... Čas určený k mému pobytu v Londýně se pomalu nachýlil ke konci (ach jo, nějak moc ty dva a půl měsíce utekly!) a Jirka zamířil do metropole Velké Británie na návštěvu. :) Měli jsme na památky Londýna čtyři dny a pak je v plánu cestování po ostrovní zemi. :) Autobus z letiště ho dovezl kousek od našeho bydliště, tak jsem mu vyrazila naproti. :) Bylo docela fajn si hrát na průvodkyni Londýnem... na většině míst jsem už byla předtím, ale i přesto jsme si objevili nějaké nové krásy. :) ... Cestou do hotelu jsme procházeli přes Brompton Cemetry, tak to Jirkovi nedalo a rovnou jsme si ho trochu prohlédl. ;)
Hřbitov se řadí k jednomu z nejhezčích v zemi, rozprostírá se na ploše asi 16,5 ha. Otevřen byl v roce 1840 podle návrhů Benjemina Bauda. Centrální částí hřbitova vede lipová alej a je zde kaple (z r. 1839), která byla postavena podle baziliky sv. Petra v Římě.
Hřbitov se řadí k jednomu z nejhezčích v zemi, rozprostírá se na ploše asi 16,5 ha. Otevřen byl v roce 1840 podle návrhů Benjemina Bauda. Centrální částí hřbitova vede lipová alej a je zde kaple (z r. 1839), která byla postavena podle baziliky sv. Petra v Římě.
Hřbitovní kaple v krásném Brompton Cemetery (foto: Jirka) |
Na začátku 19. století se Londýně behěm čtyřiceti let zdvojnásobil počet obyvatel, a tak přestala stačit kapacita stávajících hřbitovů, proto bylo rozhodnuto o stavbě několika velkých hřbitovů, jedním z nich je práve Brompton Cemetery. Dnes je zde na 35 000 pomníků, mnoho z nich má značnou historickou hodnotu. Najít mezi nimi lze rozličné tvary - od prostých křížů, anděly, knihy, lodní kotvy atd. Ale jsou tu i rodinné hrobky sloužící k pohřbívání po několik generací. Na konci března už mezi náhrobky plně kvetlo mnoho narcisů, kterých bylo všude moc, ale pohled na tu žlutou nádheru nás snad nikdy neomrzel. :)
Doplahočili jsme se do hotelu Oliver, kde jsme se nahlásili... Byly jsme tu už s Monikou úplně první čtyři noci v Londýně. Tentokrát jsem musela konstatovat, že náš současný pokoj je snad ještě menší, než jsem si pamatovala z posledně. :) Už takhle jsme se tam nevešli a to jsem měla ještě skoro všechny věci ve svém dosavadním bydlišti (ty věci jsme následující dny postupně přenášela a pokoj se nám plnil a plnil... :)).
V době Jirkova přijezdu do Londýna tu nebylo moc vlídno, bylo zataženo, foukal vítr... a ta zima, brrr. Tak jsem se hned zčerstva musela zastavit pro zimní bundu, kterou jsem si naštěstí neposlala domů balíkem, jak jsem původně chtěla (jak se hodila!:)). Nu a pak jsme už rychle vyrazili za londýnskými krásami i paradoxy. :)
V době Jirkova přijezdu do Londýna tu nebylo moc vlídno, bylo zataženo, foukal vítr... a ta zima, brrr. Tak jsem se hned zčerstva musela zastavit pro zimní bundu, kterou jsem si naštěstí neposlala domů balíkem, jak jsem původně chtěla (jak se hodila!:)). Nu a pak jsme už rychle vyrazili za londýnskými krásami i paradoxy. :)
Nejprve jsme šli přes Kensington Gardens - tento park patří do soustavy Královských parků v Londýně. Původně to byly pozemky patřící panovníkům, ale později se otevřely veřejnosti a dneska tvoří zelené srdce Londýna. Kensingtonské ahrady leží v těsném sousedství Hyde Parku, někdy jsou dokonce považovány za jeho součást. Plocha parku je asi 1,1 km2.
Kousek od vstupu do parku stojí Kensigton Palace, ve kterém žila princezna Diana od své svatby s princem Charlesem až do své smrti. Původní budova je ze 17. století a byla postavena ve vesnici Kensigton pro vévodu z Nottighamu. Později byl palác rozšířen podle návrhu Christophera Wrena. Na počátku 18. století byl vybudován skleník a rozsáhlý barokní květinový sad. Zde v paláci se narodila královna Viktorie. Posledním panovníkem užívající palác byl Jiří II., který pro svou ženu nechal odstranit květinový sad a nechal vybudovat Kensingtonské zahrady, jejichž podoba je znatelná do dnešní doby. Socha královny Viktorie stojí před palácem, okolo kterého jsou zahrady s jezírky a mnoha květinami.
