Hradec

Jak je vůbec možné, že jsem tu nikdy nebyla?? Přitom vrchol Hradec v Hřebenech je tak dobře dostupný, protože kolem vede silnice mezi Dobříší a Hostomicemi... Zvláštní... Takových míst ještě je a bude pořád hodně a je to dobře, alespoň máme stále co objevovat. :)

Kolem poledne jsem byla fotit v dobříšském parku, akorát mě trochu vypeklo počasí - pořád jsem čekala a čekala, kdy vykoukne sluníčko a ono nic... Až když jsem odešla z parku, během pár minut se mraky rozehnaly a začalo pražit slunce. :) Z toho jsem usoudila, že pěkně musí být i na Hradci, tak jsme tam před čtvrtou vyrazili. Ale jak jsme se blížili nahoru, přece jenom se začala malinko kabonit obloha, no a pod Hradcem jsme už parkovali v mlze. :) Nenapadlo by mě, že je to takový výrazný rozdíl, když vrchol Hradce je v nadmořské výšce 628 m (ale jo, tak je "trochu" výš, když Dobříš má nadmořskou výšku nějakých 360 m :)).

Mlžné odpoledne na svahu Hradce (foto: Jirka)

Lesy na Hradci jsou krásné a v mlze jsou ještě krásnější, protože je tam zajímavá ponurá atmosféra... Mlha se ale dlouho neudržela, měli jsme štěstí, že se zanedlouho rozplynula... ale přece jenom trochu jí tady ještě zbylo. Tak akorát, aby přes ní pronikaly paprsky slunce a kreslily pěkné obrazce. Takovéhle počasí je podle mého gusta přesně to pravé podzimní. :)

Slunce si našlo cestu v mlze... (foto: Jirka)

Samotný vrchol je nejvyšší částí skalního hřebene táhnoucího se od rozcestí Stožec směrem k silnici mezi Dobříší a Hostomicemi. Hřeben je poměrně ostrý, tvořený kloučenskými slepenci, které jsou tu rozčleněny do nízkých skalek a kamenných sutí. Nedaleko vrcholu se nacházelo hradiště, které je známo pod stejným názvem. Hradiště pocházelo z doby ještě před osídlení území Slovany a dodnes jsou v terénu patrné zbytky valů, které ohraničují plochu přibližně 100×200 m. Později už toto místo nebylo osídleno i přesto, že nedaleko vedla Zlatá stezka. Což platí obecně pro celou oblast Hřebenů - nachází se tu několik starých hradišť, ale už ne pozdější středověké osídlení... Zvláštní. Z některých míst je docela pěkný výhled směrem k Dobříši, ale lepší je určitě v době, kdy na stromech není listí.

Mohyly nedaleko vrcholu Hradce (foto: Lenka)

Mlha a sluneční paprsky v lese... (foto: Jirka)

Hřeben je orientován ve směru severovýchod-jihozápadním a na jeho jižní až jihovýchodní straně se nachází přírodní rezervace Hradec. Předmětem ochrany je tu zdejší porost tvořený bukem lesním a dub letní, jejich stáří je odhadováno na 120 až 250 let.  Místy tu roste i javor klen či jeřáb ptačí. Jedná se o poslední zbytky exponovaných částí Hřebenů, které jsou ponechány svému vývoji a místy začínají připomínat prales... Jinak tyto lesy vzaly za své a byly nahrazeny oblíbenou smrkovou monokulturou. :/ Přírodní rezervace tu byla vyhlášena 30. ledna 1989 na území o rozloze skoro 46 hektarů. 

Sklaní výchozy na Hradci (foto: Jirka)

Václavky (foto: Lenka)

Tenhle mohutný dub mi přišel ze všech stromů, co jsme tu viděli jako jeden z nejhezčích... Krásně rostlý a probarvený do podzimních odstínů... nádhera.

Krásný dub (foto: Jirka)

Podrost je spíše chudý a místy dokonce není vyvinut (jde o tzv. nahou bučinu). Typicky tu roste třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), pštrosek dvoulistý (Maianthemum bifolium), bika bělavá (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a metlička křivolaká (Avenella flexuosa). Z živočichů jsou nejvýznamnějšími obyvateli přírodní rezervace zvláště chráněný holub doupňák (Columba oenas) a šplhaví ptáci jako datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major) a žluna zelená (Picus viridis). No jo, ale to je jenom teorie, my jsme tu nic takového neviděli a neslyšeli. ;)

Buk a kamenná suť (foto: Jirka)

Místy je terén opravdu hodně neprostupný. Paradoxně je to dobře, alespoň je tu co nejpřirozenější les. :) Ale chtělo by to, aby tu rostlo víc semenáčků listnatých stromů. Místo toho je tu hodně spárkaté zvěře, která stihne malé stromky požrat, když už nějaký na chudé půdě vyroste... To je boj přírody o přežití v přímém přenosu. :)

