Zobrazují se příspěvky se štítkemkoza. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkoza. Zobrazit všechny příspěvky

sobota 21. července 2012

Červencové Farmářské trhy Obora (Příbram)

Konečně jsem se také dostala na farmářský trh! Minulý týden jsme dobříšský jarmark nezvládli, tak jsme si museli dojet o něco dál - na Farmářské trhy Obora do Příbrami. Letos to byl můj první - a také jsem podle toho vypadala - tedy to nadšení s jakým jsem obcházela stánky a i ten průvan, co jsem si udělala v peněžence. :) Jirka to chudák skoro všechno jenom nosil a nestačil věřit vlastním očím. :) Ale užila jsem si to náramně. :))

Třetí sobotu v červenci to byl už čtvrtý trh v Příbrami v letošním roce. Jinak tu jedou třetí sezonu trhů a zdá se, že akce má pokaždé úspěch. Prodává se tu od osmi do dvanácti hodin, my jsme sem dorazili chvíli před devátou hodinou... Ale jídlo na nás ještě zbylo. :)) Po Dvořákově nábřeží se mezi stánky couralo méně lidí, než bylo obvyklé při našich dřívějších nákupech. Třeba to byla jenom náhoda, jinak mi přišlo, že Příbramáci na trhy chodí hojně. S radostí jsem se také vrhla na nakupování a náš košíček brzo nestačil a začali jsme plnit další tašky. No, škoda toho nevyužít  nenakoupit si dobré jídlo. ;) Na trhu bylo možno koupit pečivo, mouku, žampiony, zeleninu a i něco z ovoce, chlazenou drůbež, brambory, borůvky, rakytníkové výrobky, ovocné mošty, sýry, salámy a další uzeniny, ryby, pivo, mléko, vajíčka, sladké perníčky, med a medovina, marmelády, koření aj. 

Stáneček s prasátkem :)

Český česnek, mňamka do skoro každého jídla. :)

Krásné česnekové hlavičky

Dvořákovo nábřeží dnes neokupovali lidé jako obvykle

Zelí, celer nebo je libo zavařovat okurky? :)

Krásná a dobrá zelenina.

Na trhu bylo možno vidět i několik zvířátek - nejvíc mě zaujal zvláštní druh slepiček zvaný hedvábnička bílá. :) Jsou to menší chundelaté slepičky a vypadají jako by místo peří měli chlupy... ale nenechte se zmást, je to způsobeno jen tím, že peří ztratilo háčky mezi paprsky, takže peří nedrží u sebe a to vyvolává jakoby nadýchaný dojem. :) V poslední době se na farmaření shodou nějakých těch životních náhod dala i moje sestra a tyhle slepičky také chtějí pořídit, tak jsem na ně moc zvědavá. Je fakt, že jsou zajímavé. :) Tradičně je na trhu k vidění i koza z farmy Čapí letka... a koníci, na kterých se mohou děti povozit...

Slepičky hedvábničky bílé

Koza :)

Květy měsíčku lékařského

Potkali jsme tu kamarády se dvěma dětmi, tak jsme s nimi část trhu prošli a popovídali jsme si, co je nového. :) Pak jsme se s nimi rozloučili, protože děti chtěli na koníčky a tam jsme nechtěli my, protože jsme byli strašně moc obtěžkáni - hlavně potom, co jsme pořídili dvě dvoukilové mouky. :D

U stánku se zeleninou

Stánek s rakytníkem

Busta Antonína Dvořáka dohlíží na  občerstvující se návštěvníky trhu :)

Třeboňský kapr a blatenská ryba

Pohled směrem k nábřeží

Už když jsme naskládali všechny ty naše tašky do auta, nevěřila jsem vlastním očím, co všechno jsme to nakoupili (dobře - co všechno jsem to já nakoupila, ale přijde mi hezčí když to solidárně hodím na oba dva:D). Tak a ta hromada ohromná, to je náš nákup (teda na množství to ani není všechno, to by toho bylo ještě mnohem víc. ;)

Náš nákup... trochu jsme se rozjeli, no. :D

Kozí sýry, chléb, kopr, květák, mouky, brambory

Na tohle jsem se těšila snad nejvíc - sýr z kozího mléka s bazalkou, který vyrábí na farmě Čapí letka. Mňam, už je to snad rok, co jsem ho měla naposledy... Snad poprvé jsme si na trhu koupili i chleba a také jsme domů dovalili asi tři kila rajčat. Takže všechno z trhu a moc jsem si pochutnala. :) 

Na tohle jsem se těšila snad nejvíc... mňam, všechno z trhu. :)

