Stromořadí dubů letních v Hodkovičkách

Určitě jste si všimli, že se na našem blogu čas od času objevují fotky památných stromů nebo chráněných území. Občas totiž jezdím(e) fotit a tak vzniklé fotky nahrávám na Wikipedii, kde se mohou hodit jako ilustrace některých článků. Je hezké, když chodíme do přírody, ale když chodíme do přírody a ještě je to užitečné, je to ještě hezčí. ;)

Jednou jsme se takhle ocitli v pražských Hodkovičkách, kde roste v ulici V lučinách skupina památných stromů známá jako stromořadí dubů letních v Hodkovičkách, kterých tu je celkem 12. Stromořadí tu vysadil kolem roku 1880 továrník Hans Kropf narozený v Děčíně. Stromy dosahují 18-32 m na výšku a jejich odvody kmenů jsou 258-403 cm. Vyhlášeny byly 24. srpna 2009. Zvláštní bylo, když jsme stáli vedle informační tabule a prohlíželi jsme si jí, zamířil k nám pán a že je hrozně rád, že nás to zajímá, že toto stromořadí sázel jeho pradědeček. :) Byla to docela náhoda. :)

Duby letní v ulici V lučinách

130 let staré stromy

V této ulici je řada krásných vilek na jedné straně a pak louky a les na druhé straně. Když tohle člověk vidí, ani si nepřipadá jako by byl ještě v Praze. :) Ale Praha to je. :)

Vilka v ulici V lučinách

Všimla jsem si několika vysázených keřů - shodou náhod jde o nějaký druh líčidla (Phytolacca), které jsme nedávno viděli v botanické zahradě. Tady je to několikanásobně větší keř, tak už si umím přestavit, že se odsud tyto keře mohou šířit do volné přírody. :( Rostliny pocházejí z jihovýchodní Asie odkud je do Evropy dovezli obchodníci. Líčidlo má bílé květy, plody jsou tmavě červené až černé a ty se používaly k barvení potravin (třeba vína), jenže ve větším množství může být i jedovaté. No, doufám, že se nám tu tyto rostliny moc nebudou roztahovat... jako křídlatka japonská, bolševník velkolepý nebo netýkavka žláznatá.

Keř z rodu líčidlo (Phytolacca)

Zrající plody líčidla

Poslední pohled na letadlo nad našimi hlavami... A pak jsme naskočili do našeho bujného oře a vyrazili jsme na farmu, o které se dočtete v dalším příspěvku... až ho napíšeme. ;))

Letadlo :)

Další informace:
- Wikipedia - Seznam památných stromů v Praze
- článek Tajemná rostlina z Asie několik let zdobí okolí Brna na idnes.cz

Piknik u rybníka :)

Zas nějaký ten pátek jsme nebyli u rybníka Strž kousek za Starou Hutí... Tak jsme se v horkém letním dni vypravili k rybníku, ale nejeli jsme se jen tak procházet, ani koupat - jeli jsme prostě na piknik. :)) Byl to spontánní nápad, když Jirka dorazil brzy z práce a měli jsme čas... napadlo mě, proč jíst doma, když si to můžeme dovézt někam ven. ;) No jo, ale nějak na to chyběly potřebné propriety. Košík jsem našla, mojito a kafe jsme si udělali do termohrnků, aby to přežilo cestu k rybníku, jenom sladěná kostkovaná deka s ubrousky chyběla... Vlastně nebyla žádná deka, narychlo jsme sbalili karimatky, které jsme beztak snad zas rok nepoužili. :) ... Ale co, nevadí, nic není dokonalé a i tak jsme si to užili. ;)

Legrace byla, když jsme to všechno začali vyndavat z auta a kolemjdoucí spoluobčané na nás tak podivně koukali... :D Je fakt, že to asi vypadalo divně, ale můžu jim to jen doporučit, ať to taky zkusí. :)

Rybník Strž (foto: Jirka)

... a ještě jednou (foto: Jirka)