Spadané stromy a mech (foto: Lenka)

Celá přírodní rezervace má na délku něco přes 3 km, takže celou jsme jí rozhodně neprošli, ale odhadem jenom polovinu. Ono stejně už bylo docela pozdě a na brdské lesy se pomalu začala vkrádat temnota. Pěkná procházka to byla. :)

Západ slunce (foto: Lenka)

Další informace:
- o Hradci na stránkách brdy.org
- Wikipedia - přírodní rezervace Hradec (a o kopci)
- o Hradci i s řadou fotografií

Třemšín

Rostou! :) (foto: Lenka)

Bez červený (foto: Lenka)

Kobylka obecná (foto: Lenka)

Vrchol Třemešného vrchu ve stejnojmenné přírodní památce (foto: Jirka)

Třemšínská bouda (foto: Lenka)

Gangloffův křížek (foto: Jirka)

Borůvek je letos málo, s brusinkami je to lepší :) (foto: Lenka)

Babočka admirál (foto: Lenka)

Cestička k vrcholu Třemšína (foto: Lenka)

Dřevěná rozhledna na Třemšíně :) (foto: Jirka)

Skokan hnědý (foto: Lenka)

Brdský les (foto: Jirka)

... s budek :) (foto: Jirka)

Výchozy :) (foto: Jirka)

Kamenné moře v PP Hřebenec (foto: Jirka)

Dutohládka lesní (foto: Lenka)

Dutohlávka červcová (foto: Lenka)

Lesní porost v PP Hřebenec (foto: Jirka)

Lesní cesta (foto: Jirka)

Skoro jako na Šumavě (foto: Jirka)

PR Getsemanka (foto: Lenka)

Vraní oko čtyřlisté (foto: Lenka)

Les v PR Getsemanka (foto: Jirka)

...

Procházka okolo Dobříše

Jednoho všedního dne jsme oba měli volno, tak jsme si řekli, že bychom mohli zase po delší době vyvenčit nejenom sebe, ale i naši pejsku, na kterou moc nezbýval čas. Nejprve jsme šli přes louku, kde jsme nechali Maggie, aby se vyběhala a vyblbla a tím jsme chtěli docílit toho, aby pak už celou cestu byla jenom hodná. :) Ale my jsme si už tady užívali jara a jeho bohaté květeny. :) Počasí nám víc než přálo, krásně svítili sluníčko a na obloze bylo jenom pár mraků.

Květ pryskyřníku prudkého (foto: Lenka)

Kvetoucí jabloň (foto: Lenka)

Půvab kousek za barákem :) (foto: Jirka)

Za loukou jsme se napojili na modrou turistickou značku, kterou jsme o kousek dál vyměnili za žlutou... Kousek jsme šli podél dálnice a pak už jsme se vnořili do lesů. Směřovali jsme k altánu Králova stolice, ale to bych trochu předbíhala. Tohle místo si pamatuju už z docela raného dětství, ale v té době se sem ještě přebíhalo přes dálnici, což dneska už bych prohlásila za nemožné. :) A mám dojem, že jsme do této oblasti také chodili na jmelí... i když, kdo ví, co si ten malý mozeček vlastně zapamatoval. :)

Kaštanová alej v lese (foto: Jirka)

Cestou jsme samozřejmě viděli i pár zviřátek. Šli jsme okolo pojízdných včelích úlů, kde se to hemžilo čilým ruchem, jak včelky létali stále dovnitř a ven. A nebyl to moc příjemný pocit na ně koukat u malé vzdáleností. :D ... Pigáro jsem nakonec nedostala. :))

Brouk na svěže zelených dubových lístkách (foto: Lenka)

Včely letí do úlu (foto: Lenka)

Cestou mě docela překvapilo, jak je v tomto lese vlhko. Přišlo mi, že má les skoro až charakter lužního lesa přesto, že nikde v blízkosti není žádný větší potok. Díky tomu tu rostou vlhkomilné jarní rostliny, takže se bylo nač koukat. :) Bylo pěkné, že stromy ještě neměly plně rozvinuté listy, takže v lese byl dostatek světla - což vyhovuje právě těm jarním kytičkám. :)

Cestička pod dubem (foto: Jirka)

Křivolaké stromy lemující lesní cestu (foto: Jirka)

Bažinka (foto: Jirka)

Nemyslím, že vlhko by svědčilo i mravencům, ale přesto jsme tu pěkných pár mravenišť viděli. :)

Mraveniště (foto: Lenka)

