Podzimní psí venčení

Na sv. Václava jsme zase jednou po delší době vyrazili vyvenčit sebe i psa a bylo tak krásné počasí, že by bylo škoda nechat foťák doma, takže jsem ho doma nenechala (Jirka ano, proto jsou opět fotky bez upřesnění, či jsou... protože jsou všechny muj-muj). :)

Procházku jsme začali opět na louce podél Pilského potoka, kde jsme zastihli krásné podvečerní světlo... nebo spíš, kde toto světlo zastihlo nás. :) ... Dál už to tak fotogenické nebylo, takže opět odkazuji na "někdy příště".

Podzimní barvy začínají hrát

Mám jednu ruku dlouhou :)

Mám ráda na procházky pokročilou denní dobu, protože už tu je málo lidí... asi je to i z praktických důvodů - jinak bych asi měla ruce vytahané jako orangutánek. ;) ... Ale tak alespoň, že ta naše pejska nekouše. :))

Cesta k lesům...

O kousek dál jsme došli na rozcestí, kde začíná známá obora Aglaia. Aglaia je jméno vyskytující se v řecké mytologii a je to jedna z charitek (grácií) - dcery nejvyššího boha Dia a Eurynomé. Nejznámější jsou tři - Aglaia ("Skvělá", "zářící krásou"), Eufrosyné ("Dobromyslná", "Blaženost") a Thaleia ("Kvetoucí"). To jsou ty tři nejslavnější, které jsou znázorňovány v mnoha uměleckých dílech jako Tři grácie. Krom nich jsou známy ještě jména dalších - Pásithea, Kléta, Charis, Hégamoné, Auxó ad.

Ovšem jméno jedné z gracií nesouvisí a názvem zdejší obory - ta byla pojmenována podle maďarské šlechtičny Aglaia Festetitz de Tolna, se kterou se v roce 1865 oženil Jeroným Mansfeld. Jeroným po své žene pojmenoval jeden z kopců, který se nachází na území dnešní obory. 

Seník v oboře Aglaia

Už před 150 lety byl ve zdejší oblasti vysazen jelenec viržinský neboli běloocasý (Odocoileus virgianianus), druh pocházející ze Severní Ameriky. V té době tu byla o poznání větší obora než dnes a sahala až k Mokrovratům. Současná obora Aglaia pochází z roku 1980  a rozkládá se na území o rozloze 515 ha. Na území obory jsou čtyři vyšší kopce - Spálený (551m), Malinová (507m), Obora (462m) a samozřejmě i Aglaia (491m). V oboře je dnes chován i daněk skvrnitý (Dama dama) a jelen lesní (Cervuc elaphus).

Cesta do obory Aglaia

Cestou jsme potkali i kvetoucí diviznu malokvětou (Verbascum thapsus), což mne v tuhle roční dobu docela překvapilo a kupodivu měla ještě několik květů zachovalých. :)

Kvetoucí divizna

Jak zalezlo sluníčko a ochladilo se, začala se nad loukami tvořit mlha. V jednom místě jsme viděli párek vysoké zvěře, jak si nás zvědavě prohlíží. Pejska je necítila, tak jsem měla čas je vyfotit. No, kvalitní fotka to rozhodně není, ale zajímavá snad ano. :)

Uši v trávě

Domů jsme dorazili pěkně provětraní... ale hladoví a uchození jako vždycky. :)

Další informace:
- cs.wikipedia - z řecké mytologie - Aglaia, jelenec viržinský, daněk skvrnitý, jelen evropský

- o oboře Aglaia - prostor-ad.cz