Francouzská zahrada u dobříšského zámku

Co dělat, když na dlouhý výlet nezbývá čas, ale přitom je tak krásné počasí, že by byla škoda sedět doma na zadku? Dobříšským se nabízí návštěva zámku potažmo zámecké zahrady. Obojí je moc zajímavé a přístupné v každou roční dobu. My jsme část nedělního dopoledne strávili ve francouzské zahradě, která i na podzim je zajímavá. :) Za snížené vstupné (asi kvůli zimnímu období ?) 15 Kč na osobu jsme se mohli podívat dál než jen na nádvoří. :)

Nádvoří dobříšského zámku (foto: Jirka)

Cesta je lemována kaštany a bíle natřené lavičky vyloženě září do dálky... zvlášť při takovém lehce ponurém podzimu. :)

Cesta do zahrady (foto: Jirka)

Ve francouzské zahradě jsme už jednou s foťákem v ruce byli, ale vlastně jsme tu ani moc obrázků neudělali... nebo udělali, ale nedali jsme je sem na blog. :) Ve více než dva roky starém článku jsou zmíněny i podrobnosti o hradu Vargač, který stojí na skalnatém výběžku nad Huťským rybníkem. Budova Vargače dokresluje atmosféru francouzské zahrady... Neumím si představit, že by místo něj stála třeba továrna nebo něco takového... Ale věřím tomu, že v Dobříši by to bylo možné. :))

Uspořádání zahrady bylo navrženo francouzským architektem Julesem Robertem de Cottem v roce 1760. Původně se do zahrady vcházelo z jižního zámeckého křídla z hlavní haly (vlastně se tudy vchází i dnes, ale je to umožňováno jen návštěvníkům, kteří do zahrady jdou po prohlídce zámku, ostatní přichází přes branku vedle zámku). Odtud se člověk ocitne na první terase zahrady, krom této jsou tu ještě další a zahrada je tak kaskádovitě uspořádána. Toto uspořádání není jenom z estetického důvodu, ale hlavně z praktického - pod zahrada se rozkládá nad sklepy zámeckého pivovaru. :)

Terasa zámecké zahrady a hrad Vargač (foto: Jirka)

V zahradě jsou sochy (resp. kopie soch) od českého sochaře Ignáce Františka Platzera (1717-1787), který je nejvýznamnějších zástupcem českého baroka. Sochař se narodil v Plzni a pocházel z řezbářské rodiny. Po roce 1744 založil v Praze dílnu, která díky jeho potomkům byla produktivní až do 19. století. Sochy z Platzerovy dílny jsou nejen na zámku v Dobříši, ale i v Hoříně, v Bečvárech, na Pražského hradě nebo v klášterech v Teplé a na Zbraslavi.

Alegorie Vojenství (foto: Lenka)

Před zámkem jsou čtyři sochy - socha Hérakla, Giganta, sousoší koně napadeného lvem a býka napadeného psy, tyto sochy jsou starší než ostatní, pocházejí z poloviny 18. století. Na I. terase vedou celkem čtyři schodiště, kolem kterých jsou umístěny sochy Poutníka z Compostelly, Válečného invalidy, alegorie Obchodu, Vojenství, Řemesla, Domácnosti a alegorie čtyř ročních dob. Na I. terase jsou dvě sousoší v zrcadlové souměrnosti nazvané Únos Perfóny. Na II. terase jsou barokní vázy s reliéfy a také fontána se sousoším Napájení Heliových koní.

Sousoší býka napadeného psy (foto: Lenka)

Buxusové bludiště v zámecké zahradě (foto: Jirka)

Sousoší Únos Persefóny (foto: Lenka)

Pár zámeckých zahrad jsem už po České republice viděla, ale objektivně musím říct, že ta dobříšská je jedna z nejhezčích... ne-li ta úplně nejhezčí (ale to už by nebylo moc objektivní :)).

