neděle 30. října 2011

Jack-o'-lantern

Pro zejména anglicky hovořící země je na podzim typický jeden svátek - Halloween, který se pomalinku začíná zabydlovat i u nás. Ne, že by se mi takové zabydlování líbilo, ale jedna součást tohoto svátku mě letos velmi zaujala a je možné, že se to u nás doma stane tradicí. :) Jasně, řeč je o vyřezávání dýní a tvorbě tzv. jack-o'-lantern.

Začali jsme se synovcem nejprve dvěma malými exempláři... trochu mě překvapilo, jak se do takových mrňavých dýní těžce vyřezává, ale nakonec se docela povedly a prcek měl radost. :) 

Mini jack-o'-lanterns

Svátek se slaví v anglosaských zemích od dob Keltů 31. října, kdy se mají domů vracet duše zemřelých a vyřezané svítilny jim mají svítit na cestu a také měli sloužit jako ochrana před zlými skřítky. Dříve se tyto svítilny vyřezávaly z tuřínů, ale také z řepy a brambor, dnes jsou to nejčastěji dýně.

Ta naše oranžová krasavice původně vážila 7 kg a zakoupena byla v blízkém obchodě - naštěstí, zdaleka bych ji táhnout nechtěla. ;)

Dýně

... No, nezbývalo než zanořit ruku do záplavy dýňových semínek... No, pomohla jsem si i lžící. :) 

Seeds

Neřekla bych, že u dýně budu stát více než hodinu a pižlat oči, pusu a nos. Ale co jsem si nadrobila... :) Nicméně si myslím, že se nám naše dýňová "Jack-o'-lantern" prostě povedla. :) K vidění bude na našem balkóně každý večer, dokud nepodlehne hnilobě. ;)

Our jack-o'-lantern :)

Když už nic jiného, tak oranžová barva i světlo svíček k podzimu tak nějak patří...


Další informace:
Jack-o'-lantern na wikipedii
- stránky o výrobě halloweenské dýně (v angličtině) s několika zdařilými ukázkami :)

sobota 22. října 2011

Hradec

Jak je vůbec možné, že jsem tu nikdy nebyla?? Přitom vrchol Hradec v Hřebenech je tak dobře dostupný, protože kolem vede silnice mezi Dobříší a Hostomicemi... Zvláštní... Takových míst ještě je a bude pořád hodně a je to dobře, alespoň máme stále co objevovat. :)

Kolem poledne jsem byla fotit v dobříšském parku, akorát mě trochu vypeklo počasí - pořád jsem čekala a čekala, kdy vykoukne sluníčko a ono nic... Až když jsem odešla z parku, během pár minut se mraky rozehnaly a začalo pražit slunce. :) Z toho jsem usoudila, že pěkně musí být i na Hradci, tak jsme tam před čtvrtou vyrazili. Ale jak jsme se blížili nahoru, přece jenom se začala malinko kabonit obloha, no a pod Hradcem jsme už parkovali v mlze. :) Nenapadlo by mě, že je to takový výrazný rozdíl, když vrchol Hradce je v nadmořské výšce 628 m (ale jo, tak je "trochu" výš, když Dobříš má nadmořskou výšku nějakých 360 m :)).

Mlžné odpoledne na svahu Hradce (foto: Jirka)

Lesy na Hradci jsou krásné a v mlze jsou ještě krásnější, protože je tam zajímavá ponurá atmosféra... Mlha se ale dlouho neudržela, měli jsme štěstí, že se zanedlouho rozplynula... ale přece jenom trochu jí tady ještě zbylo. Tak akorát, aby přes ní pronikaly paprsky slunce a kreslily pěkné obrazce. Takovéhle počasí je podle mého gusta přesně to pravé podzimní. :)

Slunce si našlo cestu v mlze... (foto: Jirka)

Samotný vrchol je nejvyšší částí skalního hřebene táhnoucího se od rozcestí Stožec směrem k silnici mezi Dobříší a Hostomicemi. Hřeben je poměrně ostrý, tvořený kloučenskými slepenci, které jsou tu rozčleněny do nízkých skalek a kamenných sutí. Nedaleko vrcholu se nacházelo hradiště, které je známo pod stejným názvem. Hradiště pocházelo z doby ještě před osídlení území Slovany a dodnes jsou v terénu patrné zbytky valů, které ohraničují plochu přibližně 100×200 m. Později už toto místo nebylo osídleno i přesto, že nedaleko vedla Zlatá stezka. Což platí obecně pro celou oblast Hřebenů - nachází se tu několik starých hradišť, ale už ne pozdější středověké osídlení... Zvláštní. Z některých míst je docela pěkný výhled směrem k Dobříši, ale lepší je určitě v době, kdy na stromech není listí.

Mohyly nedaleko vrcholu Hradce (foto: Lenka)

Mlha a sluneční paprsky v lese... (foto: Jirka)

Hřeben je orientován ve směru severovýchod-jihozápadním a na jeho jižní až jihovýchodní straně se nachází přírodní rezervace Hradec. Předmětem ochrany je tu zdejší porost tvořený bukem lesním a dub letní, jejich stáří je odhadováno na 120 až 250 let.  Místy tu roste i javor klen či jeřáb ptačí. Jedná se o poslední zbytky exponovaných částí Hřebenů, které jsou ponechány svému vývoji a místy začínají připomínat prales... Jinak tyto lesy vzaly za své a byly nahrazeny oblíbenou smrkovou monokulturou. :/ Přírodní rezervace tu byla vyhlášena 30. ledna 1989 na území o rozloze skoro 46 hektarů. 

Sklaní výchozy na Hradci (foto: Jirka)

Václavky (foto: Lenka)

Tenhle mohutný dub mi přišel ze všech stromů, co jsme tu viděli jako jeden z nejhezčích... Krásně rostlý a probarvený do podzimních odstínů... nádhera.

Krásný dub (foto: Jirka)

Podrost je spíše chudý a místy dokonce není vyvinut (jde o tzv. nahou bučinu). Typicky tu roste třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), pštrosek dvoulistý (Maianthemum bifolium), bika bělavá (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Z živočichů jsou nejvýznamnějšími obyvateli přírodní rezervace zvláště chráněný holub doupňák (Columba oenas) a šplhaví ptáci jako datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major) a žluna zelená (Picus viridis). No jo, ale to je jenom teorie, my jsme tu nic takového neviděli a neslyšeli. ;)

Buk a kamenná suť (foto: Jirka)

Místy je terén opravdu hodně neprostupný. Paradoxně je to dobře, alespoň je tu co nejpřirozenější les. :) Ale chtělo by to, aby tu rostlo víc semenáčků listnatých stromů. Místo toho je tu hodně spárkaté zvěře, která stihne malé stromky požrat, když už nějaký na chudé půdě vyroste... To je boj přírody o přežití v přímém přenosu. :)

Spadané stromy a mech (foto: Lenka)

Celá přírodní rezervace má na délku něco přes 3 km, takže celou jsme jí rozhodně neprošli, ale odhadem jenom polovinu. Ono stejně už bylo docela pozdě a na brdské lesy se pomalu začala vkrádat temnota. Pěkná procházka to byla. :)

Západ slunce (foto: Lenka)


Další informace:
- o Hradci na stránkách brdy.org
- Wikipedia - přírodní rezervace Hradec (a o kopci)
- o Hradci i s řadou fotografií