Český ráj - II. část

Druhý výletní den jsme si nedali tak nesplnitelný cíl jako vstát v sedm nebo v kolik:)... Jeli jsme "na pohodu":)... Nicméně, když jsem si nazula pohory, tak jsem zjistila, že to až taková pohoda nebude a že se místo chození spíš budu ploužit... Nicméně i při mé nerychlosti jsem byla rychlejší než Jirka, který si hrál s filtrama a nastavením foťáku a tvořil a tvořil;))

Popojeli jsme si autem... trochu lenost, ale na druhou stranu - stmívalo se brzy a kdybychom si nevozili zadek, tak toho tolik nevidíme :) ... Navštívili jsme Podrtosecká údolí, kde je několik krásných rybníků a celá oblast je rezervací (o rozloze asi 141 ha, vyhlášena v roce 1999).

Zaparkovali jsme u rybníka Vidlák. Z cedule jsem se dozvěděla, že na rybníku žijí ptačí druhy jako kachna divoká, lyska černá, ledňáček, konipas horský, potápka malá, volavka popelavá, volavka bílá... A já jsme neviděla ani peříčko!:)

Přírodní rezervace Vidlák (foto: Jirka)

Nicméně o kousek dál jsem viděla svojí letošní první jarní květinu... Akorát teda nevím, jak se jmenuje (takže kdybyste někdo věděl, určitě se mi s touto vědomostí pochlubte:)...

První setkání s jarem... :) (foto: Lenka)

Minuly jsme další z rybníků - Krčák, ze kterého tedy moc vidět není, protože turistická trasa ho spíše míjí...
Podtrosecká údolí jsou chráněna především kvůli svým mokřadním biotopům, které vytváří specifické podmínky pro život mnoha vzácných druhů rostlin (suchopýr štíhlý, rosnatka okrouhlolistá, pryskyřník velký...) i živočichů. Mezi rybníky jsou místy zachovány tzv. květnaté louky, které jsou druhově bohaté, ale potřebují k tomu paradoxně obhospodařování člověkem - pravidelné sekání trávy a odvážení sena. Na tyto biotopy je vázáno několik chráněných druhů motýlů (modrásek bahenní).

Dalším z rybníků je Věžický rybník neboli zkráceně Věžák.. Natáčel se zde film Jak dostat tatínka do polepšovny, ale "naživo" je rybník ještě lepší... Velmi by mě zajímalo, jak rybník vypadá, když se stromy rozpučí a zelená příroda se probere k životu... Takhle přece jenom okolí rybníka působilo trochu smutně...

Věžický rybník (foto: Jirka)

Vodní hladina má rozsah až 9 ha... Vypadá to jakoby skály vyrůstaly přímo z vodní hladiny... Fakt nádhera... V těsné blízkosti rybníka se od roku 1980 nachází informační středisko CHKO Český ráj... které bylo v tomto období pochopitelně také zavřené:)

Velmi se mi líbil jeden dům, který měl na předzahrádce výběh, ve kterém byl bílý králík, kterého z bezprostřední blízkosti sledovaly asi tři kočky:)... A za plotem byl pejsek, který jim do toho ještě hezky poštěkával:) Nadchla mě především ta kočko-králičí "symbióza" :D

Věžický rybník... vodník se ale někam schoval ... :) (foto: Jirka)

Turistická trasa vedla dál po silnici... minuli jsme pramen Prdlavka (ehm, nechápu, proč tak Jirka trval na tom, aby si mě s ním vyfotil;)). Provoz byl poměrně klidný, takže jsme si bezpečně došli k další kuriozitce - Pekařově bráně :) Celá skalka se nazývá Mnich, v celé šíři silnice je v ní vytesán otvor, aby mohla projíždět auta :) Název je odvozen od názvu stezky, která se tudy táhla (od Valdštějna na Kost) a byla původně pojmenovaná po historikovi Dr. Josefu Pekařovi.
My jsme skále užili svou obědovou pauzu... Takže takřka pod námi projížděly auta ... zajímavé místo :)

Skalka Mnich s Pekařovou bránou (foto: Jirka)

Jsme rádi, že jsme si sem kousek zašli, přesto, že jsme se museli asi kilometr vracet zpátky... Pak už jsme se vrhli do dalšího údolíčka mezi skalami... Kde na mě čekalo překvapení - jaro už se na někom alespoň podepsalo a síla slunce začala ze země tahat první bledule jarní (Leucojum vernum)... :) Jsem z těch květin ještě těd unešena! :)

Bledule jarní (foto: Lenka)

Celé údolíčko mělo úžasnou atmosféru, byli jsem tam téměř sami, takže jsme si i sami mohli užívat ticha, stromů, skal, zurčící vody ... a bledulí ;)) ... U Podsemínského rybníka (někde se uvádí Semínský rybník) je dokonce Podsemínský mlýn a několik dalších zajímavých domečků... Nejzajímavější na tomto místě je ale patrně mostek přes říčku Žehrovku... V současné době je v havarijním stavu a vstup na něj je na vlastní nebezpěčí :)

Podsemínský most (foto: Jirka)

Pohled směrem od Podsemínského mostku po proudu říčky (foto: Jirka)

Samotný Podsemínský rybník je velmi mělký a bažinatý... V dřivějších dobách měl daleko větší rozsah, dnes už zarůstá bažinnou vegetací. Přesto je rybník velmi půvabný... doteď vidím asi půl metru vysoké bochany trav, jak čnějí nad vodní hladinu... Pro údolí jsou typické bizardní chatky a chatičky postavené na skalách a na malých výklencích:) Hodně zvláštní stavbičky:)

Ještě o další kousek cesty na nás čekal poslední rybník tohoto dne... Byl to Nebákov, při jeho hrázi stojí Nebákovský mlýn (někdy zvaný též Vlkův mlýn). Jedná se o původně barokní mlýn postavený v roce 1455 (dnešní podoba ale až z roku 1743). Ve skalním výklenku u hráze rybníka je výklenek se soškou sv. Jana Nepomuckého.
Hladinu rybníka jsem už viděli ale jen z výšky, protože jsme začali zvolna stoupat a odpojovat se od údolí Žehrovky. Naše kroky mířily zvolna směrem k Troskám... které na nás mrkaly svojí majestátností z mlžného oparu, který je objímal...

Už jsme málem nevěděli kudy kam... ale naštěstí... :)) (foto: Lenka)

Jirkovi se cesta zdála dlouhá, ale co se dalo dělat... Museli jsme po svých :) Přímo na Troskách jsme nebyli, stanuli jsme jenom u rozcestníku pod jejich vrcholem. Ovšem , hezký pohled na ně nebyl - jakoby se na nás mračily za to počasí, co na nás seslal nějaký místní strážce Českého ráje;) Od Trosek to bylo coby kamenem dohodil a zbytek došel... Akorát unavené nohy už to přeci jenom hůř snášely :) Dorazili jsme! :)

A jako odměnu ja turistický výkon jsme si dopřáli večeři ne z vlastních zdrojů jako den předem, ale pořádný nášup:)... Vyhřáté spacáky pak byly už jenom sladkou tečkou;)))