Pálava VII. - Břeclav

Břeclav je okresní město s 25 000 obyvateli. Okolí města je osídleno už od pravěku, v 11. století byl ve městě založen hrad. Tento hrad nechal založit kníže Břetislav I. a z jeho jména je odvozen název města. Do dnešní doby se mnoho historických památek nedochovalo, protože město, zvláště jeho historicky významná část, bylo velmi poškozeno bombardováním za II. světové války.

My jsme nejdřív zaparkovali a poté jsme se vydali do informačního centra, kde jsme dostali mapu města a milá paní nám poradila, kam ve městě a okolí můžeme jít. Tak jsme se řídili jejími radami a vydali jsme se za několika břeclavskými zajímavostmi. :)

Zajímavou stavbou je moderní kostel sv. Václava na náměstí T.G. Masaryka. Moderní kostel navrhl architekt Ludvík Kolka, stavba byla dokončena v roce 1995. Kostel stojí na stejném místě, kde stával kostel z poloviny 18. století, který však byl zničen při náletech v listopadu 1944.

Moderní kostel sv. Václava v Břeclavi (foto: Jirka)

Dál jsme zamířili k židovskému hřbitovu. Hřbitov je v historických pramenech zmiňován poprvé již v roce 1606. Novogotický areál hřbitova je obehnán cihlovou zdí a byl dokončen v roce 1892 podle návrhu Franze Neumanna. Místo staré márnice byla postavena nová obřadní síň a dům hrobníka. Stavby jsou postaveny z tvarovek z poštorenské keramičky, které byly využity ještě na několika dalších budovách ve městě. 

Obřadní síň u židovského hřbitova (foto: Jirka)

Dveře (foto: Lenka)

Dnes je hřbitov upraven jako park a nachází se zde asi 300 náhrobků, kterých tu ale původně bylo dva tisíce. Nejstarší náhrobek je z roku 1709 a nejmladší z roku 1945. Zajímavá je novorenesanční hrobka z roku 1899, která patří rodině Kuffnerů, kteří založili prosperující břeclavský cukrovar.

Židovský hřbitov (foto: Lenka)

... náhrobky (foto: Jirka)

Šnek na jednom z náhrobků (foto: Lenka)

Židovský hřbitov leží stranou od centra města, cestou zpátky jsme šli směrem k břeclavskému zámku. Zámek byl postaven na místě původního hradu. Zámek začal budovat Jan mladší ze Žerotína v roce 1570. Zajímavým prvkem zámku jsou arkádové sloupy v toskánském stylu. V té době panovala v Břeclavi náboženská tolerantnost, proto na břeclavském panství byli trpěni čeští bratři, židé i novokřtěnci. Zámek byl za stavovského povstání v letech 1618 - 1620 dobyt a vypleněn. Na počátku 19. století byl zámek upraven v romanticky novogotickém stylu a byla k němu dostavěna věž, která budí dojem zříceniny. Zámek byl v roce 1945 konfiskován Lichtenštejnům. 

Zřícenina břeclavského zámku... (foto: Jirka)

Zámek je v dnešní době v docela žalostném stavu. Je v majetku města, které zámek rozsáhle rekonstruuje, tak držíme palce, aby to dobře dopadlo, protože zámku by byla škoda!

... a pohled dovnitř rozbitým oknem (foto: Lenka)

S Jirkou jsme se pak šli podívat do synagogy. V současné době to už není svatostánek židů, ale slouží ke kulturním účelům a je zde expozice o břeclavských židech. Budova byla postavena v roce 1868, ale o dvacet let později byla upravena vídeňských architektem Maxem Fleischerem v novorománském slohu. V interiéru jsou hojně využity maurské prvky... A vůbec synagoga vypadá tak trochu jako z jiného světa.

Bývalá synagoga (foto: Jirka)

V přízemí je prostor pro pořádání krátkodobých výstav, my jsme zde shlédli výstavu fotografií z nepálských tanců v maskách. Po prohlédnutí této výstavy si nás  paní průvodkyně vzala o patro výš, kde na galerii je expozice věnovaná židovství a převážně židů v Břeclavi. Samotná synagoga po druhé světové válce sloužila jako skladiště a uvažovalo se i o jejím úplném zbourání, což se naštěstí nestalo a mohla v letech 1997 - 1999 projít rozsáhlými opravami a vyloupnout se tak do krásy.

