Zastaveníčko v Dlouhé Lhotě a Obořišti

Není od věci občas odejít z práce dřív a jít se někam podívat... zvlášť, když je krásně slunečné počasí. :) To se mi povedlo jen tak v úterý, bez nějakého velkého plánování mě Jirka, který měl dovolenou, vyzvedl u autobusu hned po mém příjezdu na Dobříš. Přivezl mi kalhoty na převlečení, boty (to kdybychom se rozhodli jít někam, kde je hodně bahna :)) a hlavně foťák - no a mohlo se jet! :) Jenže kam?? ... Při pohledu na mapu mě napadla Dlouhá Lhota - nikdy jsem se tu nezastavila, vždycky jsem byla jenom projíždějící a teď si říkám, jak je možné, že jsem nezastavila nikdy dřív, když je tu tak pěkně. :) Zaparkovali jsme u místní bývalé sámošky a šli jsme se rozhlížet po návsi a okolí... Místní na nás koukali jako na exoty a vlastně se jim ani trochu nedivím. :D

První zmínka o Dlouhé Lhotě je z roku 1336, kdy vládl Jan Lucemburský. Původně se to tu jmenovalo Nová Lhota a později Bavorova Lhota podle vladyky Viléma Bavora ze Strakonic, který založil kostel. V roce 1654 se vrátil název Dlouhá Lhota. V polovině 18. a začátkem 19. století v souvislosti s rozvojem těžby v okolí vzrostl počet obyvatel až na 600, dnes tu bydlí 331 lidí, jak jsem se dočetla na internetových stránkách obce. Centrem obce je velká náves obdélníkového tvaru, dříve bývala nezastavěné a kolem čtyřech rybníčků byla jen zeleň a kostel. Později tu vyrostl obecní úřad, hasičská zbrojnice, škola a  několik obytných domů... Škoda nechat nějaký volný prostor bez domů, že? :( ... Ale i tak je náves dost rozsáhlá a prostorná.

Jeden ze čtyřech rybníků na návsi v Dlouhé Lhotě (foto: Jirka)

My jsme nejdříve šli ke zdejšímu zámku... Hele, nevíte někdo, co to je za háčky na následující fotce?? :) Jediný význam mě napadl - šibenice pro kapry, ale to nebude dobře. :)

Háčky :) (foto: Lenka)

Na místě zámku stávala tvrz, ale ta byla vypálena během třicetileté války. Na jejím místě vyrostl na konci 17. století barokní zámek, který byl klasicistně přestavěn v 18. století. JZD tu kdysi mělo své kanceláře a podle toho i zámek dneska vypadá. V současné době je v soukromém vlastnictví... Byla jsem zase jednou zvědavá a normálka jsem se šla podívat, co se to tam děje, když už byla otevřená příjezdová brána. Tak se rozhlížím a koukám a najednou ke mě jde pán a ptá se, co tam dělám... :) Tak jsem říkala, že jsem se prostě jenom šla podívat blíž, ten pán byl nějaký stavební dozor z firmy, která zámek v současné době rekonstruuje. Mělo by tu být muzeum skla. A kupodivu mě ani pán nevyhodil. :) Je dobře, že takové památky někdo rekonstruuje a snaží se je tak zachovat pro další generace. Doufám, že se rekonstrukce povede a my se sem brzy půjdeme podívat do muzea... i když je pro mě záhadou, proč zrovna muzeum skla, když výroba skla není spojena s naším krajem.

Zámek v Dlouhé Lhotě (foto: Jirka)

Zámek je jednopatrová budova s věžičkou nad vstupním schodištěm. Je tu zachován jakýsi hospodářský dvůr a za zámkem by měl být anglický park, ale tam jsme už radši nešli. :) Park by měl být také v zanedbaném stavu, ale snad i tam dojde brzy na nějakou obnovu. V parku roste památný strom "dub vladyky Barovora", ale na něj jsem přišla až doma, tak škoda, mohlo být na Wikipedii o jeden nafocený strom víc, takhle jsme vyfotili jenom vrcholky jeho větví a víc nic. :) Dub je 27 m vysoký a obvod jeho kmene dosahuje krásných 512 cm.