A co že jsme to vlastně jedli? Měli jsme těstovinový salát, nakrájela jsem s sebou ovoce... ale nejlepší stejně bylo to moje mojito, skvělé pití na letní dny (stejně mi víc chutná nealko), ale to všichni určitě znáte. ;)

Piknik... těstovinový salát, ovoce... a osvěžující mojito :D (foto: Lenka)

Těstovinový salát... verze s hráškem a kukuřicí, které Jirka nerad :) (foto: Lenka)

Zlatoočka, která si z mojí ruky udělala přistávací dráhu (foto: Lenka)

Břeh rybníka jsem měli jenom sami pro sebe. Další živé duše byly jenom na druhé straně, skákali tam do vody, lidé tudy jezdili na kole... a my jsme nerušeně polehávali ve stínu a jedli naše mňamky. :) Slunce pálilo, ale ne zase tak moc, spíš příjemně... Všude kolem poletovali motýli a voněly vyprahlé kytičky - hlavně mateřídouška mi připomíná horké léto...

Břehy rybníka Strž (foto: Jirka)

Hvozdíkovitá kytička (foto: Lenka)

Bodláček (foto: Lenka)

Strávili jsme tu příjemnou lenošivou hodinku a myslím, že takovouhle akci ještě někdy podnikneme, protože je to prostě príma. :) Klidně bychom tu byli i delší dobu, ale museli jsme se vrátit, protože já jsme měla na večer s holkama domluvenou akci... jeli jsme shlédnout jeden super biják - video z našeho maturitního plesu. :D Viděla jsem ho snad jenom jednou a to hnedka po jeho vzniku, což je už pěkná řádka let... Je to sice malinko nostalgické, ale i tak jsme se u některých částí válely smíchy. Moc příjemný večer... Doufám, že za pár let si toho promítání zopakujeme a budeme se u toho také tak královsky bavit. :D

Poslední pohled na rybník :) (foto: Jirka)

Krásně voněla mateřídouška... (foto: Lenka)

Kostel na Chvojenu a procházka kolem Konopiště

Jak je to dlouho, co jsme se naposledy viděli s kamarádem Davidem? No, nějaký ten pátek to bude... tedy za sebe můžu říct, že to bylo už před pár lety (!) při výletě na Kašperk, to je ale pěkná doba, to se musí nechat. :) Předem jsme si řekli, že podnikneme malý fotografický výlet. Tak když už máme volné víkendy, bylo třeba něco malého a nenáročného podniknout. :) Sešli jsme se odpoledne v Neveklově a tam jsme se rozhodovali, kam vlastně pojedeme. :) Padlo několik návrhů - vyhlídka Máj, Konopiště... Nakonec to vyhrál kostel ve Chvojenu a procházka kolem Konopiště. :) Takže jsme si popojeli autem, zaparkovali jsme u chvojenského hřebčína, tož jsem se koňmi velmi pokochala... ;)

Koníček

Pohled na chvojenský dvůr

Po cestě jsme šli kousek a když se nám začal otevírat pohled na kostel, značně jsme se podivili... Stálo tam totiž nepočítaně aut, kolem kterých chodil farář a buď ty auta světil... a nebo křtil? :)) Hm, čekali jsme, že tu budeme pomalu sami a ono tohle. Znechucení jsme se ani nekoukli ke kostelu blíž... Takže jenom jedna fotka z dálky (na které jsem musela vyretušovat paní, co čůrala a jaksi si nás evidentně nevšimla! :)). To se není co divit, že jsme tam dlouho nebyli. ;)

Kostel sv. Jakuba a Filipa byl postaven v roce 1227 a je ve slohu románském s novogotickými prvky. Kousek od kostela se nachází keltské hradiště, které bylo objeveno pomocí vykopávek. Několikrát vykradený kostel se ve 20. století dostal do smutného stavu - byl v něm sklad nepotřebného stavebního materiálu, ve střeše byly ohromné díry, chybělo mu vybavení... S opravami se začalo v roce 1998 a trvaly asi po deset let, nicméně teď je kostel moc pěkný.

