Tahle situace plně naplnila mojí představu o létě :)
Jak je naším zvykem (myslím, že jsem se tu o něm už nejednou zmiňovala), chodíme na mnoho míst později, než by se dalo považovat za "včas" :) ... a nebylo tomu jinak ani v případě nedělního odpoledne... Na prohlídku rozsáhlé expozice nám zbylo jen něco málo okolo půl hodiny a to je na tři patra nabytá informacemi opravdu hodně málo :) ... No, co se dalo dělat, museli jsme se s tím poprat, jak jsme uměli :)
Dozvědět se toho můžete hodně... O dětství bratří Čapků, o jeho studijních úspěších či neúspěších, o láskách, cestách dalekých i blízkých... O prvních dílech... A kolik asi zajímavých informací jsme v té rychlosti ani nepřečetli... :)
Jisté ovšem je, že Karel Čapek (1890 - 1938) byl neobyčejný člověk... Jeho myšlenky oslovily mnoho lidí v takřka celém světě... vlastně oslovily a oslovují... a zřejmě i nadále oslovovat budou...
Vyšší patro expozice je věnováno svatbě s herečkou a spisovatelkou Olgou Scheinplugovou... Velmi se mi líbí fotografie evidentě těsně po obřadu, kdy Čapek má v ruce cigárko a na ruce hůlku... Vypadá prostě jako pohodář každým coulem (no, doufám, že by ho toho slovní spojení neurazilo).
Dále je tu něco o divadelním ztvárnění jeho her ve světě a o historii samotného domu, kde se dnes památních nachází. Původně na tomto místě byla továrna, kde byla zpracovávána železná ruda. Samotný dům byl vystavěn v 19. století. Po první světové válce získal stavbu od rodu Colloredo-Mansfeldů Václav Palivec. V roce 1935 jej věnoval jako svatební dar k doživotnímu užívání... Čapek zde trávil rád svůj čas, velmi si oblíbil zahradu i okolí... Čas je ale neúprosný... v prosinci se nachladil při likvidaci škod, které způsobila povodeň a umírá na zápal plic...
V podkrovní části památníku je expozice věnována Olze Scheinplugové (1902 - 1968) a Ferdinandu Peroutkovi (1895 - 1978), spisovatel, dramatik a novinář byl Čapkovým přítelem a často Strž navštěvoval.
Po prohlídce jsme se vydali na procházku po okružní cestě Karla Čapka o délce asi 6 km. V první části se nám velmi líbilo - na svěže zelenou louku pražilo odpolední sluníčko... a jak jsme při vstupu do lesního chládku později zjistili, zahánělo i neúprosná hejna komárů :)
Jakmile jsme sešli z louky do lesa, už to bylo tady... plác... lesní cesta byla trochu rozbahněná, asi ještě pozůstatek po nedávných deštích... plác ... Všude kolem byly bažinky, které se asi komárům velice líbily... A místní lidé to asi věděli, proto komáři byli silně vyhladovělí, tak jsme jim neochotně dělali potravu... Zabral na ně až repelent... ale jenom na chvíli. No, prostě jsem došla k závěru, že sem se příště vydám tak asi až v zimě:)
Bylo docela příjemné vylézt z lesa na denní světlo a zbavit se aslepoň z části těch pichlavých malých teroristů... To se pak svět zdál hned veselejší. :)
... ale to už jsme se blížili zase k rybníku Strž a k výchozímu bodu okružní cesty a pak nezbývalo nic jiného než se zase okolo pole s máky, obydlí a posléze po louce vrátit domů. :)
Další informace:
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář, thank you for your comment! :)