Procházka do Staré Huti

Poslední únorový víkend se nesl ve znamení pěkného slunečného počasí. Dokonce i neděle taková byla, ač se nejprve zdálo a předpověď počasí to hlásila předem, že bude zataženo a spíš ošklivě. :) My jsme se rozhodli vyvětrat tentokrát nejen sebe, ale i naši fenu a dokonce i synovce. :) Takovou velkou rodinnou procházku jsme dlouho nepodnikli. Nejprve se zdálo, že nám počasí moc přát nebude, ale brzy se zpoza mraků vyklubalo sluníčko a chvílemi pěkně svítilo. :)

Chtěli jsme se podívat na malý zvěřinec... :) Hned vedle rychlostní silnice R4 sídlí firma Joalis, která se zabývá výrobou preparátů pro metodu řízené i kontrolované detoxikace a ve svém areálu má takovou malou ZOO. V ohradě tu běhají ovce, kozy, prasátka, lama, osel, husy, slepice, perličky, emu, mufloni, daňci nebo co to je. A to bude asi všechno, co jsem dokázala identifikovat. :) Jirka chudák musel s pejskou čekat stranou, než jsme si se synovcem všechno to zvířectvo řádně prohlédli. :)

Běžící prasátko (foto: Lenka)

Kozy (foto: Lenka)

Lama (foto: Lenka)

Oslík (foto: Lenka)

Protože pořád bylo krásné počasí, šli jsme se projít ještě k Huťskému rybníku (někde je uváděn pod názvem Starohuťský), který taky hned vedle rychlostní silnice. Rybník od sebe odděluje Dobříš a Starou Huť, zasahuje do anglického parku a nad jeho vodami se zvedá hrad Vargač, takže už jsem jej v několika našich článcích zmiňovala. Je to ten rybník, kde byla poprvé v Evropě vypuštěna ondatra pižmová. Ale jinak nic jiného o rybníku nevím. :) Docela jsem při pohledu na něj litovali, že jsme sem nestačili jít bruslit. Led sice ještě je, ale už není bezpečné na něj chodit. Škoda... Sice byl silný, ale moc dlouho nevydržel, takže jsme si ani bruslení moc neužili.

Huťský rybník (foto: Lenka)

Huťský rybník ještě jednou (foto: Jirka)

No, on ten Huťák není zase tak moc hvězdné místo, když odsud je jako na dlani dobříšské průmyslové panoráma. ;) Válí se tu dost odpadků a rozbitého skla a sama bych se sem asi spíš bála jít. Na fotkách to vidět není, ale nebudeme si tu hrát na kdejakou nádheru. :) No, ale některá grafitti tu jsou docela pěkná. Tohle je přesně místo, kde by takovéhle "umění" být mělo, hodí se sem a místo oživuje.

Grafitti pod dálnicí (foto: Lenka)

Zaskočili jsme se podívat ještě na náves do Staré Hutě. Uprostřed stojí kaplička Nanebevzetí Panny Marie postavená v novogotickém slohu a pocházející z roku 1897. Z druhé strany se mi jí už nepodařilo vyfotit pěkně osvětlenou sluncem, protože zrovna zalezlo... tak nic. :) Ale stejně by výhled na ní hyzdila zaparkovaná auta... tady je jenom autobusová zastávka. :))

Kaple ve Staré Huti (foto: Lenka)

Naneštěstí je vedle kapličky hospoda, takže synovec to na nás okamžitě začal zkoušet: "Já mám hlad, dal bych si hranolky s kečupem". :) No, nedostal je. Místo toho jsme se obrátili k domovu... bylo na čase, ta černá obloha nevěstila nic moc dobrého. :) Takže jsme vyfotili poslední obrázky se sluníčkem...

Že by se blížilo nějaké sněžení? (foto: Jirka)

Stínohraní (foto: Jirka)

... asi tak dvě minuty po pořízení té poslední fotky se zatáhlo a za další chviličku se z oblohy začal sypat ostrý sníh a foukat studený vítr. Brrr... A domů to bylo ještě kus cesty po louce. No a protože nemrzlo, sníh na nás pěkně hned tál a měli jsme mokré kalhoty, bundy, čepice, prostě všechno. To máme asi proto, abychom si nemysleli, že už tu bude jaro, pořád má v rukou vládu chladná zima. ;) Když jsme dorazili domů, byla jsem tedy docela vyřízená. A vtipné bylo, že jsme si ještě ani neudělali teplý čaj a už přestalo sněžit a brzy se zase rozzářilo sluníčko. :) Dneska si s námi počasí pěkně hrálo. :) 