O co tu jde?? :)

Kostel sv. Jakuba ve Chvojenu

S několika čekačkami, než jsem si vyfotila cosi zajímavého, jsme dorazili zase zpátky k autu a jelo se dál. :)

Včelička

U kukuřičného pole

Popojeli jsme si na parkoviště u zámku Konopiště. :) Odtud jsme se vydali do Růžové zahrady - tu jsme totiž po minulé prohlídce zámku nestihli projít, tak jsme to museli napravit. :) Růžovou zahradu nechal vybudovat arcivévoda František Ferdinand d´Este na místě starší barokní zahrady. Plánována byla už od roku 1888, ale k realizaci došlo až mezi lety 1906-13 a v době vzniku tu bylo prý na 200 druhů a kultivarů růží. 

Uprostřed zahrady je Kleopatřin sloup, který se nějakým nedopatřením neobjevuje ani na jedné fotce. :) Dále jsou tu vzácné sochy, vázy a čtyři egyptské obelisky. Na terase byly postaveny skleníky (ve stejné době jako zahrada), kde se dodnes pěstují teplomilné rostliny jako palmy, orchideje. Skleníky prošly v letech 1995-2000 rekonstrukcí a od té doby jsou přístupné veřejnosti. Na jižní straně zahrady je jezírko a jsou tu pěstovány vodní rostliny.

Růžová zahrada u Konopiště 

Páv z nás byl paf :)

Žlutá růže v Růžové zahradě :)

Detail jednoho z obelisků

Růžová zahrada a vyčuhující věžička zámku Konopiště

Cestou kolem kavárny jsme si koupili zmrzku, od té doby to bylo to pravé léto. :) Tedy ne tak úplně pro mě, já jsem si jenom od Jirky ochutnala, ale čokoládová byla dobrá! :)

Vistárie

Ještě jsem se pak došli mrknout na medvěda Jiřího. :) Narodil se 16. ledna 2006 a na Konopiště byl převezen ze ZOO v Lešné ve Zlíně. Medvěd Jiří se řadí ke druhu medvěd ušatý (Ursus thibetanus), který pochází ze střední, jižní a východní Asie, v létě vystupuje do hor až do výšky 4000 m n. m. Je spíš menší druh medvěda, který mívá na hrudi bílou náprsenku ve tvaru písmene Y nebo V. Měří 120-180 cm a váží mězi 70-150 kg. Dožívají se obvykle věku kolem 25 let. Když jsme Jirku pozorovali, zrovna mu chovatelé přinesli mňamku - koblihu. Čekali jsme, že ji zblajzne jako malinu, ale Jirka si způsobně sedl, vzal ji do předních pracek a pomalu ji žvýkal. :) Tenhle medvěd asi je chytrý a ví, že tam není nikdo, kdo by mu jídlo sežral. :)

Medvěd Jiří žere koblížek :)

Mňam, to byla dobrota

Pak už jsme prošli jen kolem zámku, došli jsme zpátky k autu a pak jsem už jenom odvezli Davida do Benešova a my jsme se vydali k domovu. :) Jenom jsem ještě vyfotila pole u Bělice - líbila se mi ta kombinace zoraného hnědého pole a svěže zelené travnaté plochy. Pěkné.

Zámek Konopiště

Pole

Jo a mimochodem... co bylo z toho našeho slavného fotovýletu? David neměl foťák vůbec. Jirka ho sice celou dobu nosil na rameni, ale nakonec nevyfotil vůbec nic - na Chvojenu se mu nelíbil velký počet lidí a u Konopiště podle něj zase nebylo světlo na focení. Nicméně já jsem si výlet i focení náramně užila. :D

Další informace:

- oficiální stránky zámku Konopiště
- hrady.cz - kostel sv. Jakuba (Chvojen), zámek Konopiště

Červencové Farmářské trhy Obora (Příbram)