Vargač (foto: Jirka)

Za růžovou zahradou, nad hladinou Huťského rybníka je památník s ondatrou pižmovou (Ondatra zibethicus). Ondatry jsou v České republice nepůvodní druh a poprvé byla vypuštěna právě na Huťském rybníce a stalo se to v roce 1905 Josefem a Yvonne Colloredo-Mansfeld. Ondatry jsou původní v Severní Americe, ale z okolí Dobříše se rychle rozšířily do velké části Evropy a části Asie. Jedná se o rychle se množícího vodního savce z čeledi myšovitých, který dorůstá kolem 30cm a svůj ocas používá při pohybu ve vodě jako kormidlo.

Ondatra :) (foto: Lenka)

Na následující fotce je nejhezčí pohled na hrad Vargač... Není to nádhera? :)

Zrcadlení v Huťském rybníce (foto: Jirka)

Přes den, když svítilo slunce, bylo příjemné teplo... ale přesto jeho síla nedosáhla všude. V zahradě bylo několik míst, kam za celý den nezasvítilo slunce a tady se až do večera udržela drobná zdobná krajka námrazy.

Lístky zakleté... (foto: Lenka)

... do ledových krystalků (foto: Lenka)

Ale takovéhle ozdobné zelí je mrazuvzdorné, takže tu bude dělat krásu celou zimu a na jaře ho zase vystřídají barevné květiny různých druhů. :)

Zimní výzdoba záhonů (foto: Lenka)

V zadní části zahrady (před oranžerií) je zastřešený depozitář fragmentů sochařské výzdoby pocházející ze zahrady. Jedná se o malé vázy, dlažbu, sloupky, ale i celé originály soch, jejichž kopie stojí na původních místech. Největší je tu originál sochy Nerea, jejíž kopie dnes zdobí fontánu Napájení Heliových koní. Dalším velmi zajímavým fragmentem je originál erbovního znaku, který býval nad vstupem do zámku... Ještě abych doplnila informace - fontána je na zimní období upravena - voda je vypuštěna a jednotlivé sochy na sobě mají bílé fusaky, aby se k nim nedostal sníh... potažmo hlavně tající voda, která by mrzla a jak víme, led má o 10% větší objem než samotná voda a to by pro sochy znamenalo velmi rychlou zkázu.

Depozitář poničené sochařské výzdoby (foto: Lenka)

Budova oranžerie je postavena na čtvrté terase a tvoří protipól jižnímu křídlu zámku. Oranžerie sousedí s anglickým parkem a z té strany je tu skleník a dříve tu bývala malá zoo, se oranžerie používala k přezimování exotických rostlin. Dnes tato část tak trochu chátrá, ale snad brzy najde nějaké nové zajímavé uplatnění. Oranžerie byla postavena mezi lety 1745 a 1765, o pět let později byla na oranžerii namalována freska jejíž autorem je pravděpodobně Josef Platzer a má budit dojem členité budovy a tím opticky zvětšovat zámeckou zahradu. Ve čtyřech výklencích jsou tu pískovcové sochy - bohyně Afrodita a Artemis, bůh Apollón a mytický lovec Meleagros. Socha Apollóna má prvky charakteristické pro dílnu I.F. Platzera, ale tři další sochy jsou považovány za pozůstatek barokní výzdoby zahrady.

Socha Meleagra (foto: Lenka)

Stav východní části oranžerie není dobrý, ale druhé křídlo je už rekonstruováno - tedy jeho povrch, stěna je zatím bílá a freska bude domalována později. Tak za pár let to tu snad bude jako před lety... :)

Oprava oranžerie (foto: Lenka)

I když se změnila původní koncepce, která vycházela ze symetrického uspořádání kolem středové cesty. V oblasti salla terrany byla středová cesta nahrazena buxusovými ornamenty. Ale jinak se zachovala původní koncepce, takže je francouzská zahrada ukázkou rokokové zahrady.

Další informace:

- oficiální stránky zámku Dobříš

- cs.wikipedia - Dobříš, zámek Dobříš, Ignác František Platzer, ondatra pižmová