Interiér synagogy (foto: Lenka)

Bohužel jsme si nemohli vyslechnout celý výklad, protože jsme už měli sraz s Péťou a Michalem. Škoda, že jsme paní průvodkyni utnuli v půlce, měla nám ještě mnoho zajímavého říci. Tímto se omlouváme. :)

Autem jsme si popojeli na jižní okraj Břeclavi, kam až to šlo a odsud jsme podchodem pod železniční tratí pokračovali po svých směrem k Pohansku. :)

Jdeme podchodem k oboře "Soutok" (foto: Lenka)

Zámeček Pohansko leží v oboře Soutok - má 4 480 ha a vznikla v roce 1971. Je tu chována zejména jelení, srnčí a dančí zvěř a prase divoké. Původně toto území patřilo rodu Lichtenštejnů, ale v roce 1945 jim byl zabaven veškerý majetek. Nejčastěji rostoucími stromy v lužních lesích jsou dub letní, jasan úzkolistý, dále olše, jilmy, topoly a vrby. Však obora se rozkládá na soutoku Dyje, Kyjovky a Moravy, takže tu o záplavy není nouze... Respektive nebyla ještě před úpravami vodních toků. V té době lužní lesy trpěly suchem, protože klesla hladina podzemní vody. Nicméně po r. 1989 zavládl alespoň trochu člověk rozumný a jedinečný biotop byl zachráněn. :) Oblast může být dokonce zaplavována i uměle, pokud je delší dobu sucho. Důležitým biotopem jsou i lužní louky, u kterých je nutné pravidelné kosení, aby nedocházelo k druhové degradaci.

Pohansko je rozsáhlé velkomoravské hradiště (až 55 ha) z 9. století. Hradiště mělo tři části. Centrální část byla obehnána hradbou o celkové délce 1950 m. Byly tu nalezen velmožský dvorec s kostelem, pohřebiště s asi čtyřmi sty hrobů, dále tu byly menší dvory, kde se nalezly zbytky po řemeslných činnostech. Krom centrální části zde byla nalezena dvě předhradí, která byla obě obývána. Předpokládá se, že hradiště bylo v 9. století sídlem příslušníka rodu Mojmírovců. Na louce, kde dříve bylo hradiště, je dnes muzeum v přírodě - jsou zde postaveny velkomoravská polozemnice, kulturní objekt a studna. To se musí líbit hlavně dětem. :)

Lovecký zámeček Pohansko (foto: Jirka)

Stejné jméno jako hradiště nese i empírový zámeček. Byl vystavěn v letech 1810 - 1812 podle plánů Josepha Hardmutha, který postavil mnoho dalších staveb Lednicko-valtického areálu. Fasáda zámečku je zdobena reliéfy s  mytologickými výjevy. Zámeček byl postaven na jižním okraji velkomoravského hradiště. V roce 1998 byla v zámečku otevřena archeologická expozice (patří pod Muzeum a galerie Břeclav, stejně jako synagoga).

Zámeček skrz umělecké dílo (foto: Lenka)

V blízkosti zámečku stojí několik prvorepublikových pěchotních pevnůstek - řopíků. Řopíky pocházejí z let 1936 - 1938 a některé z nich jsou opravené a přístupné veřejnosti. Tedy asi jenom o víkendech a to my jsme zrovna měli smůlu, takže dovnitř jsme se nepodívali. :)

Řopík (foto: Jirka)

Jak už je zdejším zvykem, jak se trochu nachýlilo odpoledne, buhví odkud se vynořila hejna těch malých pichlavých teroristů a vyhnala nás zpátky do auta. :) I tak jsme připomínali nemocné neštovicemi. :)

V části Břeclavi, které se říká Poštorná jsme navštívili ještě kostel Navštívení Panny Marie, který je z let 1895 - 1898. Stavba je postavena z glazovaných cihel z místní cihelny. Zajímavostí je, že na stavbu bylo použito asi 200 druhů cihel, tvarovek a dlaždic. Kostel je ukončen kopulí a jeho výška je 50,7 m. Před kostelem stojí kříž z roku 1902, jehož autorem je Karel Weinbrenner, který je i autorem kostela.

Kostel Navštívení Panny Marie (foto: Lenka)

Asi jsme provedli nějakou výtržnost, protože se nás přes plot ptali policisté, jak jsme se dostali za plot... No, normálně jsme prošli brankou - první, kterou jsme viděli. :)) ... Ale ty ostatní byly zamčené a ta jediná otevřená zřejmě zůstala otevřená omylem. :) Takže jsme si užili naší malou výtržnost a pak jsme pokojně z Břeclavi odjeli zase hezky do našeho kempu. :)

V kempu jsme s Jirkou ještě šli k vodě. :) ... abychom si užili poslední západ slunce na Pálavě... A taky že stála za to! :)

Západ slunce... poslední na Pálavě :) (foto: Lenka)

Další informace:
- oficiální stránky města Břeclav
- wikipedie - Břeclav, kostel sv. Václava, Pohansko, kostel v Poštorné
- www.hrady.cz - židovský hřbitov, zámek Břeclav, Pohansko
- Muzeum a galerie Břeclav - www.muzeumbv.cz