Potřebovali jsme se podívat na dveře, abychom si udělali obrázek o tom, co si pořídíme do nového bytu... A když už jsem musela zůstat ve všední den doma, tak jsme to pojali trochu výletově a fotograficky. Nejprve jsme se vydali do Kytína, kde jsme spolu už jednou byli, když jsme se vraceli ze Skalky, ale vůbec jsme se tu nezastavovali, jen jsme počkali na zastávce na autobus. :)
Tentokrát jsme si nejdřív prohlédli dveře a pak jsme se vrhli na obejití návsi. :) Víc nemělo smysl tu otálet, protože na nás čekaly ještě dveře v Rosovicích. ;) Nicméně náves s rybníčkem, kde kvetly žluté kosatce a poletovaly vážky (zejména ten samec vážky ploské, co mi stál za modela :)), tak ta stojí za vidění. :) Vůbec jsou tyto centra obce vesměs dost půvabná, docela mě baví se jimi procházet.
 |
| Rybník a kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kytíně (foto: Jirka) |
 |
| Vážka ploská - samec (foto: Lenka) |
Ještě bych se zastavila u krásy květu kosatce žlutého (Iris pseudacorus). Jedná se o chráněnou bylinu, která vyhledává vlhká místa nebo takové lokality, které jsou alespoň občas zaplavovány vodou. Takhle zblízka jsem se s ním setkala poprvé, i když to je možná tím, že až poslední dobou si více všímám toho, co kde jak a proč roste (a běhá). :)
 |
| Kosatec žlutý (foto: Lenka) |
První písemná zpráva o Kytíně je z roku 1321, kdy byl poprvé zmiňován i místní kostel. Kostel i s návsí jsou ovšem starší, ale není známo přesný letopočet založení. Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v gotickém slohu a v 17. století byl barokně upraven. Až v roce 1866 byla k průčelí kostela přistavěna věž, uvnitř kostela jsou rokokové varhany z počátku 19. století, které byly opraveny z daru manželů Gallinových (r. 1992). Kostel obklopuje hřbitov, který se už ale přes 150 let nepoužívá (a proto není plný kýčovitých květin apod.).
 |
| Kostel Nanebevzetí Panny Marie (foto: Jirka) |
Za zdí, kterou je obehnán hřbitov, roste jeden ze dvou kytínských památných stromů - jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který je chráněn už od roku 1983. Strom je vysoký 20m a obvod jeho kmene dosahuje 215cm, což není nikterak závratné číslo v porovnání s jinými památnými stromy, ale každý strom je jiný a každý má něco do sebe. Tento jasan je krásně rostlý.
 |
| Památný strom - jasan ztepilý před kostelem (foto: Lenka) |
Pak už bylo načase, abychom sedli do auta a přejeli do Rosovic, kde jsme si opět prohlédli dveře a opět jsme se tu šli malinko porozhlédnout. Mezitím už definitivně zalezlo slunce za mraky. První zmínky o Rosovicích jsou z roku 1305, kdy patřili k dobříšskému hradu.
Už při prvním pohledu na kostel sv. Petra a Pavla, je člověku jasné, že tohle asi nebude úplně moc historická budova, ale o to má zajímavější osud. Stojí na místě, kde stávala kaplička, kostel by vystavěn v roce 1913 ze sbírek, protože občané do té doby museli chodit do různých farností v okolí. Od roku 1936 tu byly pravidelné bohoslužby. V současnosti jsou ve věži umístěny tři zvony - Petr, Pavel a Václav.
Už při prvním pohledu na kostel sv. Petra a Pavla, je člověku jasné, že tohle asi nebude úplně moc historická budova, ale o to má zajímavější osud. Stojí na místě, kde stávala kaplička, kostel by vystavěn v roce 1913 ze sbírek, protože občané do té doby museli chodit do různých farností v okolí. Od roku 1936 tu byly pravidelné bohoslužby. V současnosti jsou ve věži umístěny tři zvony - Petr, Pavel a Václav.
 |
| Kostel v Rosovicích (foto: Lenka) |
U kostela mě ale stejně nejvíc zaujaly sosající ploštice ruměnice pospolné různého stáří. Svorně ale jedna jako druhá sosali životní šťávu z rostlin. Říkala jsem si, jestli je to v pořádku... ale asi tomu tak bude. Že by takové ruměnice sosali z kořenů a stonků rum?! :) Zajímavé.
 |
| Ruměnice pospolné (foto: Lenka) |
Po "námaze" jsme si koupili zaslouženou odměnu v podobě čerstvých housek a výborné rosovické anglické slaniny. :) To je neskutečně dobrá věc! :) Nu a pak jsme už zase nastoupili do auta a jeli jsme se podívat do pár příbramských obchodů... Při této příležitosti jsem si koupila svůj první dres na kolo a druhé kalhoty s plenkou. :)
Když jsme se vraceli už úplně domů, donutila jsem ještě Jirku, abychom se zastavili na motýlí stepi na jižní straně kopce Pichce (573m n m). Už mnohokrát jsme jeli kolem a já jsem z okýnka vždycky koukala na ceduli s velkým modráskem a říkala jsem si, co to tam asi tak může být. Až jsem na to přišla - je to ta lokalita, kterou majitelé s lehkostí nechají rozjezdit při motokrosu a motýlům se tu pak daří o to víc. Tomu se říká spojit příjemné s užitečným. :) Území o rozhloze 10 ha bylo v roce 2007 zaregistrováno u městského úřadu Příbram jako Významný krajinný prvek. O lokalitu je nutno se pečlivě starat, aby se na co největší ploše nacházelo suché stepní prostředí, které z naší krajiny nějak rychle mizí a s ním i vzácné druhy fauny (a vlastně i flory). Je trochu paradoxní, že právě motokros pomáhá druhové diverzitě této lokality. :))
 |
| Motýlí step v okolí kopce Pichce u Příbrami (foto: Lenka) |
Na motýlí stepi Pichce se nachází asi 50 druhů denních motýlů. Druhy mají různou dobu výskytu, takže na lokalitě nejsou všechny najednou, ale různě se obměňují. My jsme tu viděli několik modrásků a pak dalších hnědých motýlků, které neznám...
 |
| Brouk na bodláku (foto: Lenka) |
Škoda jenom, že byl takový vítr, že nedovolil motýlům si pořádně sednout na trávu, takže fotku motýla nemám ani jednu. :) Inu, evidentně se nepodařilo, co se podařit mělo. :)) Ale doufám, že se sem ještě někdy na focení motýlů dostanu, protože je to jedinečné místo!
Další informace:
- oficiální stránky obce Kytín; oficiální stránky obce Rosovice; motýlí rezervace na stránce denik.cz
- hrady.cz - kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kytíně
Žádné komentáře:
Okomentovat
Díky za komentář, thank you for your comment! :)