Kousek od vstupu do parku stojí Kensigton Palace, ve kterém žila princezna Diana od své svatby s princem Charlesem až do své smrti. Původní budova je ze 17. století a byla postavena ve vesnici Kensigton pro vévodu z Nottighamu. Později byl palác rozšířen podle návrhu Christophera Wrena. Na počátku 18. století byl vybudován skleník a rozsáhlý barokní květinový sad. Zde v paláci se narodila královna Viktorie. Posledním panovníkem užívající palác byl Jiří II., který pro svou ženu nechal odstranit květinový sad a nechal vybudovat Kensingtonské zahrady, jejichž podoba je znatelná do dnešní doby. Socha královny Viktorie stojí před palácem, okolo kterého jsou zahrady s jezírky a mnoha květinami.
I dnes bylo u Round Pond, rybníčka před Kensington Palace, mnooho vodního ptactva. Až mi jich bylo líto, jak v silném větru schouleně stálo na břehu... Ale na druhou stranu jsem se k nim alespoň nebála přiblížit, jako by se jim ani dneska nechtělo somrovat o kus jídla. ;)
Nemohli jsme vynechat ani kýčovitý Albert Memorial, který stojí naproti slavné koncertní síni - Albert Music Hall... Onu nádheru nechala královna Viktorie postavit pro svého chotě prince Alberta, který v roce 1861 zemřel na tyfus. Autorem návrhu je sir George Gilbert Scott, památník byl otevřen v roce 1872 a teprve o tři roky později zde byla umístěna socha Alberta. Okolo sochy jsou čtyři alegorie - zemědělství, obchodu, strojírenství a průmyslu. V rozích památníku jsou pak sousoší znázorňující čtyři kontinenty - Evropu, Asii, Afriku a Ameriku. V 90. letech 20. století byl památník rekonstruován a došlo k (znovu)pozlacení sochy Alberta. A od té doby se tu pyšně blyští na všechny strany... Až mi ho je líto. :)
Při procházce Hyde Parkem si samozřejmě i Jirka musel všimnout vlezlých veverek. :) Tyhle potvůrky mě stejně nikdy nepřestanou fascinovat, jsou prostě roztomilé, jak mají čumáky špinavé od vrtání v hlíně a přitom jsou to i lstivé lupičky jídla a dokonce se nestydí zalézt i do batohu, když mají pocit, že tam pro ně je něco dobrého k jídlu. ;) ... No, vlastně jsem tu nepsala něco velmi zavádějícího - veverky nejsou jen v Hyde Parku, smozřejmě, ale všude, kde se dá... Mnoho jich žije i na hřbitovech. Prostě tak nějak k Londýnu patří. :)
Při procházce Hyde Parkem si samozřejmě i Jirka musel všimnout vlezlých veverek. :) Tyhle potvůrky mě stejně nikdy nepřestanou fascinovat, jsou prostě roztomilé, jak mají čumáky špinavé od vrtání v hlíně a přitom jsou to i lstivé lupičky jídla a dokonce se nestydí zalézt i do batohu, když mají pocit, že tam pro ně je něco dobrého k jídlu. ;) ... No, vlastně jsem tu nepsala něco velmi zavádějícího - veverky nejsou jen v Hyde Parku, smozřejmě, ale všude, kde se dá... Mnoho jich žije i na hřbitovech. Prostě tak nějak k Londýnu patří. :)
Zahradníci v Hyde Parku se činili a osázeli krásné záhony barevnými květinami... skoro až lituju, že tu už později nebudeme a neuvidíme tu krásu parků v plném květu a když na stromech vyrazí listí... Ale co se dá dělat! :)
Z Hyde Parku jsme šli kolem Wellingtonu, o něm snad ještě bude řeč ještě jindy. ;) Pokračovali jsme dál cestou mezi Green Parkem a Buckingham Park (který patří k paláci a tak není veřejně přístupný).
