ROCOPLAYA ... o cestování: Botanická zahrada PřF UK

Jakmile to zase jenom bylo možné, vypravili jsme se na další krátkou procházku. Tentokrát přišla řada na blízkou Botanickou zahradu Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Teda znám jí docela důvěrně, protože jsme v tomto areálu měli na vysoké škole studijní oddělení a občas jsem se sem chodila i jen tak projít. :) A na procházení je to tu ideální a je tu i dost laviček, kde se dá odpočívat. :)

Čtyřlístek pro štěstí

Zahrada není rozlohou příliš velká, ale je terénně docela členitá a je rozdělená na několik tematických okruhů. Součástí jsou i skleníky, kde jsem nikdy nebyla a ani dnes jsme tam nešli... nemůžeme, ale až bude lépe, tak určitě. :) Původní univerzitní botanická zahrada byla založena v roce 1775 na Smíchově, kolem roku 1840 se tu pěstovalo přes 13 tisíc druhů domácích i cizokrajných rostlin... Dnešními pozůstatky této zahrady jsou Dienzenhoferovy sady. Na současném místě byla zahrada otevřena v roce 1898, v té době bylo území i sbírky rostlin rozděleno mezi českou a německou univerzitu. Po druhé světové válce převzala obě části zahrady Univerzita Karlova. Botanická zahrada se rozkládá na rozloze 3,5 ha. Ve sklenících jsou tropické a subtropické rostliny, z nichž některé jsou velmi staré a pocházejí z původní zahrady na Smíchově (např. cykasy, kamélie, myrta). Z venkovních expozic je nejvýznamnější středoevropská květena rozdělená do několika druhů biotopů.

Skleník botanické zahrady Univerzity Karlovy

Je to překvapující, ale v botanické zahradě už pučí rododendrony! V Praze je asi opravdu o dost tepleji než jinde, protože mám pocit, že rododendrony u nás kvetou až o dost později. :)

Pupenec rododendronu

Vedle skleníků nedaleko hlavního vchodu do botanické zahrady jsou rostliny typické pro střední Evropu. Součástí je i malé jezírko s vodními rostlinami, které je na jaře osídleno několika žábami. :) Akorát je teda jezírko docela hluboké a žáby zrovna byly na jeho dně, takže se mi je nepovedlo vyfotit, ach jo. :)

Žabí jezírko se zrcadlícím se stromem :)

V botanické zahradě jsou i zajímavé stromy, třeba metasekvoje čínská a sbírka zajímavých jehličnanů. Ale tradičně je nejokukovanějším jinan dvoulaločný Ginkgo biloba cv. Praga. Strom tu roste asi 150 let, ale i tak je jeho vzrůst malý - jde o jakousi větší bonsaj, dříve tak byl skutečně pěstován. Později byl vysazen do volné půdy vedle skleníků, ale stále je ovlivňován jeho tvar - silný a nízký kmen nese širokou korunu s rovnými větvemi. My jsme zastihli teprve jeho pučení... nevypadá trochu jako z jiné planety? :)

Pučící jinan dvoulaločný

A zpátky ke středoevropské květeně... Jedním z jejích zástupců je i řebčík kostkovaný (Fritillaria meleagris), kteří mnozí z nás mají na své zahrádce. Jeho typickým znakem jsou elegantně kostkované květy. Je to 15-30 cm vysoká vytrvalá bylina se střídavými listy, každá lodyha nese jeden květ. Kvete od května do dubna a plodem jsou tobolky. Typicky tento druh roste na občasně zaplavovaných loukách a někdy i v lužních lesích. Ještě před druhou světovou válkou rostl i v české přírodě, ale není jasné, zda šlo o původní výskyty, či sem byl uměle zavlečen. Nejblíž roste na několika lokalitách na Slovensku, hojný je v pásu mezi Velkou Británií, Španělskem až po Rusko. Opravdu moc pěkná kytička.