A co s tím zbytkem? Část už padla i na dnešní oběd - byla zeleninová "farmářská" polévka (snad veškerou zeleninu jsme koupili dnes na trhu) a koprová omáčka s bramborami a vejcem vařeným natvrdo. Ještě nám zbyl jeden svazeček kopru, tak se můžeme těšit ještě na kulajdu. :) U nás doma teď můžeme očekávat ještě zapečený květák a žampiony na několik způsobů. :) Chystám se tak udělat omáčku z pečených rajčat podle receptu, na který jsem narazila na jednom blogu o jídle - jmenuje se Chez Lucie (pozn.: tedy původní recept je prý z kuchařky od Hanky Michopulu, kterou nevlastním a nemůžu si to ověřit), tak jsem zvědavá jestli se k němu vůbec dokopu a jak se povede. Ale jak tak na to koukám, sbíhají se mi sliny už teď. :) Za sebe můžu říct, že zbožňuju farmářské trhy. ;))


Další informace:
- informace o hedvábničce bílé

neděle 22. května 2011

Křešín a PP Na horách

Řekla jsem si, že by bylo fajn dofotit všechna chráněná území v okrese Příbram - abych pomohla projektu Chráněné území na Wikipedii. V té době jsem ještě asi nevěděla, že už se pokaždé budu koukat, co kde je a není nafoceno, když někam pojedeme... a že řadu výletů budeme směřovat schválně na místa, které nafocena nejsou. A také jsem ještě nevěděla, že většinou jde o místa zajímavá a fotogenická, takže nakonec oba budeme rádi, že jsme tam jeli. :)

Pár dnů po našem prvním cíleném focení, přírodní rezervaci Andělské schody, jsme se vypravili na další lokalitu - přírodní památku Na horách. Ale to bych předbíhala... Vyloženě pěkné počasí na focení nebylo, ale stejně jsme to riskli a doufali jsme, že alespoň nezmokneme. :) Auto jsme nechali na parkovišti v Jincích a odtud jsme šli po svých po modré turistické značce.

Trochu jsme se tu motali, protože značka na mapě byla vyznačena jinak než ve skutečnosti byla... a nebo se nám to jenom zdálo? :) Ale hlavně, že jsme se našli. ;) Šli jsme přes Evženov a odtud se otevíral výhled na Ohrazenice. Ohrazenice jsou nevelká obec při hranicích s vojenských újezdem Brdy, v které v současné době žije asi dvě stovky lidí. Historie obce je spojena s hornictvím, do 1. poloviny 19. století se tu ve dvou šachtách (Eisengruber a Hanzlíkov) těžil hematit.

Ohrazenice (foto: Jirka)

Cesta z Jinců do Křešína je dlouhá sice pouhých 2,5 km, ale s tím naším věčným focením to je stejně dlouhá štreka. :) Cesta vedla mezi loukami a podél lesa. V jedné chvíli se otevřel pěkný pohled na zalesněný kopec Plešivec, kde jsme byli na podzim před asi dvěma lety... Také moc pěkné místo.

Pohled na Plešivec (foto: Jirka)

Květeně luk dominovaly chrpy (Centaurea), kopretiny bílé (Leucanthemum vulgare) a také sytě růžové kvítky smolničky obecné (Lychnis viscaria). Tato rostlina z čeledi hvozdkovité je zajímavá vylučováním lepkavé tekutiny v okolí uzlin a květů.

Krásná smolnička obecná (foto: Lenka)

Oblast přírodní památky na horách je už z dálky viditelná z protikopce. Její hranice se nápadně liší od okolního pole, protože má jinou barvu v důsledku toho, že tu rostou jiné rostliny. No jo, ale jak se k tomuhle území dostat?? :)

Pohled na PP Na horách z protějšího kopce (foto: Jirka)

Šli jsme přes malinkou obec Křešín, které je rovněž ve stínu vojenského újezdu Brdy. Obec je poprvé připomínána už v roce 1370 a v současné době tu žije přes sto stálých obyvatel. Několik z nich jsme viděli, jak opečovává inventář zdejší hasičské zbrojnice, ale jinak je to malá a pěkná vesnička. :) Ale asi sem nechodí moc cizích lidí, protože na nás koukali dost nedůvěřivě. :)) Na návsi je kaplička zasvěcená Neposkvrněné Panně Marii, která byla vybudována obcí Křešín v roce 1855. Kaplička je obklopena vzrostlými javory a lipami. Svoje kouzlo má také zarostlý rybníček, který vlastně skoro ani není vidět, protože celá jeho hladina je zarostlá zelenými řasami.

