Zobrazují se příspěvky se štítkemdům mince. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemdům mince. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 26. března 2011

Muzeum v Jílovém u Prahy

Pár Jirkových příbuzných žije v Jílovém u Prahy, takže se občas stane, že se vyskytneme ve zdejším muzeu (např. naše první návštěva). :) Muzeum sídlí na velmi reprezentativním místě - v Domě Mince, kde kromě stálé expozice probíhají i krátkodobé výstavy obrazů, fotografií nebo dalších uměleckých děl zaměřené na různá témata. Probíhají tu i další akce jako jarmarky a koncerty. 26. března dopoledne se tu konala vernisáž výstavy Kovářské řemeslo, na kterou jsme i my zamířili. :)

Dům Mince - sídlo Regionálního muzea v Jílovém u Prahy

Musím se přiznat, že jsme dorazili trochu později, takže jsme neslyšeli úvodní slovo na zahájení výstavy. Ale výstavu samotnou jsme zastihli a občerstvení také. :)) V první části expozice jsou vystaveny současné práce jílovských kovářů.

Výstava Kovářské řemeslo

Podkovička pro štěstí

Ozdobou výstavy je velký měch, který sloužil ke vhánění vzduchu do ohně. Dost mne překvapilo, jaké má měch rozměry... Vždycky jsem si je představovala o dost menší. :)

Měch

V druhé části výstavy jsou předměty z depozitáře jílovského muzea - jedná se o historické kovářské výrobky. Všechno jsou to předměty, které naši předkové užívali ve svém každodenním životě. Jde především o podkovy, hřebíky, motyky, zámky, klíče, mříže a nebo i žehličky.

Po zahájení výstavy na nádvoří probíhal doprovodný program - bylo možno shlédnout, jak se pracuje s kladivem a kovadlinou a že to rozhodně není nic snadného. Viděla jsem i několik dětí, které si zkoušeli něco ukout, ale já jsem to nezkusila. :)) Dále tu byla možnost koupit si nějaké hezké kovářské výrobky jako třeba zvonce, svícny nebo věšáky. 

Ukázka kovaných zvonků a svícnů

Kování :))

No a když už jsme v muzeu byli, tak jsme se podívali na stálou expozici i jiné výstavy. Začali jsme ve sklepeních, kde je expozice věnována historii Ostrovského kláštera a je tu dokonce i jeden kostlivec, ale tato místa jsme si v minulosti prohlédli už dvakrát, tak jsme se radši přesunuli dál.

První z výstav, které jsme navštívili byla České minerály ve fotografii Pavla Škáchy. Na výstavě byly zastoupeny hlavně minerály rudních ložisek. Pavel Škácha je dlouholetým sběratelem minerálů a student doktorandského studia na Přírodovědecké fakultě UK.

Velkoplošné fotografie na výstavě "České minerály"

A aby té geologie nebylo málo, šli jsme se pak podívat na výstavu Krása geologických map, kterou má na svědomí Antonín Morysek. :) Dovolila bych si lehce nesouhlasit s tím, jak je zde vypodobněn mapující geolog... Přesto, že jsem nikdy nemapovala, tak bych si troufla říct, že flanelky se dneska už moc nenosí a holinek jsme v terénu také moc nepotkala (převažují pohorky). Ale jinak je ten pan Hugo docela fešák. :))

"Krása geologických map" a mapující geolog Hugo :))

Mapy tu byly vystaveny různé - ty relativně nové, viděla jsem tu mapu, u které jsem byla několikrát zkoušená z regionální geologie (i u státnic) a vyloženě kuriózní jsou mapy odněkud z Libye, kde jsou použity asi dva odstíny žluté a jeden oranžové. :) To vskutku není moc pestrá geologie. Vedle map Českého masivu to vypadá opravdu komicky vzhledem k jeho složitosti. Nejzajímavější jsou ale staré mapy jako například ty, které jsou na dvou obrázcích pod textem. Jsou to mapy z druhé poloviny 19. století.

Mapa okolí pražského

Mapa Českého masivu

Po kráse geologických map jsme pokračovali na výstavu Jeňýk Pacák v srdci náš. Výstava zachycuje průřez tvorbou Jana Antonína Pacáka (1941-2007), což byl ilustrátor a člen skupiny Olympic. Samotné exponáty jsou doplněny mnoha fotografiemi z archivu paní Pacákové.

Exponát z výstavy "Jeňýk Pacák v srdci náš"

Kachle od Jeňýka Pacáka

Poté jsme se prošli ještě částí věnované těžbě zlata... A pak nám bylo naznačeno, že už je docela dost hodin a že bychom měli už jít, protože se blížila polední pauza. :) Docela jsem koukala, jak nám to muzejní prohlížení pěkně uteklo.