Socha u vstupního zámeckého schodiště (foto: Lenka)

Prostě tím chci říct, že se sem budu "muset" ještě někdy vrátit... pokud strom nevyfotí někdo jiný. ;) My jsme se pak šli volným krokem projít po rozsáhlé návsi. Celou dobu jsme nevěděli, kam dřív s očima. Všude se bylo na co dívat. Moc se mi líbily i domy kolem návsi - jsou to takové ty typická domkářská stavení s hospodářským zázemím, kde se i dneska musí pěkně bydlet. :) Cestou jsme u rybníka viděli kvetoucí kočičky, konečně se začíná něco zajímavého z rostlinné říše klubat. :)

Domek na návsi (foto: Jirka)

Kočička (foto: Lenka)

Postupně jsme se propracovali až ke kostelu, nejprve jsme si prohlédli vedle něj stojící barokní sochu sv. Jana Nepomuckého pocházející z druhé poloviny 18. století. Kostel je obehnán barokní zdí, která je prolomena bránou. Za kostelem je rovněž barokní márnice. Kostel sv. Jana Evangelisty je starší než márnice a socha a je postaven v gotickém slohu. Původně tu stávala kaple (ze 14. století), která byla v 16. století nahrazena kostelíkem, který byl v roce 1897 přestavěn. Dnes patří pod dobříšskou farnost. Nejstarší součástí vybavení je skládací křídlový oltář ze 14. století (dnes je nahrazen kopií). Kostel, socha i zámek jsou zařazeny mezi kulturní památky.

Kostel sv. Jana Evangelisty (foto: Jirka)

Na další fotce je patrové odpočívadlo pro holuby, které je instalováno na vrcholu cibulové věže kostela. ;)

Holubi na báni (foto: Lenka)

Od kostela jsme se šli podívat ještě na druhou stranu návsi... Už se ale začaly protahovat stíny (ještě, že ne ksichty)... A to je zas něco pro mě a nedalo mi to, abychom se nezvěčnili s kolemjdoucím pánem alespoň stínově. :) Když jsem fotila stíny od vinné révy, říkala jsem si, zda-li pak na mě někdo z toho domu nechápavě civí. Snad ne... :))

Stínový portrét s kolemjdoucím pánem :) (foto: Lenka)

Stínování (foto: Lenka)

Z druhé strany rybníčku byl zase jiný a moc pěkný pohled na kostelík, takže jsme samozřejmě nemohli odolat několika dalším fotkám. To bychom byli přeci hloupí kdybychom je jen tak nechali "viset ve vzduchu". :) I když jsem tady už dost mrzli, takže jsem radši schovávala ruce, než bych fotila. :)

Rybníček s kostelem (foto: Jirka)

A na cestu domů nám krásně svítil měsíček... :)

Měsíčku na nebi vysokéééém (foto: Lenka)

Brrr, toho dne byla fakt hrozná, i když krásně svítilo sluníčko... Ale velká tragédie nastala, až když slunce zalezlo za okolní domy. To nám byla fakt zima! Tak jsme radši nasedli do auta a jeli jsme zpátky. Přeci jenom mi to nedalo a zastavili jsme se ještě v Obořišti. :) První zmínky o Obořišti jsou z roku 1333, zdejší tvrz je poprvé zmiňována v roce 1408, v roce 1425 byla tvrz vypálena husity. Sídlo pak bylo obnoveno a střídalo majitele, mezi lety 1681 - 1688 bylo zbořeno a na jeho místě vyrostl klášter pro řád paulánů.

Kostel sv. Josefa v Obořišti (foto: Jirka)

Slunce zapadající nad rybník v Obořišti (foto: Lenka)

Kostel sv. Josefa byl k jižní zdi kláštera přistavěn v letech 1702 - 1711 pravděpodobně podle plánů K.I. Dienzenhofera. Kostel byl vysvěcen 21. března 1712, takže zanedlouho to bude 300 let... Tak jako všechny kláštery v českých zemích, i tento byl zrušen za Josefa II. V současné době ve starých klášterních sídlí výchovný ústav pro mládež... čili pasťák. 

Kostel při jižní straně bývalého kláštera (foto: Lenka)

Souměrnost od kostelních dveří (foto: Lenka)

Zima nad námi vyhrála a byl čas vrátit se domů - oba jsme se do toho teplíčka už těšili. :)) 

Další informace:

- oficiální stránky Dlouhé Lhoty a Obořiště

- wikipedia - Dlouhá Lhota, Obořiště

- hrady.cz - zámek ve Dlouhé Lhotě, kostel sv. Jana Evangelisty v Dlouhé Lhotě, klášter s kostelem sv. Josefa v Obořišti