Konečně jsem se také dostala na farmářský trh! Minulý týden jsme dobříšský jarmark nezvládli, tak jsme si museli dojet o něco dál - na Farmářské trhy Obora do Příbrami. Letos to byl můj první - a také jsem podle toho vypadala - tedy to nadšení s jakým jsem obcházela stánky a i ten průvan, co jsem si udělala v peněžence. :) Jirka to chudák skoro všechno jenom nosil a nestačil věřit vlastním očím. :) Ale užila jsem si to náramně. :))

Třetí sobotu v červenci to byl už čtvrtý trh v Příbrami v letošním roce. Jinak tu jedou třetí sezonu trhů a zdá se, že akce má pokaždé úspěch. Prodává se tu od osmi do dvanácti hodin, my jsme sem dorazili chvíli před devátou hodinou... Ale jídlo na nás ještě zbylo. :)) Po Dvořákově nábřeží se mezi stánky couralo méně lidí, než bylo obvyklé při našich dřívějších nákupech. Třeba to byla jenom náhoda, jinak mi přišlo, že Příbramáci na trhy chodí hojně. S radostí jsem se také vrhla na nakupování a náš košíček brzo nestačil a začali jsme plnit další tašky. No, škoda toho nevyužít  nenakoupit si dobré jídlo. ;) Na trhu bylo možno koupit pečivo, mouku, žampiony, zeleninu a i něco z ovoce, chlazenou drůbež, brambory, borůvky, rakytníkové výrobky, ovocné mošty, sýry, salámy a další uzeniny, ryby, pivo, mléko, vajíčka, sladké perníčky, med a medovina, marmelády, koření aj. 

Stáneček s prasátkem :)

Český česnek, mňamka do skoro každého jídla. :)

Krásné česnekové hlavičky

Dvořákovo nábřeží dnes neokupovali lidé jako obvykle

Zelí, celer nebo je libo zavařovat okurky? :)

Krásná a dobrá zelenina.

Na trhu bylo možno vidět i několik zvířátek - nejvíc mě zaujal zvláštní druh slepiček zvaný hedvábnička bílá. :) Jsou to menší chundelaté slepičky a vypadají jako by místo peří měli chlupy... ale nenechte se zmást, je to způsobeno jen tím, že peří ztratilo háčky mezi paprsky, takže peří nedrží u sebe a to vyvolává jakoby nadýchaný dojem. :) V poslední době se na farmaření shodou nějakých těch životních náhod dala i moje sestra a tyhle slepičky také chtějí pořídit, tak jsem na ně moc zvědavá. Je fakt, že jsou zajímavé. :) Tradičně je na trhu k vidění i koza z farmy Čapí letka... a koníci, na kterých se mohou děti povozit...

Slepičky hedvábničky bílé

Koza :)

Květy měsíčku lékařského

Potkali jsme tu kamarády se dvěma dětmi, tak jsme s nimi část trhu prošli a popovídali jsme si, co je nového. :) Pak jsme se s nimi rozloučili, protože děti chtěli na koníčky a tam jsme nechtěli my, protože jsme byli strašně moc obtěžkáni - hlavně potom, co jsme pořídili dvě dvoukilové mouky. :D

U stánku se zeleninou

Stánek s rakytníkem

Busta Antonína Dvořáka dohlíží na  občerstvující se návštěvníky trhu :)

Třeboňský kapr a blatenská ryba

Pohled směrem k nábřeží

Už když jsme naskládali všechny ty naše tašky do auta, nevěřila jsem vlastním očím, co všechno jsme to nakoupili (dobře - co všechno jsem to já nakoupila, ale přijde mi hezčí když to solidárně hodím na oba dva:D). Tak a ta hromada ohromná, to je náš nákup (teda na množství to ani není všechno, to by toho bylo ještě mnohem víc. ;)

Náš nákup... trochu jsme se rozjeli, no. :D

Kozí sýry, chléb, kopr, květák, mouky, brambory

Na tohle jsem se těšila snad nejvíc - sýr z kozího mléka s bazalkou, který vyrábí na farmě Čapí letka. Mňam, už je to snad rok, co jsem ho měla naposledy... Snad poprvé jsme si na trhu koupili i chleba a také jsme domů dovalili asi tři kila rajčat. Takže všechno z trhu a moc jsem si pochutnala. :) 