Škoda, že jsme nikam nevyrazili v sobotu (ač výlet byl naplánován), bylo stálejší počasí... Ale když si ty páteční večírky občas vyberou svou daň. :))) ... Pěkných dní ještě bude... :)

Další informace:
- oficiální stránky Staré Huti
- Joalis

Razítkovník - nový blog :)

Dovolte mi, abych vás upozornila na náš druhý blog, který jsem založila asi před týdnem - jmenuje se RAZÍTKOVNÍK :) (a najdete ho TADY). I když nevím, jestli bych měla psát "náš", protože razítka asi budou jenom mou úchylkou, takže by Jirka k tomuto nařčení přišel jako slepý k houslím. ;)

Snad odjakživa mě bavily pohledy, které jsem jeden čas sbírala... Dneska je sice oficiálně nesbírám, ale kdykoliv někde jsem, tak si alespoň jeden či dva pohledy koupím na památku. A nesmí na nich chybět turistické razítko. Přijde mi to praktičtější než turistické známky - pohled je přece jenom placatý a snadno se nějak uklidí. :) Sešítek na razítka (tzv. vandrbuch, což je slovo německého původu a vůbec se mi nelíbí, takže zásadně říkám sešítek!:)) jsem poprvé zavedla, když jsem jela na svůj první čundr do Českého ráje... za rok to bylo Náchodsko a Broumovsko a pak kratší výlety a jak plynul čas, hromadily se vzpomínky na krásná místa v podobě těch malých otisků... "Sbírka" turistických razítek tak sahá hlouběji do minulosti, než tento blog, ale snad to nikoho nebude pohoršovat. :)

Možná je to úplně zbytečný blog, ale říkám si, že blogová scéna snad ještě unese takovou banalitu plnou vzpomínek na místa a lidi, oboje už není a nebude takové, jako ve chvíli, kdy jsme tam byli... Dost sentimentu! Budu ráda, když tento blog budete sledovat, pokud vás zaujme a když budete komentovat příspěvky, pokud máte co říct. :) Mějte se pěkně a přejeme vám spoustu krásných dní a sobě pěkné výlety, ať máme o čem psát. ;)

Lenka (a snad i Jirka) ;)

Po cestě z Neveklova...

Další pracovní víkend (pro Jirku) je v plném proudu a my jsem jeli na rodinnou návštěvu do Neveklova. Po poledni bylo nevlídné šedé počasí, v Dobříši už roztál skoro všechen sníh. Nic moc... Ale na druhou stranu bylo velmi teplo - 8°C nad nulou! To je skoro o dvacet více než před týdnem, jsou to ale zvraty! :))

Během návštěvy se vypěknilo počasí, ale my jsme zpátky spěchali, protože Jirka musel být zase v šest hodin v Praze a to mě ještě musel odvézt domů. :) No, spěchali jsme, co nám ten traktor dovolil. :D ... Ale ne, ještě v Neveklově jsme ho nechali za zády. ;) ... Jo a jako obvykle jsou všechny fotky ode mě, protože Jirka řídil. :))

Traktor u neveklovského kostela

Bohužel nebyl čas na žádné dlouhé zastávky, ale přemluvila jsem Jirku, aby mi zastavil alespoň na fotku kouzelného kostelíka v Bělici, protože se obávám, že se sněhem už ho letos nezastihneme. :) Je zvláštní, že tady ještě je sníh... U Neveklova je dokonce i souvislá pokrývka. Asi tu prostě jenom víc nasněžilo. :)

Jo a mimochodem... Malinko se stydím, ale fotky byly pořízeny z auta. :D

Kostel v Bělici

Zvlněná krajina u Bělice

Západ slunce

A druhou kratičkou zastávku jsme si vydyndala na Živohošťském mostu přes vodní nádrž Slapy. Už cestou do Neveklova jsme si všimla, že tající led na vodní hladině dělá zajímavé obrazce. Což se potvrdilo i pak, když jsem na led nemusela koukat z rychle jedoucího auta. :)) Čekala bych teda, že po takových silných mrazech, které byly ještě minulý týden, bude led mnohem silnější. Zdá se ale, že to tu taje velice rychle. Ale díky tomu jsou na ledu vidět krásné kresby.

