pondělí 9. dubna 2012

Velikonoční procházka po Novém Městě

Dlouho jsem přemýšlela, zda to sem napsat nebo ne... Ale což... takový je život. Možná je to vidět i na tomto blogu, že se tu delší dobu neobjevilo nic moc nového. Není to tím, že bychom byli líní a nikam nechodili... ale mou vážnou nemocí. Nemá cenu se bavit o tom, co je to za nemoc a kde ležím a jaký je můj zdravotní stav. Tento blog je o cestování a výletech a při tom i zůstane. :) Sice to teď nebudou klasické výlety, ale spíš krátké procházky po okolí nemocnice... ale ono i to okolí je pěkné a určitě se bude na co koukat. To jenom na vysvětlenou...

Na velikonoční pondělí bylo konečně pěkné počasí, takže když jsme si odbyli typické velikonoční povinnosti, vydali jsme se na procházku po okolí. :) Sluníčko vyloženě lákalo ven, sice nebylo úplně teplo, ale v černé bundě s kapucí se to dalo vydržet. :) Ještě štěstí, že jsem si nechala přivézt foťák a mohla jsem tak během procházky pořídit pár obrázků. Mám procházení centrem Prahy ráda, protože člověk narazí na zajímavost na každém kroku. :)

Louže, stín, odraz

Nešli jsme nijak daleko. Od nemocnice jsme došli na křižovatku ulic U nemocnice, Benátská, Viničná, Kateřinská a Lípová. Dál jsme pokračovali Viničnou, která ve volný den zela prázdnotou. Ve všední dny se to tu hemží študáky, hlavně biologického druhu (sídlí tu biologická sekce Přírodovědecká fakulty). :) Cestou jsem obdivovala sošnou výzdobu domů... a stíny, které vrhaly ještě bezlisté stromy. A byla jsem upřímně ráda, že jsme zase po delší době venku. :)

Někdy si toho na zádech neseme moc...

Stíny ve Viničné ulici

Cestou jsme si všimli několika malůvek. :) Pěkné, ne?? ... Ale radši nezkoumám, čím je toto tak hezky hnědě namalováno. ;)

Pouliční umění

V malém domku v Apolinářské ulici jsme šli kolem velvyslanectví Lucemburského velkovévodství. Ani jsem nevěděla, že v Praze má taková malá zem svoje zastoupení. :)

Velvyslanectví Lucemburského velkovévodství v České republice 

Malý basketbalista

Na Novém Městě stojí několik středověkých kostelů, které v promyšleném rozmístění nechal vybudovat Karel IV. do tvaru kříže. Nové Město tedy bylo prvním městem, které vzniklo podle urbanistického plánu. Delší osa je tvořena bazilikou sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, kostelem Zvěstování Panny Marie v ulici Na Slupi, kostelem sv. Apolináře a kostelem sv. Kateřiny. Kratší rameno je mezi klášterem Na Slovanech (Emauzy) a kostelem Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově. Ve středu obou ramen stojí právě kostel sv. Apolináře, který jsme si na procházce prohlíželi. :)

Kostel sv. Apolináře byl postaven na návrší, kterému se říká Větrov a které z jedné strany strmě klesá směrem k Albertovu. Jednolodní gotická bazilika byla vystavěna v letech 1362-76, kostel byl v 17. a 18. století přestavěn do barokní podoby, ale koncem 19. století byl zase architektem Josefem Mockerem přestavěn do gotické podoby. V interiéru jsou útržkovitě zachovány malby pocházející z doby kolem roku 1390. Na jihozápadní straně kostela je 42 m vysoká věž v které je zvon Apolinář z roku 1867.

Kostel sv. Apolináře... poprvé

... a podruhé

Až se divím, že jsem nikdy kostelu nevěnovala větší pozornost... no, hlavně, že jsem tu chodila šest let do školy. :) Ale následující výhled, ten zase znám docela dobře. Kolikrát já se kochala pohledem na pěkné panorama Prahy, když jsem šlapala nahoru do malých albertovských schodů... :) Albertovské stráně jsou v posledních pár letech v hledáčku studentů a zaměstnanců Přírodovědecké fakulty, kteří se tu snaží vytvořit přírodě blízké biotopy a vytvořit tak vhodná místa pro zajímavé druhy rostlin a živočichů. Pravidelně jsou tu ničeny invazivní druhy rostlin jako je popínavá rostlina opletka. Měly by tu vzniknout teplomilné trávníky a cíleně tu zůstanou zachovány hromady klád a dřeva, které budou sloužit jako úkryt pro menší živočichy (myšice, ježky, hmyz atd.). Držíme palce, ať se práce povede.

Vyhlídka nad Albertovskými stráněmi

Jelikož toho mé nohy měly dost, museli jsme se chvíli zastavit na lavičkách u slavné porodnice U Apolináře, kde se narodil Jirka. :) Slovy kamarádky... nemusím mít nic extra, takže já jsem se narodila v Příbrami. :) Pražská porodnice se nacházela nejprve v budově blízko kostela, ale přestala vyhovovat a proto musela být postavena nová porodnice. Architektem stavby byl Josef Hlávka, který hledal inspiraci v nemocnicích ve Vídni, Bruselu či Paříži. Stavba probíhala v letech 1867-70, v době vzniku šlo o největší porodnici v Evropě. Kolem centrálního nádvoříčka je několik pavilonů, které jsou propojeny chodbami, ale v případě potřeby se dají vzájemně izolovat. Dodnes dělá novogotická budova z červených režných cihel velkou parádu. :)

Apolinářská ulice a slavná porodnice :)


Další informace:
- stránky Prague City Line - trasy Prahou vyznačené přímo v chodnících, součástí je i mnoho památek na Novém Městě - např. kostel sv. Apolináře, porodnice U Apolináře (více viz. některý z dalších článků :)
- stránky Praha stověžatá - věnována pražským věžím a výhledům z nich, jsou tam i virtuální prohlídky věží  - kostel sv. Apolináře (další budou asi také v následujících článcích :))
- kostel sv. Apolináře na stránkách hrady.cz

2 komentáře:

  1. Pěkná velikonoční procházka. Koukám, že jste toho zvládli celkem dost. :)U věty, kde se zmiňuješ o narození Jirky v porodnici U Apolináře jsem se pak zasmála. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Péťo, děkujeme. :) Ještě aby ses u té věty nezasmála... když jsou to Tvoje slova. :D

      Vymazat

Díky za komentář, thank you for your comment! :)