Řebčík kostkovaný

Tohle je v této jarní době asi nejzajímavější místo - koberec kvetoucích jarních rostlin ponechaný svému vývoji... A nebo se to tu rozrostlo neplánovaně? Těžko říct, ale mě se tohle místo líbilo asi nejvíc. :) K vidění jsou tu bílé květy sasanky hajní (Anemone nemorosa), žlutá sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides) a dymnivka dutá (Corydalis cava) s květy v barvách nachové a bílé.

Koberec z květin

Cestou botanickou zahradou nejde minout jednu z literárních stezek, která tu vznikla v rámci projektu Praha - město literatury. Je tu na zemi napsán úryvek povídky Ukradený kaktus, kterou napsal Karel Čapek v roce 1929 a která vyšla v souboru Povídky z druhé kapsy. Je to pěkný nápad, jak upozornit na zajímavá místa spojená s literaturou... vždyť na literární odkazy narazíme v Praze pomalu na každém kroku.

Literární stezka - Povídky z druhé kapsy

Po troše literatury jsme pátrali po nějakých těch obojživelnících... :) A měli jsme štěstí, v nádržích s vodními rostlinami jsme našli několik jedinců jednoho z nejrozšířenějších druhů žab v Česku - ropuchy obecné (Bufo bufo). Ještě před pár dny tu nebyly, ale to bude asi tím, že to bylo v době, kdy byly teploty docela nízko, takže se žáby možná jenom schovaly před zimou. :) Ale je dobře, že je další generace zajištěna. V nádržích byly vidět i čolci, ale pohybovali se jenom u dna, takže se nenechali vyfotit, potvůrky. :)

Žáby párující se ve vodní nádrži :)

Pak už mě dost bolely nohy, tak jsme se usadili na jednu z laviček, pozorovali jsme frmol kolem a užívali jsme si pěkného jarního počasí. Docela mě to překvapilo, že tu během sobotního odpoledne bylo docela hodně lidí. Ale ono se nebylo co divit, když bylo po delší době příjemně a v zahradě toho bylo k vidění tolik kvetoucího... :) Na lavičce jsme seděli docela dlouho, ale pak už byl čas, abychom se zvedli... musela jsem se vrátit. Cestou zpátky jsem si ale neodpustila ještě několik fotek (tomu se nedalo opravdu odolat :)).

Botanické tulipány druhu Tulipa tarda

Hrušeň vrbolistá v květu

Cestou k východu jsme prošli přes geologický park věnovaný horninám a geologickému vývoji Českého masivu, který tu byl otevřen 22. června 2010. Jsou tu dvě velké informační tabule, kde je stručně popsán geologický vývoj hornin, po kterých v Česku chodíme. Celkem je tu vystaveno 32 velkých hornin a u každé z nich je tabulka s podrobným popisem a s lokalitou, odkud horniny pochází. Líbí se mi, že u každého kamene je vyleštěná ploška, kde kamen získá úplně jiný vzhled. Nejradši mám zelený páskovaný amfibolit z Markovic. Tam jsme byli v prváku na exkurzi a od té doby je to můj favorit. :)

Geopark v botanické zahradě

No, ale je fakt, že geoparkem jsme spíš jenom prosvištěli a dál jsme šli k východu. Cestou si nešlo nevšimnout žlutě zářících květů tulipánu planého (Tulipa sylvestris), který pochází z jižní a jihovýchodní Evropy.

Květ tulipánu planého

A ještě poslední fotka s nachovými kvítky dymnivky duté (Corydalis cava), což je vytrvalá kytička z čeledi mákovitých. Z duté hlízy vyrůstá každý rok lodyha se dvěma listy, jednotlivé kvítky jsou složeny do hroznu. Barvy květů mohou být nejenom jako na obrázku, ale i bílé. Roste na vlhkých a humózních půdách, nejčastěji v parcích, světlých lesích či okrajích potoků. Kvete brzy na jaře, kdy využívá toho, že stromy ještě nejsou olistěné a tak má dostatek světla.