Buckingham Palace je londýnským sídlem královny a vévody z Edinburghu, ale to je chronicky známo. :) Jak už to tak bývá o takto proslulých místech, nestojí zase tak moc za vidění a jinde je zajímavěji. :)... Prvním domem na tomto místě byl v roce 1633 tzv. Goring House. Nejstarší do dnes stojící budova, která tvoří centrum dnešního paláce je z roku 1703 a byla postavena za lorda z Buckinghamu a Normanby. Na paláci je vyvěšována vlajka v době, kdy královna není v paláci přítomna... takže tu nebyla. :)) ... Už zase! :)
Před palácem je Queen Victoria Memorial - kolos z bílého mramoru jemuž vévodí socha královny Viktorie (která zřejmě měla uražený nos, chuděra... nebo si ho nechala zmenšit, ale ke kráse jí to teda nepomohlo:)). Okolo jsou bronzové sochy lvů a jakési kašny, kam turisté hází mince, aby se sem ještě vrátili... Ani s Monikou a později ani s Jirkou jsme si sem penízek nehodili, tak se sem asi vracet nechceme. I když jsme tu samozřejmě byli mnohokrát, nebo jsme alespoň šli kolem. :) Nebýt královny, místo je to naprosto nezajímavé. :) ... No, jo no... to slavné kdyby. :)
Buckingham Palace je londýnským sídlem královny a vévody z Edinburghu, ale to je chronicky známo. :) Jak už to tak bývá o takto proslulých místech, nestojí zase tak moc za vidění a jinde je zajímavěji. :)... Prvním domem na tomto místě byl v roce 1633 tzv. Goring House. Nejstarší do dnes stojící budova, která tvoří centrum dnešního paláce je z roku 1703 a byla postavena za lorda z Buckinghamu a Normanby. Na paláci je vyvěšována vlajka v době, kdy královna není v paláci přítomna... takže tu nebyla. :)) ... Už zase! :)
Před palácem je Queen Victoria Memorial - kolos z bílého mramoru jemuž vévodí socha královny Viktorie (která zřejmě měla uražený nos, chuděra... nebo si ho nechala zmenšit, ale ke kráse jí to teda nepomohlo:)). Okolo jsou bronzové sochy lvů a jakési kašny, kam turisté hází mince, aby se sem ještě vrátili... Ani s Monikou a později ani s Jirkou jsme si sem penízek nehodili, tak se sem asi vracet nechceme. I když jsme tu samozřejmě byli mnohokrát, nebo jsme alespoň šli kolem. :) Nebýt královny, místo je to naprosto nezajímavé. :) ... No, jo no... to slavné kdyby. :)
Hned pod palácem je další z hezkých parků - St. James´s Park. Celý den bylo docela pošmourné počasí a když jsme přišli sem, obloha na západě se toztrhala a slunce nám krásně osvítilo centrum Londýna a nabídlo pohled na svůj ohnivě-krvavý západ. Prostě krása! V parku je stejnojmenné jezírko se dvěma ostrůvky - Duck Island a West Island. Asi uprostřed je mostek, který spojuje břehy jezírka, které je domovem mnoha druhů kachen, hus, racků, holubů a dokonce tu mají i pelikány.
No jo... pak už jsme tam došli - k jednomu z nejvýznamnějších symbolů Londýna, k Big Benu. Big Ben je vlastně hovorové označení věže Westminsterského paláce a neformální název Velkého westminsterského zvonu (ten je v této hodinové věži největší). Věž byla navržena Charlesem Barrym po požáru v roce 1834. Věž je vysoká 315 stop, ať se chovám trochu britsky (a to je 96,3 m :)). Ciferníky jsou ve výšce 55 m nad zemí. Konstrukce věže je složitá, část je postavena z cihel zpevněných kamenem a výše je pak ocelová konstrukce.
Velký westminsterský zvon váží 13,762 tuny a jenom jeho srdce dosahuje hmotnosti 203 kg a odbíjí Londýnu každou hodinu jeho trvání. Krom tohoto zvonu jsou ve zvonici ještě další čtyři zvony, které oznamují každou čtvrthodinu. :) ... Klasické zvonění, které si pamatuji ještě z dětských let, když jsme sledovali Willyho Foga na cestě kolem světa. ;)
Velký westminsterský zvon váží 13,762 tuny a jenom jeho srdce dosahuje hmotnosti 203 kg a odbíjí Londýnu každou hodinu jeho trvání. Krom tohoto zvonu jsou ve zvonici ještě další čtyři zvony, které oznamují každou čtvrthodinu. :) ... Klasické zvonění, které si pamatuji ještě z dětských let, když jsme sledovali Willyho Foga na cestě kolem světa. ;)
Big Ben, stejně jako Victoria Tower, jsou součástí Westminster Palace, který je známější pod názvem Houses of Parliament. Tato budova je sídlem Parlamentu VB - Sněmovny lordů a Dolní sněmovny. Nejstarší částí paláce je Westminster Hall, která je z roku 1097, ale největší část byla postavena v 19. století. Ve Victoria Tower je dnes uloženo přes 1,5 milionu zákonů... A taky tu v období od konce července do začátku října začínají prohlídky, které jsou každoročně jen v letním období. :)
