Kamýk nad Vltavou

Po návštěvě Březnice se nám ještě nechtělo domů, tak jsem dojeli ještě do Kamýku nad Vltavou, kde jsme nechali auto a odtud jsme se vypravili směrem do kopce ke zřícenině Vrškamýk.

V okolí bylo v 10. století založeno několik pravděpodobně přemyslovských dvorců. Jména Kamýk je odvozeno z vyčnívajících skal, kterým se v té době říkalo kamýky. Největší rozkvět Kamýka byl za panování Václava I. v letech 1230-1253, který na hradě často pobýval. Po roce 1357 začíná význam Kamýka upadat, což souvisí s vybudováním Karlštejna. V roce 1650 Kamýk vyhořel a město zasáhl mor. V 17. století byl v Kamýku založen pivovar, škola a nemocnice. V roce 1887 byl vybudován most, který spojil dvě strany řeky a to byl jeden z nejdůležitějších milníků historie Kamýka.

Kamýk nad Vltavou (foto: Lenka)

Na domech okolo hlavní silnice bylo nějak neobvykle moc hnízd jiřiček. :) A kupodivu jsme kolem nich prošli s čistými rameny i hlavami. ;)

Jiřička obecná lepí své hnízdo :) (foto: Lenka)

Potom jsme se vydali do kopečka po zelené turistické značce, procházeli jsme lesíkem a po louce. Došli jsme ke vstupu do areálu zříceniny, ale čekaly na tu nás zavřená vrata, tak jsme se vydali dál po louce podél řídkého lesíka, a protože jaro bylo v plném proudu, byla louka plná krásných rostlin. Mě se teda líbila užanka lékařská (Cynoglossum officinale), jde o rostlinu z čeledi brutnákovité. Nikdy jsem jí dřív neviděla, nebo spíš jsem si nikdy takové rostliny nevšimla... no, asi bych si netroufla tvrdit, že jinde než u Vrškamýku užanka lékařská neroste. ;) Užanka obývá druhotné biotopy jako jsou rumiště, okraje cest a podobně, údajně páchne po myšině, proto se jí lidově říká  myšinec (velmi pěkný český název). Jde o léčivou bylinu, využívají se listy a kořeny, ale jen zevně, od vnitřního užívání se upustilo kvůli obsahu škodlivých alkaloidů.

Silenka nicí (Silene nutans) je běžná rostlina světlých lesů, sušších luk nebo skal, která se řadí do čeledi hvozdíkovité. No, co si budeme vyprávět... jak tato rostlinka obsahuje v názvu moje jméno, tak je to vtipné... Zvlášť, když existuje i druh silenky, který se druhovým jménem nazývá nadmutá. :))

Užanká lékařská (foto: Lenka)

Silenka nicí (foto: Lenka)

Jsem ráda, že když už jsme narazili na zavřená vrata, zůstal alespoň výhled na Kamýk otevřený. ;) A jako že výhled odsud byl krásný... i když malinko zarostlý stromy. :) Ale ono bylo hlavně príma, že už bylo teplo, zeleno... prostě že už bylo jaro. :)

Cibulovitá střecha kostela v Kamýku (foto: Lenka)

Má mě rád... nemá mě rád... :)

Kopretina bílá (foto: Lenka)

A ještě poslední výlet do světa botaniky :) ... spolu s prlinou rolní (Lycopsis arvensis), což je další zástupce čeledi brutnákovité - vlastně je na první pohled užance lékařské docela podobná. Má podobné modravé až fialové kvítky, ale je výrazně chlupatější... A také vzácnější, i když nepatří k chráněným druhům, vyžaduje její výskyt další pozornost.

Prlina rolní... asi... (foto: Lenka)

Ale pak jsme nechali louku s kytkami být a došli jsme na druhý konec hradního areálu. Tady sice byly bílo-červené pásky, které měly zabránit vstupu, ale my jsme se sem přece jenom podívali, když už jsme tu byli. :) Hradní areál už měl být hotový a zpřístupněn veřejnosti, ale přece jenom bylo všude kolem znát, že se to nestačilo a bude přece jenom ještě třeba něco podělat. :) Od dubna 2009 tu probíhal archeologický výzkum,  na který navázalo vybudování pár zajímavostí. Úpravy hradu byly financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF - European Regional Development Fond). V současné době tu už nejspíš lze najít hřiště pro děti s kamenným labyrintem, přístřešek pro ovce a ovocný sad. Myslím, že tohle je dobrý projekt.

Zřícenina hradu Vrškamýk (foto: Lenka)

Hrady Vrškamýk (někdy zvaný jen Kamýk nebo také Hunec) byl budován už v polovině 13. století (první zmínka o hradu je z roku 1236). Často tu pobývali králové Přemysl Otakar II. a Václav II. a naposledy se hrad v písemných pramenech objevuje za panování Karla IV. Hrad byl postaven v obdélníkovém tvaru, což je neobvyklé. Do dnešní doby se dochovaly příkopy, části příček paláců, zbytky brány. Hrad a okolní jsou dnes majetkem obce.

Zřícenina Vrškamýk (foto: Lenka)

Potom jsme se ještě zašli mrknout ke kostelu Narození Panny Marie, který byl postaven v raně gotickém slohu. Po požáru byl barokně přestavěn a v roce 1787 byl rozšířen. Dnes je na něm asi nejzajímavější cibulovitá věž. Kostel je obklopen malým hřbitovem s mnoha starobylými kříži a náhrobky.

Kostel zasvěcený Narození Panny Marie (foto: Lenka)

Na jednom z hrob je báseň od Josefa Václava Sládka - Až přejde den (ze sbírky Starosvětské písničky a jiné písně):

Až přejde den, až budu spát,

přijď na můj hrob se podívat,

jen podívat a neplač moc,

kdo spí, spí každý rád,

a sladká je ta tichá noc,

když přejde den...

Kříže na hřbitově (foto: Lenka)

Asi netřeba se zmiňovat o velké vodě, která se přehnala Českou republikou o prázdninách roku 2002, všichni to ještě máme v živé paměti... A to se nás to nedotýkalo osobně. Kamýk je spjat s řekou Vltavou velmi těsně, zaplaveno tu bylo 60 objektů, jak soukromých rodinných domů, tak domů v majetku obcí nebo v majetku firem... Škody rozhodně nebyly zanedbatelné.

... asi netřeba říkat, že cedulka visela proklatě vysoko :( (foto: Lenka)

Během povodní byla poškozena i přehrada Kamýk, které byla opravena ještě téhož roku a do provozu se vrátila v listopadu 2002. Vodní dílo Kamýk je součástí soustavy přehrad na Vltavě známé jako Vltavská kaskáda. Přehrada je dlouhá 10 km, byla otevřena roku 1961 a slouží hlavně k vyrovnávání hladiny - nad ní je přehrada Orlík, která je spouštěna v době energetické špičky. Jsou zde čtyři soustrojí s Kaplanovými turbínami, jejichž celkový výkon je 40 MW. Zajímavostí je, že provoz elektrárny je řízen dálkově ze Štěchovic.

Další informace:

- oficiální stránky obce Kamýk nad Vltavou (o povodni, Vrškamýk, elektrárna) ; cs.wikipedia - Kamýk nad Vltavou, Vrškamýk na stránkých hrady.cz
- stránky kvetenacr.cz - užanka lékařská, silenka nicí; stránky botany.cz - kopretina bílá, prlina rolní