Jetřichovické vyhlídky v zimě

Jirka chtěl navštívit Jetřichovické vyhlídky už den předem, ale to by nemělo valný účinek, protože se obávám, že by nebylo vidět ani na špičku nosu, natož něco z krajiny. :) Ale radost jsem mu udělala a vypravili jsme se sem hned druhý den - na tradiční okružní procházku. Jako vždy jsme auto nechalu v Jetřichovicích, světe div se, ale byli jsme na parkovišti sami. A brzy jsme začali stoupat k první z vyhlídek - Mariině skále.

Cestou jsme nepotkali ani človíčka, nebo vlastně ano - myslím, že asi dva nebo tři čundráky, kteří někde blízko strávili nocleh. Jinak celistvost cestiček narušovaly jenom kopýtka vysoké zvěře. Za takovýchto podmínek mám České Švýcarsko asi nejradši...

... celý den jsme neviděli jiné stopy, než tyto a naše vlastní (foto: Lenka)

Zpočátku našeho výletu lehce vykukovalo sluníčko, ale to se samozřejmě nenechalo zahanbit a docela rychle se zase ztratilo za hradbou mraků... Jak už to tak většinou bývá. :) Výhled byl stejný, jako vždycky, ale přece jenom něčím jiný... :)

Mariina skála (foto: Jirka)

Jména hloupých na všech sloupích... (foto: Lenka)

Vilemínana stěna a Rudolfův ostroh (foto: Lenka)

... No jo, byla přece jenom už zima... I kyž do té doby tu moc sněhu nespadlo - na vrcholkách skal ležel jenom slabý poprašek sněhu... A během odpoledne začalo jenom lehce sněžit. Stejně bych někdy chtěla ČŠ vidět pod sněhem, ještě lépe v lednu nebo v únoru vidět známé skalní ledopády. To musí být neskutečná krása. :)

Snížek (foto: Lenka)

Padlá červená (foto: Lenka)

Na Vilemíninu stěnu jsme ani nezašli, abychom se nezdržovali, byli jsme tu už později odpoledne a tak jsme se ještě za světla chtěli dostat k autu.

Krásně rostlý strom (foto: Jirka)

Listí podzimní a sníh zimní (foto: Jirka)

Mladý buk (foto: Lenka)

Rudolfův ostroh v mlze (foto: Jirka)

Nicméně výšlap na Rudolfův Ostroh jsme si odpustit nemohli. ;) Tady ale hoodně foukalo a byla zima veliká, takže jsme zase rychle slezli a pelášili k autu. :)