Kousek od Parlamentu stojí přeslavné opatství - Westminster Abbey. Stavba nese oficiální název Kolegiátní chrám svatého Petra ve Westminsteru. Chrám je tradičním místem korunovace a posledního odpočinku anglických panovníků a dalších osobností (např. Isac Newton, Geoffrey Chaucer, Charles Darwin atd.). Na tomto místě byla roku 616 postavena kaple, i když existence této kaple není historicky doložena, ví se, že tu žila komunita benediktinských mnichů. Opatství nechal postavit král Eduard III. Vyznavač v letech 1045 - 1050. Dvě západní věže opatství byly postaveny v období let 1722 až 1745 Nicholasem Hawksmoorem z portlandského vápence ve stylu rané novogotiky. Další rekonstrukce probíhala v 19. století pod vedením sira George Gilberta Scotta... Když si o tom teď tak čtu, docela lituju, že jsme se nakonec nepodívali dovnitř. :)
Nakoukli jsme ještě na Westminster Bridge, odkud je výhled na Temži a hlavně na London Eye (celým názvem: British Airways London Eye, někdy také nazýváno Kolem Tisíciletí). Postaveno bylo v roce 1999 a dosahuje výšky úctyhodných 135 m. Hmm, i tady lituji, že jsem tu nebyla... Když jsme u něj s Jirkou byli, zrovna hrozně lilo a nebyl by z něj skoro žádný výhled, ach jo, asi si budu muset zajet na výlet do Londýna, abych to všechno dohnala. :))
Když už jsme byli tak daleko, zastavili jsme se ještě na Trafalgar Square, které po osmé hodině večer, kdy jsme tu byli, bylo skoro liduprázdné... Takové jsem náměstí doposud neviděla. Mělo to úplně jinou atmosféru, než když se tu tlačí stovky lidí! :) Velmi výrazným prvkem jsou na náměstí dvě fontány se stříkající vodou. Postaveny byly pode návrhů sira Edwina Lutyense v roce 1948. Náměstí vévodí také National Gallery a kostel St. Martin's-in-the-Fields.
Náměstí má připomínat bitvu u Trafalgaru z roku 1805, kdy britské námořnictvo zvítězilo nad Napoleonem. V centrální části stojí Nelson´s Column, který byl postaven mezi lety 1840 - 1843 na památku admirála Horatia Nelsona, který padl právě v bitvě u Trafalgaru. Granitový sloup je vysoký 56 m a Nelsonova socha má dalších 5,5 m. Vedle sloupu jsou čtyři bronzové sochy lvů od sira Edwina Landseera (od roku 1868).
Jirka se s pečlivostí věnoval focení a já jsem myslela, že i v té zimní bundě zmrznu, ale nestalo se tak. :)) Byl čas se vrátit, protože teda bylo už hodně hodin, tak jsme šli přes St. James´s Park, kolem Buckinghamského paláce a Wellingtonu... A nemohli jsme vynechat Harrods. :) Proslulý obchodní dům, který tou dobou měl už zavřeno, ale i tak Jirka mohl nakouknout alespoň zvenčí na trochu luxusu. :D
Obchodní dům patří k jednomu z nejslavnějších na světě, jeho historie sahá až do roku 1834, kdy Charles Henry Harrod otevřel malý obchůdek s čajem. Dnešní budova má rozlohu 4,5 akru a je zde přes 330 obchodů, kde je zaměstnáno přes 5000 lidí. Když jsme tu byli s Monikou, zjistily jsme, že se sem nesmí s batohem na zádech... Později jsem se na wikipedii dozvěděla, že v Harrods platí docela přísná pravidla pro oblékání - nesmí se sem s příliš krátkými šortkami, s odhaleným břichem a světe div se - nesmí se sem ani s batohem (jako by batoh držený v ruce už nebyl batohem...:)).
Na jeden krátký den jsme toho viděli docela hodně, no ne? :))
Další informace:
- ubytování - Hotel Oliver (198 Cromwell Road, Earls Court, Kensington, SW5 0SN London) - dobrá poloha, pěšky do centra je to docela blízko, příznivá cena, kontinentální snídaně (každý den stejná)... ale velmi malé pokoje
- Památek v Londýně je mnoho, takže sem nebudu dávat konkrétní odkazy... Na wikipedii jsou popsány téměř všechny výše zmíněné památky a místa jak v české, tak v obsáhlejší anglické verzi. :)
Na jeden krátký den jsme toho viděli docela hodně, no ne? :))
Další informace:
- ubytování - Hotel Oliver (198 Cromwell Road, Earls Court, Kensington, SW5 0SN London) - dobrá poloha, pěšky do centra je to docela blízko, příznivá cena, kontinentální snídaně (každý den stejná)... ale velmi malé pokoje
- Památek v Londýně je mnoho, takže sem nebudu dávat konkrétní odkazy... Na wikipedii jsou popsány téměř všechny výše zmíněné památky a místa jak v české, tak v obsáhlejší anglické verzi. :)
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář, thank you for your comment! :)