Vodní nádrž Slapy - pohled proti proudu

Skoro jako vyšívání... :)

Malé ledové umění

Ledové kry u kraje nádrže

Asi to bylo tím teplem, ale přišlo mi, že je ve vzduchu už cítit jaro. :) Tak uvidíme, kdy přijde... Ale podle kalendáře by přece jenom ještě chvíli mohla panovat zima. :) Každopádně se těším, až nebude pracovní víkend a my konečně pojedeme na pořádný výlet. :)

Rybník Strž pod sněhem

Zdá se, že do Evropy dorazila zima. :) Odkudsi u Ruska nám sem poslali pěkné mrazy... Ráno člověk musí vyrazit ven zahalen do mnoha vrstev oblečení. Ale jo, ještě si pamatuji hrozné horko ani ne před půl rokem, to je horší - to se ani nedá obléci, to se prostě musí vydržet. :)

V zimě jsou ty možnosti přece jenom větší, takže jedinou částí, která opravdu trpí chladem, je obličej. Za poslední týden tu byly pořádné mrazy - teplota klesla až na - 20°C. Tedy ono to bylo ještě méně, ale my nevíme kolik, protože máme teploměr, který pod -20°C už neměří. :)) Pak nemá mít člověk v -10° pocit, že je teplo a že ani nepotřebuje čepici. :) A ještě když venku svítí sluníčko tak jako celý sobotní den, to pohled z okna vypadal hodně lákavě. Jenže co podniknout, když Jirka měl mezi nočníma a nejpozději v pět hodin musel zase jet do práce?... Alespoň krátkou procházku v tom krásném počasí jsme si ale dopřáli. :)

V tomto duchu bych měla jeden malý kulturní příspěvek... od Jiřího Žáčka:
                NESPRAVEDLNOST

               Tvář, ta musí snášet

               mráz,

               déšť,

               jinovatku.

               Zato ty si hovíš pěkně v teple,

               zadku!

Můj oblíbený způsob společné fotografie ;) (foto: Lenka)

Dlouho jsme přemýšleli, kam se půjdeme projít, když máme asi jenom hodinku času, nakonec jsme se rozhodli pro rybník Strž, který pod sněhem musí vypadat zase úplně jinak, než v létě... A mám pocit, že jsem ho tak ještě nikdy neviděla... :) Stejně je trochu absurdní - někam dojet, aby se tam člověk mohl projít. :D

Rybník na Strži je ten nejpoklidnější rybník z těch několika rybníků v dobříšské rybniční pánvi. Vždycky se chodilo víc koupat a bruslit na Papež v Dobříši a Strž ta byla jenom pro pár starohuťáků. Nicméně, rybník má svoje neskutečné kouzlo... V létě jsem na jeho břehu pozorovala vážky a motýli a teď jsme zas koukali na pár bruslařů, kterých opravdu moc nebylo, protože sníh na rybníce byl příliš hluboký... Vlastně z toho důvodu jsme nešli bruslit i my. 

Břeh zamrzlého rybníka (foto: Jirka)

Stopování (foto: Lenka)

Cesta, po které chodíval Karel Čapek na svých vycházkách po okolí, dnes byla pokrytá sypkým zmrzlým sněhem, který nám hlučně křupal pod nohama, že jsme se ani neslyšeli, když jsme šli jenom kousek od sebe. :)

Cesta k památníku... (foto: Lenka)

... a od památníku (foto: Jirka)

Mrzlo, až praštělo... A jelikož zrovna z rybníka nic neodtékalo, mohl mráz působit i na Kotenčickém potoce, na kterém je rybník a vytvářet zajímavé útvary.

Ledový had (foto: Lenka)

Památník Karla Čapka byl zrovna zavřený - prý z technických důvodů (a až do odvolání). Škoda, protože zrovna byl krásně osvětlen nízkým zimním sluncem... Na prohlídku bychom ale stejně neměli čas - tak jako se nám to povedlo už jedno v létě (tady). :) Je to krásné a klidné místo a vůbec se nedivím Karlu Čapkovi, že si to tu tak oblíbil. Také by se mi tu líbilo. :) Tak alespoň jsem udělala pár fotek přes plot díky odklopnému displeji na foťáku. :)

Památník Karla Čapka (foto: Lenka)

Rybník Strž (foto: Jirka)

Naposledy jsme se podívali na rybník a pak jsme se šli projít kousek po okružní Čapkově stezce, celou bychom jí opět nestačili projít. Těžký to osud pracujících osob. :)) Automaticky jsme šli ve stopách dvojice, která tu procházela někdy dříve před námi. Cestou jsme koukali po stopách, ale bohužel jsme nějak nebyli schopní poznat stopy, které tu zanechala zvířata... Teda psa jsme poznali a nebo tu mámě vlky. :) Ale divná cestička s oticky ptačích nožiček, to je mi záhadou. :)

Zasněžená louka za památníkem  Karla Čapka (foto: Jirka)

Jdeme po stopě (foto: Lenka)

Opět jsme viděli na stromech kormorány. Mám opravdu pocit, že nejde o žádnou vzácnost - podruhé za zimu jsme vystrčili nos ven a podruhé jsme viděli několik kormoránů. To nemůže být náhoda! :)

Kormoráni na stromech (foto: Lenka)

Zbývalo udělat posledních pár fotek, přejít přes mostek přes Kotenčický potok, obhlédnout stopy od srnek a už jsme byli u auta...