Kaplička na návsi v Křešíně (foto: Lenka)

Náves s rybníčkem (foto: Jirka)

O kousek dál je rodinná kozí farma, tak jsme se pokochali kůzlaty i staršími kusy. :) Vtipná je cedule, která imituje klasické cedule s názvy ulic a stojí na ní, že je tu Kozí náměstí. :) Takhle vznikají místní názvy. :)

Kozí bradka :) (foto: Lenka)

Coby kamenem dohodil a zbytek došel je od Kozího náměstí náš cíl - přírodní památka Na horách. V terénu je vyznačena cedulí s malým státním znakem České republiky a hned vedle stojí informační cedule - s obdobnými se lze setkat na většině chráněných územích ve Středočeském kraji.

Informační cedule v přírodní památce (foto: Jirka)

Přírodní památka byla na tomto území o rozloze 4,76 ha vyhlášena v roce 1997. Hlavním důvodem ochrany je tu hojný výskyt koniklece lučního českého (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a vstavače obecného neboli v. kukačka (Orchis morio). Jde o bývalou pastvinu acidofilního charakteru, kde se vyvinula zajímavá bylinná společenstva. Dominantními travinami tu jsou ovsíř luční (Helictotrichon pratense) a smělek štíhlý (Koeleria gracilis). Oblast PP Na horách je též významnou lokalitou se suchomilnými lišejníky. Pastviny jsou doplněny solitérními dřevinami jako je borovice lesní (Pinus sylvestris) a jalovec obecný (Juniperus communis). Západní část přírodní památky je nejsušší a je tu také největší podíl skalních výchozů. Oproti tomu směrem na východ přibývá stromů, které přechází v řídký les při hranici chráněného území.

Bývalá pastvnina doplněná několika solitérními jalovci a borovicemi (foto: Jirka)

Protože jsme lokalitu navštívili až ke konci května, nezastihli jsme koniklec luční český v květu (kvete od března do května), ale i tak jsem ho jasně identifikovala... A vzhledem k množství ochmýřených kouliček to musí být nádhera, když to všechno kvete. :)

Koniklec luční po odkvětu (foto: Lenka)

Kromě výše zmíněných rostlin se v přírodní památce vyskytují i další druhy jako kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lněnka alpská (Thesium alpinum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum) a zimostrázek alpský (Polygala chamaebuxus).

Kociánek dvoudomý je jedinou z výše zmíněných rostlin, kterou jsem vyfotila... :) Takže něco málo o něm. Jde o malou vytrvalou bylinu s plazivým oddenkem, která preferuje spíše suchá a slunná stanoviště. Kvete v květnu a černu a na horách až v červenci.

Kociánek dvoudomý (foto: Lenka)

PP Na horách (foto: Jirka)

A ještě jednou pohled na Plešivec... Akorát ty mraky se mi moc nechtějí líbit, protože jsme si samozřejmě nevzali ani bundu, takže bychom pěkně zmokli. :)

Mračna nad Plešivcem (foto: Jirka)

Květů tu všude bylo habaděj, ale já mám stejně nejradši obyčejné bílé kopretiny... :) A dokonce i nějaká ta zviřátka jsme tu potkali - lezlo po mě klíště a ani se nijak nerozpakovalo i přesto, že jsem se nastříkala repelentem. No, ale domů jsem si snad žádné neodnesla... a nebo o něm alespoň nevím. :)

Kopretina :) (foto: Lenka)

Jirka si tu docela vyhrál s přechodovými filtry, ale musím uznat, že fotky se hodně povedly a jsou tak ozdobou našeho blogu. :)

Tak trochu dramatická krajina (foto: Jirka)

Taky mám trochu radost, že jsem přistihla tenhle párek motýlků. :) Snažila jsem se nějaký hmyz vyfotit celou dobu, co jsme tu byli, ale vůbec se mi to nedařilo - pořád se mi hmyzáci rozmazávali, jak rychle lezli nebo létali. No, ale tihle dva utéct nemohli. :))

Pár (foto: Lenka)

Obloha se zatahovala čím dál tím víc a začal se zvedat už i nebezpečně vítr, tak jsme urychleně odcházeli. Každou chvilku jsem čekala, že zmokneme, ale nakonec jsme měli štěstí a studená sprška se nám vyhnula. :)

Vypadá to, že dešti neujdeme :) (foto: Jirka)

... ale zato až za pár dní si Jirka uvědomil, že postrádá držák na ty přechodové filtry, které já tu tak vychvaluji. Nejspíš je nechal někde Na horách. :( No, takže si za pár stovek může koupit nové... Ach jo! Když se daří, tak se daří!