Za chvíli jsme už došli ke Králově stolici. Dost zvláštní název, když tak o tom přemýšlím, ale nikdy mi to tak nepřišlo, protože to jméno znám od mala. :) Docela jsem koukala na cesty, které v nedávné době prošli renovací... byla vykácena zeleň v okolí cest a samotné cesty uválcovány a doplněny štěrkem. První rok teda není žádná slast po tom jet na kole a i pěšky se tu chodí divně, tak snad brzo si to sedne a bude to lepší. :)

V lesích kolem byla v 18. století založena obora Královská stolice, která byla oplocena a její obvod byl asi 18 km. Na kopečku tu stojí dřevěný altán a u něj se sbíhá šest cest, které odsud míří různými směry. My jsme si tu dali malou svačinku a pak jsme pokračovali dál jednou ze šesti cest. :)

Altán na Králově stolici (foto: Lenka)

Jedna z šesti cest vedoucí svěže zeleným lesíkem (foto: Lenka)

O kousek dál jsme potkali rybník Horní Tušiny. Je to jeden ze tří rybníků na Tušimském potoce - ty další dva se jmenují Prostřední Tušiny a Dolní rybník. Chvíli jsme se zaposlouchali do skřehotavého hlasu žab a pak jsme raději šli dál, aby nás nesežrali komáři. :)

Horní Tušiny (foto: Jirka)

Skokan neurčitého druhu (foto: Lenka)

... na břehu rybníka Horní Tušiny (foto: Lenka)

Houbička kalichovka oranžová ? (foto: Lenka)

To už zbývalo jenom kousek cesty po žluté turistické značce do Voznic, před nimi jsme ještě podešli pod mostem rychlostní silnice R4. Ve Voznicích jsme vyměnili žlutou za zelenou. A o kousek dál jsme se vnořili do území přírodního parku Hřebeny. Přírodní park byl vyhlášen na území pohoří Hřebeny a na JZ navazuje na Vojenský újezd Brdy (táhne se od Zbraslavi až k Jincům). Přírodní park byl vyhlášen v roce 2009 na území o rozloze 184km2 a rozkládá se na území hned tří okresů - Příbram (většina území PřP), Praha-západ a Beroun. Přírodní park byl vyhlášen krajským úřadem jako reakce na hrozící umístění amerického radaru v Brdech a zřízení přírodního parku mělo ztížit legislativu okolo celé této akce... 

No, radar už Brdům nehrozí, ale přírodní park zůstal. :) Park slouží k ochraně zalesněného skalnatého hřebene a na jeho území se vyskytuje několik maloplošně chráněných území (PR Andělské schody, PR Kuchyňka a PR Hradec), kde jsou zachovány a chráněny nejcennější partie zdejších lesů.

Kyčelnice cibulkonosná... kytička, o které jsem nikdy neslyšela :) (foto: Lenka)

My jsme ale územím přírodního parku procházeli už docela pozdě a v hlubokých lesích toho stejně moc na focení není (prostě les, no:)). Cestou jsme procházeli kolem malinkého lesního rybníčku, který je znám pod jménem Charvátův rybník a který zrovna byl plný pulců. :) Zdá se, že nová generace žab bude ve zdejším rybníku zajištěna. :)

Pulci v Charvátově rybníku (foto: Lenka)

Jo vida, hezky jsem se v textu ztratila a ani nevím, kdy jsme vyměnili zelenou značku za modrou. :) Ale modrá nás dovedla zpátky k Dobříši a vyloupli jsme se nad židovským hřbitovem... ale nezapomenu na to krásné podvečerní světlo, které krásně ozařovalo stromy, psy, pampelišky i Dobříš. :))

Rozcestí nad Dobříší (foto: Jirka)

... Funguje to - když tak na tuhle fotku koukám, chce se mi také zívat. Jo a už je to tam! :)) Zvláštní je takové nutkání. :)) Pejska (venčenec) byla toho dne docela unavena, mám dojem, že tohle byla jedna z nejdelších vycházek, na které jsme byli. No a venčitelé byli unaveni také dost. ;) 

Náš unavený venčener :) (foto: Lenka)

Následující dvě fotky mám ráda... No jo, proč se tu tak nesamopochválit... A co, proč ne, když je to napůl můj blog. ;) Ono je to asi tady na blogu někdy vidět, že mě baví zrcadlení v loužích a zvláštní hrátky se světlem a stíny. ;)

Industry (foto: Lenka)

Pampeliškové pápěří (foto: Lenka)

Poslední fotka je hodně průmyslová a paneláková. No, Dobříš už jiná nebude, co se dá dělat... Asi jsou na světě hezčí místa, ale jsme tu prostě doma. :)

Výhled na Dobříš z Větrníku (foto: Jirka)

Další informace:
- O altánu v bývalé královské oboře (stránky Příbramského deníku); článek o Královské stolici (stránky brdy.org - od Tomáše Krumphanzla); Přírodní park Hřebeny na wikipedii