Narozeninová procházka :)

Proč narozeninová procházka? No, protože tento den jsme se narodila. ;) Nejprve jsme narozeniny náležitě oslavili s rodinou, ale navečer jsme se stihli vydat na pěknou procházku po Dobříši. :) Nejprve jsme šli Pražskou ulicí, kde krásně kvetly kaštany... nutno podotknout, že už jich tu moc za ta léta nezbylo a nové město také nevysadilo, takže se obávám, že časem tu nezbude ani stromeček. :( Na zeleň se sice pěkně kouká, ale péče o ní je už náročnější a proto je jednodušší ji nechat vykácet... Nemám to ráda, když z městské zástavby najednou zmizí strom, vždycky jsou taková místa jakoby nahatá.

Kaštany, co zbyly z původní aleje... (foto: Lenka)

Ještě nedávno louka pod hřbitovem zářila žlutě... teda já to neviděla, jenom tak předpokládám. ;) My jsme tu zastihli už jenom "moře" bílých ochmýřených kouliček. :) Pro zahrádkáře mor, ale na pohled jsou moc pěkné. :))

Pampelišková louka (foto: Jirka)

Motýlek na pampelišce (foto: Lenka)

Nejprve jsme zamířili na zdejší urnový háj. :) Trochu morbidní, ale co... Kostelík Povýšení sv. Kříže je pěkný a sochy sv. Judy a sv. Tadeáše, které stojí na terase nad silnicí vedoucí kolem, jsou pěkné... Nedávno jejich okolí bylo upraveno, takže už se netopí mezi hustými keři jako dřív. Docela jim to prospělo. :) Teď se topí v plevelu, alespoň je ale nízký. :)

Kostel Povýšení sv. Kříže (foto: Jirka)

Sochy sv. Tadeáše a sv. Judy (foto: Jirka)

Na hřbitově je ale ještě jedno zajímavé místo... Chodím sem pokaždé, když na tento hřbitov jdu, snad ani jednou jsem nevynechala, ale tady na blogu jsme ho doposud ještě neměli... Zvláštní je, že jsem tu byla i  přesně před deseti lety, kdy jsme se tu s kamarády stavovali v podvečer cestou na koncert dnes už neexistující kapely -123 min. :) Inu takový je život, něco se mění a něco jiného zůstává... Je to malá terasa nad rybníkem Koryto, odkud je docela zajímavý pohled na zámek a kostel... ale to je v zimě. Na jaře je výhled zarostlý mnoha listy, ale i tak je tu krásně. Lze tu posedět na lavičce a kochat se pohledem na fialkové šeříky. :)

Vyhlídková terasa (foto: Jirka)

Průhled skrz zábradlí :) (foto: Lenka)

Ze hřbitova jsme se ještě skočili mrknout kousek dál ulicí U Ovčína, kde ke staré vile vede zdobená brána, která byla údajně navržena architektem Josefem Gočárem. No, kdo ví, kolik je na tom pravdy, žádné bližší informace jsem o tom nenašla... :)

Brána k vile (foto: Lenka)

Pak jsme šli na druhou stranu rybníka Koryto, odkud je krásný pohled na protější stranu, tedy hlavně na kostelík, který se odráží v klidné hladině rybníka... Pěkné místo, i když tady malinko otravovali komáři, tak jsme radši zase šupajdili dál, abychom nebyli poštípaní. :)

Kostelík nahoře i dole :) (foto: Jirka)

A to je vila, ke které vede výše vyobrazená brána. Pěkná, co? :) Akorát mi vždycky přišla spíš jako dům hrůzy - ale to asi jenom kvůli poloze těsně vedle urnového háje... Dnes ji vnímám spíš jako jednu z nejhonosnějších vil na Dobříši. Vlastně tu moc takových nemáme. :) 

Vila nad rybníkem Koryto (foto: Lenka)

Vrátili jsme se na náměstí Svobody, což bylo první centrum Dobříše, v době kdy místo zámku stála ještě původní obytná tvrz. Dnes tudy vede Pražská ulice a část je využívána jako parkoviště, tak by si člověk ani nevšiml, že tu nějaké náměstí vlastně je. :) Nachází se tu nejstarší dobříšské budovy, kromě zmíněného zámku to je ještě kostel a bývalý statek, ve kterém dnes sídlí soukromá firma.  Na zeleném prostranství stojí socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1734. V roce 1856 byla přestěhována na tohle místo.

A zase ten zámek... :) (foto: Jirka)

Socha sv. Jana Nepomuckého (foto: Lenka)

Dále jsme šli ulicí Na nábřeží, kolem "zvláštní školy"... my jsme jí vždycky přezdívali "zelený gympl" podle toho, že sídlí v budově natřené na zeleno. Trochu škodolibé, já vím... ale ještě dříve se prý této škole říkalo "Třešňákova univerzita" podle ředitele. Tak si říkám, že to s naší generací ještě není tak špatné. :)) Poté jsme pokračovali Zahradní ulicí, kde se mi dlouhá léta líbí tenhle zvláštní domeček... Snad jsem tu ani nikdy nikoho neviděla, ale vždycky mají za oknem takové zvláštní věcičky. :) Jako by to jenom potvrzoval kamenný ksichtík vytesaný do podstavce, který stojí vedle vchodu do domku...

Domeček (foto: Lenka)

Ksichtík :) (foto: Lenka)

Domek stojí sice v ulici Zahradní, ale je i součástí hlavní silnice Partyzána Svobody, kudy jsme pokračovali směrem k domovu. Stojí tu i druhá socha sv. Jana Nepomuckého, kterou na Dobříši máme. :) Tahle byla zhotovena v roce 1864 Josefem Platzerem a původně stála na Malostranském mostě, který dnes už neexistuje. Původně tudy tekl potok, přes který se klenul most... Ale to už je docela dávno, dříve tu býval i rybníček, který byl ale zasypán, aby tu mohly být postaveny další budovy. Škoda.

Když kolem této sochy jezdil synovec v kočárku, vždycky prý zdaleka na tuto sochu křičel "teta"... no, nevím, dřív jsem si nikdy nevšimla, že jsme si s Janem Nepomuckým tolik podobní. :D

A druhá socha sv. Jana Nepomuckého (foto: Lenka)

Pak už jsme se podívali jenom k rybníku Papež, který takhle v podvečer bývá nejkouzelnější z celého dne. Hezky se v něm totiž zrcadlí každodenní západy slunce. Docela mě překvapilo, že tu je tak málo vody... letošní jaro je docela suché, tak jestli pořádně nezaprší, bude takové i léto... I když aby se to zase nepřehnalo jako vloni v létě, kdy pršelo zase moc a voda se do rybníka málem nechtěla vejít.

Rybník Papež (foto: Jirka)

Pěkný západ slunce, co? :) Nad poloostrůvkem je lavička, z ní je pěkný pohled na celý rybník a odsud se dají západy slunce krásně pozorovat. My jsme si ale už nesedli, ale radši jsme zamířili k domovu...

Kamenný břeh... (foto: Jirka)

Pohled k ostrůvku a na západ slunce (foto: Lenka)

Uf, a byla jsem ráda, že jsme domů došli... nožičky mě pěkně bolely. Je neuvěřitelné, jak člověk za takovou chvíli tak snadno zleniví. Ach jo. :)