My jsme se potom ještě podívali za budovu muzea, kde je malý rybníček a je odsud hezký pohled na vodní hladinu, ve které se odráží objekt muzea a věž kostela. Jojo, v Jílovém je prostě malebně. :)

Dlouhý kachní krk :)

Muzeum a kostel za rybníčkem

A aby toho nebylo málo, našly jsme další důkazy, že už to jaro teda bude opravdu tady. Protože, když už kvetou fialky a kočičky, tak to už není samo sebou. :))

Jaro?

Jaro!! :)

Ale pak už jsme opravdu museli jít, čekal na nás dobrý oběd a potom promítání fotek z nějaké zajímavé exotické země, ale už si nepamatuji, která zem to přesně byla. :) Ale tipovala bych to na nějakou Afriku. ;)


Další informace:

sobota 5. dubna 2008

Cesta za zlatem - Jílové u Prahy

Když se řekne Jílové u Prahy, vybaví se mi spojitost s jedním z nejzajímavějších nerostů - a tím je zlato (vida, o tenhle kamínek se zajímá i nejeden laik:)). V Jílovém je muzeum, jehož jednu část vyplňuje expozice věnovaná zlatu - jeho přírodním podobám a historii těžby. Muzeum ovšem nabízí rozmanitější sortiment:)
My jsme měli štěstí a zároveň neštěstí - vydali jsme se sem první sobotu v měsíci (tedy v den, kdy je vstupné pro všechny zdarma) a to neštěstí spočívalo v tom, že zrovna skončila doprovodná výstava, tudíž část expozice byla ve výstavbě:)
Muzeum sídlí v kamenném domě Mince - je postaven v dolní části náměstí naproti kostelu. Muzeum založil Leopold Čihák (1832 - 1915) a jako základ sloužily předměty v jeho vlastnictví - např. část mamutího zubu:))
Jako první jsme zamířili do sklepa k expozici Ostrovského kláštera, který se nacházel na ostrově poblíž soutoku řek Vltavy a Sázavy, dále pak hradišti na Závisti u Zbraslavi. K vidění je mnoho archeologických předmětů i replik historických artefaktů, každý má příležitost dozvědět se více o historii regionu. Část spodního patra byla věnována nedávným svátkům jara, nebo spíše lidovým zvykům napříč celému roku (vtipná byla ukázka svatebního pečiva, že se to nemá brát, že je to součást výstavy:).

Sklepení domu Mince - expozice Ostrovského kláštěra, je tu vystavena i kostra mnicha... (foto: Lenka)

Dalším zajímavým koutkem je část věnovaná přírodě jižně od hlavního města a trampingu... Opravdu jsem nevěděla, že v oblasti řek Kocába, Sázava a Vltava bylo tolik trampských osad a že žily opravdu svým životem. Zajímavý je pohled na dobové pohorky. :)

Expozice o trampingu (foto: Jirka)

Další patro patří expozici věnované zlatu. To je pro mě jako pro geologie docela krása:) Na Jílovsku byla tradiční těžba zlata - vznik města není přesně datován, ale došlo k tomu spojením několika hornických osad a je jisté, že ve 13. století už existovalo. Těžba tu trvá nejméně po 700 let. Těžba reagovala na vývoj země - to znamená, že v době husitství a třicetileté války došlo k útlumu těžby... Vystaveny jsou mimo jiné i vzorky zlata v jílovských dolů, modely těžebních nástrojů, část prostoru je věnována geologii Jílovska...

Vzorek zlata pod zvětšovacím sklem pocházející z jílovského revíru (foto: Lenka)

No comment :))) (foto: Lenka)


Odpoledne strávené v jílovském muzeu zcela jistě nepatří k nezajímavým a myslím, že se brzy zase přijdeme podívat:) Jelikož nám počasí docela přálo, vydali jsme se po krátkém odpočinku ještě na rozhlednu na kopci Pepř. Cesta vede přes kopec Sv. Anna, z kterého je již také nádherný výhled na celé Jílové. Rozhledna byla otevřena poměrně v nedávné době. Nedoporučovala bych slabým povahám, aby nahoru lezli - podlaha rozhledny je jenom z toho tolik oblíbeného mřížkovaného materiálu, že máte pocit, že každou chvíli spadnete dolů:) Rozhled je ovšem impozantní... Slova jsou zbytečná, nechme mluvit fotky:)

Výhled na Jílové z kopce Sv. Anna (foto: Lenka)

Rozhledna na kopci Pepř (foto: Lenka)


Výhled z rozhledny směrem k Brdům ... (foto: Lenka)