Ozvěny z kamene XII.

Je opravdu neuvěřitelné, že se taková akce koná už po dvanácté a takový kousek od Dobříše a já jsem jí zaznamenala teprve minulý rok... Ale to mi nedošlo, že to je opravdu tady, takže jsem tam nebyla. Letošní rok jsme si už ale ujít nenechali. :) Clarinet Factory jsme slyšeli dvakrát ve Švandově divadle a zvláště ten koncert s hostující Lenkou Dusilovou byl moc povedený. Takže nebylo co řešit a v pátek večer jsme nabrali kurz směr Nečín a Ozvěny z kamene XII. :)

Z facebooku kapely jsme se dozvěděli, že máme dojet do Nečína, kde se dozvíme další informace. :) Tak jsme to tak taky nechali... Jak jsme zjistili, nebyli jsme zdaleka jediní kteří sem vyrazili. ;) Aut tu všude po okolí bylo mnoho a mnoho, hospoda plná, akorát nás teda docela mátlo, že směrem do lesa nešel skoro nikdo, ale spíš se vraceli. Hm?? :)) No nic, statečně jsme podle pokynů sledovali cestu z červených fáborků... :)

Pokyny pro návštěvníky (foto: Lenka)

Cestou jsme šli kolem nečínské kapličky, před kterou stojí křížek...

Kaplička v Nečíni (foto: Lenka) 

Jdeme po fáborkách (foto: Lenka)

Cesta vedla severně od obce a za posledními domy se vnořila do lesa a lehce se začala zvedat do kopečka. V okolí leží několik menších lůmků, kde se těžila žula. Největšímu z nich se říká hezkým názvem - Vančátka, ale tam my jsme nebyli. Lůmek, ve kterém se konala akce se podle všeho jmenuje Špic. :) Lom je zatopený (hloubka asi 10 m), vyšší část je tvořena kolmou lomovou stěnou, nižší část je trochu lépe přístupná... No, vypadá to tu trochu jako netradiční amfiteátr. :) Docela by mě zajímalo, kdo první s tímto nápadem přišel... :) 

My jsme sem přišli po avizovaném začátku akce, ale stejně se ještě nehrálo. I když sem ještě přicházeli další diváci, i tak byl už lom v obležení nedočkavců. Jak jsme zjistili, byly už všechna místa s dobrým výhledem obsazená... Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí. ;) Potkali jsme tu pár kamarádů, tak jsme se zakempovali u nich ve strmém svahu. :) A když už o tom kempování - všude kolem bylo plno stanů, takže tu i ráno muselo být docela živo. :)

Lom v lese v obležení návštěvníků (foto: Lenka)

Šli jsme si s Jirkou obejít lom, sledovali jsme, jak pánové rozsvěcejí desítky svíček, které umisťovali do spár v lomových stěnách... Také jsme se shora podívali na improvizované pódium, kam se aparatura i hudebníci dopravovali na pramici. :) 

Osvětlování lomu (foto: Lenka)

Luboš Pospíšil připlul na pódium :) (foto: Lenka)

Hostem večera byl Luboš Pospíšil, který zahrál a zazpíval několik svých písní. Přiznám se, že předtím jsem od něj asi nikdy nic neslyšela... nebo si to alespoň nepamatuji. ;) 

Luboš Pospíšil na přírodním pódiu :) (foto: Lenka)

Po krátké pauze přišli na řadu skupina Clarinet Factory s jejich stálým hostem, perkusionistou Alanem Vitoušem. A protože se už dostatečně setmělo, mohla jejich hudba být doprovázena projekcemi v podání Jindry Trapla, který na stěnu lomu promítal zajímavé záběry z filmů od Karla Zemana. Letošní Ozvěny z kamene byly věnovány právě jeho poctě. Karel Zeman (1910 - 1989) byl výtvarník, filmový režisér, animátor a loutkář, který natočil řadu ceněných hraných filmů s na tu dobu zajímavými filmovými triky. K nejznámějším patří Baron Prášil, Ukradená vzducholoď nebo Vynález zkázy... a kdo by neznal Cestu do pravěku?! :)

Projekce na lomové zdi (foto: Jirka)

Fajrák v lomu :) (foto: Lenka)

Jaké to asi je hrát na "druhém břehu" daleko od diváků, ale přeci jenom na tak neobvyklém místě... A teď nemyslím na jakýsi kabel přepálený nad svíčkou... :)

Clarinet Factory skrz stromy :) (foto: Lenka)

Ozvěny z kamene jsou vážně neobvyklou a krásnou akcí, která stojí za návštěvu... Takže díky Clarinet Factory a Luboši Pospíšilovi za příjemnou hudbu; Jindrovi Traplovi za působivé projekce, Jakubovi Fabelovi a Ondřeji Beránkovi za ohňová kouzla. A malá omluva, že jsme odešli ještě před koncem, ale fakt se nám chtělo spát. :D ... Těšíme se příští rok na viděnou u nečínského zatopeného lomu. :)

Další informace:

- oficiální stránky Clarinet Factory a Luboše Pospíšila

- základní informace o Karlu Zemanovi a Luboši Pospíšilovi na Wikipedii