Zasněžená louka (foto: Jirka)

Snow & flower (foto: Lenka)

... a v okénku auta na nás pomrkával krásný západ slunce. Teda na mě, Jirka tou dobou už seděl v autě a chystal se mi ujet. ;) Ale stihla jsem nastoupit... Mám podezření, že jinak by mi snad umrzl i ten zadek. ;)) Ale i mrazivé výlety mají hodně do sebe. Tak se těším na příští... :)

Západ slunce (foto: Lenka)

Další informace:
- Památník Karla Čapka
-oficiální stránky Staré Huti

Krmíte v zimě ptáčky?

Jirka spal po noční službě a já jsem dnes část dopoledne strávila s foťákem na stativu a schovaná za žaluziemi. :) Ne, nešmírovala jsem sousedy, jen jsem chtěla vyfotit nějaké ptáky, kteří na náš balkón chodí na zobání. :) Měla jsem štěstí, brzy přiletěla sýkora modřinka (Cyanistes caerulus). Pak se vrátila ještě několikrát, ale to bylo všechno, dneska se k nám zrovna nikdo jiný nepřiletěl podívat. Vlastně tu nemáme ani moc rušno, protože máme balkon směrem do ulice a kolem je přece jenom ruch a také nemámě pořádné krmítko, u sousedů určitě nacházejí lepší. :)

Alespoň lojovou kouli se semínky jsme jim na zábradlí přivázat museli. A po Vánocích přibyl i řetěz z vánočního stromečku - ale divím se, že se ještě nikdo nepustil do buráků - jednou nám je ptáci ožrali z věnce, který visel na dveřích, ale letos buráky nějak pohrdají. :)... Příští rok jim musíme pořídit pořádné krmítko, aby se jim u nás víc líbilo. :)

Jde se na svačinu...

Sýkora modřinka

Kromě modřinky jsem na našem balkóně viděla i sýkoru koňadru (Parus major), kosa černého (Turdus merula), červenku obecnou (Erithacus rubecula)... a to je bohužel vše. O dost lepší pozorování je na internetových stránkách Záchranné stanice živočichů Makov, kde mají přímý přenos z kamery umístěné u jejich krmítka... A tam to teda žije, můžete se o tom přesvědčit také - kdykoliv přes den. :)) Odkaz je pod článkem. A já budu doufat, že se mi ještě podaří zaznamenat nějaké zajímavé opeřence. ;)

Kdo tudy šel?? ... Že by kos černý?

A co vy? Máte také svoje krmítko a pomáháte ptáčkům přečkat zimu?

Další informace:

- Jak správně krmit ptáčky? (priroda.cz)

- webkamera z krmítka v Záchranné stanici Makov - na krmítku lze vidět mnoho druhů ptáků, kolem navíc chodí čápi, husy a srny :) ... na tuto činnost můžete i přispět buď posláním peněz na účet nebo i pomocí DMS (podrobnosti viz odkaz)

- cs.wikipedia -  sýkora modřinka , sýkora koňadra, kos černý, červenka obecná

Poděkování za ocenění

Před týdnem jsme dostali ocenění! :) Za náš blog. Od majitelů tohoto krásného blogu: eL Familia (odkaz na něj je tady). Ač jsem vůbec netušila, že něco takového existuje, tak to velmi potěšilo. :) Moc děkujeme!

Takové ocenění se má poslat dál dalším pěti oblíbeným blogům. A v tom spatřuji malý problém, ač blog máme již dost dlouho, až poslední dobou jsem zjistila, že na blogu nejsem sama a že se dají jiné blogy sledovat a tím i trochu poznat nějaké úplně cizí lidi, kteří ale mohou mít podobný pohled na svět nebo něco zajímavého nám ostatním sdělit. :) Prostě se necítím být ještě oprávněna posuzovat ostatní a oceňovat blogy mých dvou reálných kamarádek, ač jsou fajn (blogy a hlavně kamarády:)), mi nepřijde zrovna fér. :) Takže díky za pochopení. Snad na ocenění není žádná lhůta a já je pošlu dále někdy jindy. :)

A kdyby někoho zajímalo, co že je to za kamarádky:

- Katka - módní koláže na aktuální témata

- Péťa - blog o cestování a výletech v několika výletech spřízněný s tím naším :)

Ještě jednou DĚKUJEME.

Za nás dva: Lenka :))