Další informace:
- oficiální stránky obce Ohrazenice, oficiální stránky OÚ Křešín

čtvrtek 17. června 2010

Nově opravené Křinické náměstí a hospoda Vlčárna

Ráno se Jirka probudil s alergií na slunce... nebo to jsme si v tu chvíli mysleli - až později se ukázalo, že to byla paradoxně alergie na opalovací krém. :( ... Potřebovali jsme něco koupit a když už jsme na náměstí v Krásné Lípě byli, porozhlédli jsme se tu. Ono totiž to náměstí bylo nedávno dokončeno po rekonstrukci a svítilo novotou. :) Však nová koncepce náměstí byla potřeba, dříve tu bylo jenom parkoviště a jediným zajímavým prvkem tu byl strom uprostřed. Strom tu naštěstí stojí dál, ale okolo něco nového přibylo.

Město na rekonstrukci Křinického náměstí získalo dotaci z Regionálního operačního programu a z rozpočtu ČR. Rekonstrukce trvala rok a čtyři měsíce. Ale výsledek určitě stojí zato.

Nově opravené Křinické náměstí v Krásné Lípě (foto: Lenka)

Ke slavnostnímu znovuotevření náměstí došlo 5. června - takže minulý týden. To je to tu čerstvé. :)) Pod náměstím protéká říčka Křinice, která má kousek za Krásnou Lípou svůj pramen a tak symbolicky je přes řeku udělán mostek okolo nějž jsou čtyři sochy, které znázorňují živly a jejich autorem je akademický malíř a sochař Herbert Kizsa. Zajímavostí je, že do podstavce jedné ze soch byl starostou města umístěna pamětní schránka s dobovými dokumenty. :) Kdo si to asi kdy přečte?? :)

Křinické náměstí s dominantním kostelem sv. Maří Magdaleny (foto: Jirka)

Vedle domu Českého Švýcarska byla v letošním roce vytvořena socha z písku, která je jen částečně impregnována a vydrží tak dlouho, jak k ní budou povětrnostní vlivy milosrdné. Socha vznikala necelý týden a vytvořilo ji několik mladých umělců z Holandska, Německa, Čech a Anglie, kteří jsou sdruženi v Akademii WSSA (World Sand Sculpture Academy). Socha znázorňuje minulost i současnost oblasti Českého Švýcarska... Minulost je tu zastoupena plesiosaurem, který požírá amonita, dále je tu i další druh hlavonožce belemnit. Tyto živočichy jsme tu možná mohli vidět v dobách před 90 miliony lety, kdy se usazovaly mocné sledy sedimentů, které dnes jsou hlavními lákadly oblasti Českého Švýcarska. Současnost je tu zastoupena turisticky oblíbenými místy české i německé strany jako je Mariina skála, kamenný most Bastei, podstávkový dům jako typický prvek lidové architektury, loď symbolizuje dopravu na Labi. Ale jo, je to docela zajímavá atrakce. :))

Socha zrozená z písku... (foto: Lenka)

Do skal jsme jít kvůli slunci ještě nemohli, tak jsme alespoň zaskočili na oběd do hospody Vlčárna, kterou zpopularizoval Zdeněk Pohlreich v pořadu Ano, šéfe! :) No, byli jsme docela zvědaví na to, co nám tu k jídlu nabídnou. :)

Hospoda Vlčárna pod rozhlednou Vlčí hora ;) (foto: Lenka)

Interiér hospody je docela příjemný, je tu hodně dřeva a je tu útulno. Jídelní lístek má jen několik položek a každý den se mění, což je super. Tak jsme si objednali a čekali jsme, co nám donesou. ;)

Interiér hospody (foto: Lenka)

Svíčková teda neměla chybu, mňam... Dostávám na ní chuť, jak o tom teď píšu. :) Jirka si dal maso v bramboráku - bylo to hustě posypáno strouhaným eidamem a zelenou cibulkou a byl k tomu zeleninový salátek podávaný v listu ledového salátu. Kdybych si měla vybrat, tak bych hlasovala pro svíčkovou. Ale oba jsme se dobře najedli. :)

Svíčková :)) (foto: Lenka)

Ale zaslouží si tenhle podnik skutečně hvězdu? Nevím... Musela bych sem zajít ještě párkrát, abych to posoudila.

Nu ano... Ano, šéfe! (foto: Lenka)

Ač by název napovídal, že se tu budou chovat vlci, není tomu tak. :) U hospody je výběh pro kozy. :) A Jirka mě odsud nemohl dostat, protože bych skotačící kůzlata mohla pozorovat mnohem delší dobu. :)) No, uznejte sami - nejsou legrační?? :))

... vedle hospody se pase stádo koz :) (foto: Lenka)

... některé se trkaly... asi to nebylo berany, berany duc :) (foto: Lenka)

Trocha kozí gymnastiky (foto: Lenka)


Další informace:
- oficiální stránky Krásné Lípy
- penzion a restaurace Vlčárna (Zahrady 4, patří pod Krásnou Lípu)