Svatý Jan pod Skalou

V jednu říjnovou slunnou neděli jsme se rozhodli, že pojedeme někam na výlet... Jenže jsme narychlo nevěděli, kam by to mělo být... Přece jenom, známá místa v okolí jsme už skoro všechna navštívili... Ale naštěstí nám oko padlo na Svatý Jan pod Skalou a bylo rozhodnuto! Jelo se! :) O Svatém Janu jsem měla vždycky představu tiché vesničky v údolí... Protože takové to tu bylo, vždycky, když jsem se náhodou mihla kolem. Dneska ale údolíčko představovalo snad místo sjezdu turistů ze širokého okolí nebo co?! :) Pro nával nebylo ani kde zaparkovat a všude byly pomalu davy lidí! Podzimní slunce vylákalo ven teda hodně moc lidí. :)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1037, kdy kníže Břetislav I. daroval kapli sv. Jana Osovskému klášteru u Davle.

Přikryj mne dnešními novinami a nebo čímkoliv, co šustí... (foto: Lenka)

Protože šlo sluníčko hodně rychle dolů, nejprve jsme se vydali na protikopec, kde je vyhlídka na klášter v údolí i skály nad ním. I když jsme měli mapu, nejprve jsme se na vyhlídku nějak nemohli trefit... a malinko jsme bloudili. :)

... chci spát a nechám si zdát, že kolem je listí podzimní (foto: Jirka)

Podzimní les (foto: Lenka)

Nicméně, za chvíli jsme ji našli a vyplatilo se... Svatý Jan byl krásně osvětlený. Byla to prostě paráda... a rozhodně lepší než se tísnit na svatojánské skála s těmi davy lidí. Na "naší" vyhlídce jsme viděla asi jenom dva lidi. :)

Výhled na obec Svatý Jan pod Skalou (foto: Jirka)

Houby, houby... malý, velký, tlustý, tenký... ty já mám rád... (foto: Lenka)

Cestou ke klášteru jsme nemohli minout hřbitov s kaplí sv. Maxmiliána. Kaple byla vystavěna v novogotickém stavebním slohu v letech 1847 - 1849. Vystavět ji nechal majitel svatojánského panství Maxmilián Berger jako rodovou hrobku. Stavitelem byl Bernard Grueber z Mnichova. Kaple dnes není vysvěcena a je majetkem obce Svatý Jan pod Skalou.

Hřbitovní kaple sv. Maxmiliána (foto: Lenka)

A pak jsme už došli ke kostelu Narození sv. Jana Křtitele a bývalému klášteru. Jedná se o raně barokní stavbu s bohatou vnitřní výzdobou. Postaven byl podle plán Carla Luraga v letech 1657 - 1661. Uprostřed kostela stojí bohatě zdobený náhrobek sv. Ivana, kde je umístěna postříbřená a pozlacená schránka s ostatky poustevníka... Tento nový kostel je propojen se starým kostelem - tzv. Jeskyní svatého Ivana. Ani jsem nepočítala s tím, že bychom se tam mohli podívat, ale měli jsme štěstí, že jsme sem stihli jít, když bylo ještě otevřeno - byli jsme poslední návštěvníci toho dne. :)

Mohli jsme si tak prohlídnout památky připomínající sv. Ivana, ale také kryptu a staré náhrobky opatů kláštera. Část skalního kostela je vybudována v přírodní jeskyni, která vznikla v travertinu, který zde v "nedávné" době vznikal.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele (foto: Jirka)

Vedle kostela je u obrazu se svatým Ivanem vyvěrající pramen, který je také pojmenován po tomto světci (tedy pramen sv. Ivana). Dříve byla léčivá voda stáčena do lahví a prodávána pod jménem Ivanka... Také jsme si trochu té Ivanky odvezli domů. :)

Sv. Ivan (foto: Lenka)

Po prohlédnutí památek v obci jsme se rozhodli ještě vyšlápnout na skálu s křížem, odkud je hezký pohled na celé údolí. Cestou jsme minuli kapli Povýšení svatého Kříže, která vznikla na místě, kde se podle legendy zjevil poustevníku Ivanovi sv. Jan Křtitel. V roce 1602 bylo na tomto místě postavenou sousoší "Setkání sv. Ivana a sv. Jana Křtitele". V roce 1714 byla nad tímto sousoším postavena kaple ve tvaru řeckého kříže.  Uvnitř je nástropní freska od J. V. Spitzera "Nalezení sv. Kříže císařovnou Helenou".

Škoda, že nemluvíme kůrovštinou, protože jsme cestou viděli samé zábradlí s nějakými hieroglyfy, která jsou v neznámé cizí řečí, o které si myslíme, že je řečí kůrovců. ;) 

Chodbičky (foto: Lenka)

Z vrcholu skály s křížem je opravdu moc hezký pohled na celé údolí, škoda jenom, že jsme tu byli už v podvečer a údolí nebylo moc osvětleno. Nicméně i tak bylo dobře, že jsme sem vyšlapali až teď, protože tu alespoň nebylo tolik lidí, kolik jsme jich viděli odpoledne z protější strany údolí. To bychom si snad ani neměli kam sednout. :)) Počkali jsme tu chvíli než slunce kleslo za obzor a pak jsme se zase vydali zpátky k autu, zastavili jsme se pro Ivanku a jeli jsme domů. :)

Výhled ze skály na kostel a okolí (foto: Lenka)

Skálo, skálo, skálo, proč je lásky málo? (foto: Jirka)

Zapadání, zapadání sluníčka za kopce (foto: Lenka)

Teda domů... no, úplně hned domů jsme tedy nejeli, nějak se nám nepodařilo trefit správnou cestu a to už byla tma. Což zřejmě vedlo k tomu, že se Jirka rozhodl, že si koupí GPS, takže na dalším výletě se už neztratíme. ;)

Nejvtipnější ale bylo, když jsem za dva dny dozvěděla, že v tu neděli tu zrovna byli kamarádi, když jeli z Berouna a den po nás se tu zastavovali jiní kamarádi, kteří jeli berounskem na kole. Náhoda jako blázen. :))

Další informace:
- stránky obce Svatý Jan pod Skalou
- www. hrady.cz
- Svatý Jan pod Skalou na wikipedii