Na tohle jsem se těšila snad nejvíc... mňam, všechno z trhu. :)

A co s tím zbytkem? Část už padla i na dnešní oběd - byla zeleninová "farmářská" polévka (snad veškerou zeleninu jsme koupili dnes na trhu) a koprová omáčka s bramborami a vejcem vařeným natvrdo. Ještě nám zbyl jeden svazeček kopru, tak se můžeme těšit ještě na kulajdu. :) U nás doma teď můžeme očekávat ještě zapečený květák a žampiony na několik způsobů. :) Chystám se tak udělat omáčku z pečených rajčat podle receptu, na který jsem narazila na jednom blogu o jídle - jmenuje se Chez Lucie (pozn.: tedy původní recept je prý z kuchařky od Hanky Michopulu, kterou nevlastním a nemůžu si to ověřit), tak jsem zvědavá jestli se k němu vůbec dokopu a jak se povede. Ale jak tak na to koukám, sbíhají se mi sliny už teď. :) Za sebe můžu říct, že zbožňuju farmářské trhy. ;))

Další informace:

- stránky Farmářských trhů Obora (a na facebooku)

- informace o hedvábničce bílé

Náměstí v Mníšku pod Brdy ... v noci :)

Jednou jsme si takhle večer řekli, proč sedět doma, když je tam venku tak pěkně... Sbalili jsme se, nasedli do auta a dojeli jsme do Mníšku pod Brdy. :) Takovéhle spontánní nápady máme rádi a čas od času je to docela sranda. :))

Zaparkovali jsme v horní části náměstí F. X. Svobody a zjistili jsme, že už tu jsou vidět přípravy na Skaleckou pouť, která se má konat následující sobotu. Byly tu kolotoče a tak... a teď zpětně si říkám, že to trochu vypadalo jako bychom tam šli špiclovat. :) Ale kvůli tomu jsme tam nebyli, my jsme jeli fotit. :) Pohled na kostel sv. Václava nás nezklamal - kostel byl krásně osvětlený. Už několikrát jsme se přesvědčili o tom, že i známá místa dostanou úplně jiný šmrnc, když se fotí za tmy. Jenom je mi trochu líto, že zdejší zámek se utápěl ve tmě, ale je nám jasné, že nemůže být osvětlené všechno, kdo by platil účty za elektřinu?! :)

Osvětlený kostel sv. Václava v Mníšku pod Brdy (foto: Jirka)

Dva plešatí :)) (foto: Lenka)

Stromek (foto: Lenka)

Ještě jednou kostel (foto: Jirka)

Obešli jsme jenom část nedávno rekonstruovaného náměstí... Líbily se nám staré domy - jako třeba č. p. 31, který má zachovaný barokní štít. Škoda, že v nedávné době byla hned vedle postavena prosklená sámoška. Ale to nás v Čechách z doby socialismu asi nemůže moc překvapit, protože podobných zvěrstev se všude najde dost a dost.

Domy v dolní části  mníšeckého náměstí (foto: Lenka)

Vedle kostela stojí socha básníka, spisovatele a dramatika Františka Xavera Svobody (1860 - 1943). Je po něm pojmenováno mníšecké náměstí a nedaleko v Pražské ulici se nachází dům, ve kterém se narodil. Jeho manželkou byla rovněž spisovatelka Růžena Svobodová (rozená Čápová).

Socha F.X. Svobody (foto: Lenka)

Občas nezaškodí dozvědět se něco nového, co jsme nikdy neslyšeli... Nebo možná slyšeli, ale hlava už to milostivě dávno zapomněla, aby uvolnila místo něčemu "důležitějšímu": :)

Další informace:

- oficiální stránky Mníšku pod Brdy

- Wikipedia - Mníšek pod Brdy, František Xaver Svoboda, Růžena Svobodová

- rocoplaya... o cestování (naše návštěvy v Mníšku) - barokní areál na Skalce (únor 2008), , zámek Mníšek (červenec 2010) a Skalecká pouť (2010)