Posledních pár dní bylo docela horkých, tak jsme nechtěli odpoledne za největšího pařáku chodit ven... Ale jednou se nám poštěstilo vyrazit na příjemnou podvečerní procházku a to už byly teploty příjemnější... Vlastně úplně akorát na tričko s krátkým rukávem. :)
A jako bonus pro nás bylo krásné měkké podvečerní světlo, které je na focení přímo ideální. ;) Díky tomu se povedlo docela normálně zvěčnit porodnici u Apolináře, což se mi zatím nepovedlo. :) Procházeli jsme se po místech, kde jsme už byli během dubna, ale přece jenom se okolí změnilo díky zeleni, která se nádherně zazelenala.
|
Porodnice u Apolináře |
|
Výhled nad Albertovem |
Tentokrát jsme navíc sešli po malých albertovských schodech dolů a já jsem se šla nostalgicky podívat na svou vysokou školu - Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. :) Tohle je hlavní budova fakulty a sídlí tu moje geologie :) ... a ještě geografie. Jojo, tady jsem v minulých letech strávila docela dost času, ale byly to pěkné časy, to jo. :)
|
Jedna z budov Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy |
Na rohu budovy je pamětní deska upomínající na Sametovou revoluci, protože právě tady se sešli 17. listopadu 1989 studenti pražských vysokých škol na manifestaci k 50. výročí zavření škol nacisty. Odsud se dav studentů vydal na pochod až k Národní třídě a celkem se ho účastnilo až padesát tisíc lidí... No, ještě, že Sametová revoluce proběhla!
|
Pamětní deska připomínající Sametovou revoluci |
Hned za budovou na Albertově je budova chemie, kterou jsem nikdy neměla ráda... ale to asi bude tím, že jsem nikdy příliš neměla ráda chemii. :) Ale chodila jsem sem na skvělou přednášku od profesora Vladimíra Karpenka, který se normálně věnuje vědecké práci, ale spíš jako svého koníčka se také zabývá historií alchymie a to tedy byly hodně zajímavé přednášky... Nepovinné, ale přesto tam bývalo poměrně plno a to se ještě konaly docela pozdě večer. Na budově má ale jiný proslulý chemik svou pamětní desku - jde o Jaroslava Heyrovského, který dostal za svou práci v oboru chemie Nobelovu cenu. Heyrovský tu působil jako profesor mezi lety 1919-1950.
|
Pamětní deska s Jaroslava Heyrovského |
Pak jsme šli zase zpátky do kopce, ale vzali jsme to přes zahradu Ztracenka, kde jsme také nedávno byli... Dneska byla zase trochu jiná. Chvíli jsme koukali na titěrné žabičky, jak se proplétají travou, poseděli jsme na lavičce a zase jsme šli dál.
|
Zahrada Ztracenka |
|
Schody ve Ztracence |
|
U růžového keře... :) |
Nedalo nám to a opět jsme zabloudili do prostoru Bastionu XXXI. U božích muk... Prostě je to krásné místo. Není třeba další fotky komentovat... Jenom mě zaujalo, že jsme konečně taky někoho viděli v restauraci na jídle... Tak evidentně se najde někdo, komu nevadí vyšší ceny. :)
|
Moderní zábradlí |
|
Bastion XXXI. U božích muk |
|
Pohled do Nuslí :) |
|
Pohled směrem ke Karlovu |
Tak to byla naše podvečerní procházka... Hezky se mi potom spalo, to se musí nechat. :)
Další informace:
- o
Sametové revoluci na Wikipedii
V týchto častiach Prahy som nikdy nebola. Konečne vidím aj známu pôrodnicu U Apolináře. Veľmi by som chcela po rokoch znovu navštíviť Prahu. Dúfam, že sa mi to podarí ešte tento rok.
OdpovědětVymazatMám Prahu moc ráda - na každém kroku se najde něco pěkného... tedy myslím ty staré části. Tak to přeji, aby návštěva Prahy vyšla. :) L.
Vymazat